Vláda testuje hranice občanské společnosti a potenci Evropské unie, říká rumunská novinářka

  • Desetitisíce lidí v pátek demonstrovaly proti krokům rumunské sociálnědemokratické vlády. Demonstrace na sociálních sítích svolali Rumuni pracující v zahraničí.
  • Večer se protesty změnily v násilný střet s policií při kterém se zranilo na 450 lidí. Zásah policie už vyšetřuje státní zástupce.
  • „Sociální demokracie v čele s Liviem Dragneou testuje, kde jsou hranice občanské společnosti i to, jak potentní je Evropská unie se svými zásahy na obranu demokracie v Rumunsku,“ říká bývalá rumunská novinářka Cristina Muntean, která od roku 2004 žije a podniká v České republice.
  • Demonstrace pokračovaly i v sobotu.

Rozhovor Praha/Bukurešť (Aktualizováno: 22:14 11. 8. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Páteční střet demonstrantů s policií v Bukurešti. | Foto: AP Photo/Raed Krishan | Zdroj: ČTK

Proč jsou počty zraněných při včerejší demonstraci tak vysoké? Proč došlo ke střetům s policií?
Včera (v pátek, pozn. red.) se účastnilo demonstrace asi 100 tisíc lidí, to je oproti protestům v únoru 2017 o 200 tisíc méně, ale přesto tehdy byly protesty poklidné. Včera to bylo jinak. Už od oběda byly bezpečnostní složky na místě velmi nervózní a zasáhly v okamžiku, kdy na místě bylo už jen tisíc lidí.

Cristina Muntean

Narodila se v roce 1981 ve vesničce Sacamasi v rumunské Transylváni. Vystudovala novinařinu na Fakultě žurnalistiky a masové komunikace Univerzity v Bukurešti a v Institutu masové komunikace Univerzity Stendhal ve francouzském Grenoblu. Do Prahy se přestěhovala v září 2004. Od roku 2005 do 2010 pracovala jako reportérka, specializovaná redaktorka a vedoucí redakce anglicky psaného ekonomického časopisu Czech Business Weekly. Od roku 2010 podniká v oblasti mediální a korporátní komunikace.

V tomto okamžiku přichází od protestujících a od institucí velmi protikladné zprávy, nedá se proto říct, co se přesně stalo a kdo za to může. Státní zastupitelství už zahájilo ve věci vyšetřování a mělo by se snad brzy objasnit, kdo dal pokyn k takové intenzitě zásahu.

Proti čemu se teď v létě protestuje? Jde spíš o ekonomickou situaci, nebo justiční reformu?
V Rumunsku byly v prosinci 2016 volby a tehdy země spala: volilo jen 38 procent Rumunů. Vyhrála sociálnědemokratická strana, která pak ve sněmovně v koalici se stranou ALDE získala většinu, kterou má dodnes. Vláda dělá ekonomické zásahy, které jsou krátkodobě zaměřené na odměňování vlastní skupiny voličů, tedy zvýšení důchodů, zvýšení mez ve státní správě, zvýšení dávek.

Vládní strana také cítila prostor k zásahu do trestního řádu. Účelem je, aby se lidé, kteří byli odsouzení za korupční aféry, vyhýbali vězení a aby jim zůstal majetek, ke kterému se dostali na základě protiprávní činnosti. A děje se to, protože předseda sociálnědemokratické strany je už dvakrát odsouzený. Naposledy letos v červnu a má před sebou ještě dva soudy kvůli zneužití evropských soudů a praní špinavých peněz.

Přes 450 zraněných. Rumunská policie proti demonstrantům použila vodní děla a slzný plyn

Číst článek

Protesty tentokrát organizovali Rumuni pracující v zahraničí. Jak velkou hrají v demonstracích roli?
Rumunsko má velký počet expatů, tedy lidí pracujících v zahraničí. Oficiální čísla mluví o 3 600 000 Rumunů, neoficiální budou ale ještě vyšší. Jen loni poslali tito lidé ze zahraničí do Rumunska na 4,3 miliard eur, což je stejné číslo jako výše zahraničních investic, které Rumunsko loni dokázalo přilákat do země. Na rodné zemi jim záleží, žijí v demokratických podmínkách a vidí, že lze žít důstojně.

Dá se tedy říct, že expati se organizují a pořádali ty páteční demonstrace?
Protesty v Rumunsku vznikají díky sociálním sítím a velmi organicky. Neorganizuje je žádná opoziční strana. Někdy na začátku roku vznikla událost na facebooku, ve které se řeklo, že se 10. srpna lidé sejdou na Náměstí vítězství v Bukurešti. Facebook je jeden z nejdůležitějších komunikačních kanálů i proto, že nás tolik žije v zahraničí. Ta kultura organických protestů je v Rumunsku už od konce roku 2015 a demonstrací po tragickém požáru v nočním klubu Colectiv.

Jeli tentokrát do Bukurešti i Rumuni žijící v Česku?
Spousta mých známých v České republice tam jela. Sama jsem tam teď nemohla být, ale spousta jiných známých z Česka tam je. Není to ale jen protest diaspory, na protestu v Bukurešti byli všichni.

V pátek se demonstrovalo i v dalších rumunských městech, tam ale měly demonstrace relativně klidný průběh, informovala agentura AP. | Foto: Inquam Photos/Liviu Florin Albei | Zdroj: Reuters

Ohrozí nějak páteční policejní zásah pozici vlády? Dá se očekávat pokračování demonstrací a třeba demise vlády?
Stoprocentně se dá očekávat zesílení protestů, všichni, kteří byli demonstrovat včera, půjdou dnes znovu do ulic. Vzhledem k vyšetřování pátečního zásahu policie, lze předpokládat, že v sobotu budou postupovat bezpečnostní složky mírněji.

Sociální demokracie v čele s Liviem Dragneou testuje, kde jsou hranice občanské společnosti i to, jak potentní je Evropská unie se svými zásahy na obranu demokracie v Rumunsku. Jsou to testy, které jim ukážou, jak daleko mohou jít v ochraně vlastních zájmů. Strana bojuje o svoji budoucnost. Můžeme třeba očekávat demisi ministryně vnitra, možná si sociální demokraté uvědomí, že zašli příliš daleko a mohou se zbavit Dragnea… ale Rumunsko je pořád země extrémů, takže můžeme jen spekulovat.

„Jsem smutná, že teď nemůžu být v Bukurešti. Tohle jsou situace, u kterých cítíte, že mění budoucnost země. Přála bych si, aby to byl zlomový bod. Myslím si, že to nastane tehdy, kdy se Rumuni žijící v zahraničí rozhodnou vrátit domů a pracovat, fungovat a žít tak, jako jsou zvyklí na západě. To bude zlomový bod. Jestli tenhle protest spustí vlnu návratu Rumunů – to ale nevím.“

Cristina Muntean

Jakou roli v tom hraje prezident Klaus Iohannis? Na facebooku už zásah zkritizoval.
Je to garant stability. Rumuni v zahraničí jsou s ním spokojeni, diaspora měla lví podíl na jeho zvolení ve druhém kole. Je to velký stratég, ale zároveň je velmi pomalý. Pochází z Transylvánie a tam máme takové vtipy, že lidi pocházející z Transylvánie jsou trochu pomalejší (smích). V okamžiku, kdy prezident reaguje, směřuje situaci spíš ke kompromisu. Velmi si uvědomuje, že je to dlouhodobý boj, jako na šachovnici.

Jsou podle vás současná situace v zemi a kroky sociální demokracie srovnatelné s postupem vlád v některých dalších východoevropských zemích?
Kvalita v celé střední a východní Evropě degraduje – vidíme to v Maďarsku, Polsku, bohužel i v Česku. Jsou tu zásahy, které legitimizují neetické chování – mít premiéra, který je vyšetřovaný, to by žádná zdravá demokracie neměla akceptovat. Rumunsko je pořád členem EU a v okamžiku, kdy demokracie v Rumunsku degraduje, vliv Turecka a Ruska bude o to silnější. Proto to, co se děje v Rumunsku, je relevantní pro celou Evropu.

Už jste zmínila, že rumunská opozice není hlavním organizátorem akcí. V jaké je teď kondici, může být pro vládu konkurentem?
Myslím si, že se chová jako česká opozice. Rumunská Národní liberální strana má máslo na hlavě z minulosti, na druhou stranu, mladé strany nemají ještě politické zkušenosti a moc s liberální stranou nechtějí spolupracovat. Opozice je tím pádem roztříštěná. Protestující Rumuni teď vědí, co chtějí, ale nevědí, komu své požadavky sdělit a do koho vložit svou naději a vůli.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme