2000 let starý zlatý důl, který opředla korupce. Rumunsko se hádá o památku UNESCO a o bohatství

Bukurešť touží po podzemním zlatu sedmihradské oblasti Roșia Montană. Ale má to háček: tisíce let staré domy a historická lokalita nominovaná na památku UNESCO. Vláda chce ke zlatu přístup a UNESCO jí v tom překáží. Proto zvažuje, že zažádá o jeho stažení ze seznamu. A jiní Rumuni i cizinci se bouří - stejně jako jistý izraelský magnát, po kterém kvůli údajnému praní peněz a korupci pasou izraelští i rumunští prokurátoři.

Bukurešť Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kauza Roșia Montană v kostce: nahoře vlevo malebná krajina oblasti a opuštěný dům zaplavený vodou kontaminovanou po těžbě; dole záběr z demonstrace, která brání památnou oblast před těžaři. | Foto: Profimedia / Kolář iROZHLAS

Sporem o prastarou sedmihradskou oblast Roșia Montană žije Rumunsko už řadu let, a současný premiér Mihai Tudose toto úterý znovu přilil oleje do ohně.

V televizi totiž oznámil, že jeho vláda hodlá žádat UNESCO, aby Roșia Montană stáhlo z pozice kandidáta na seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Pobouřené reakce na sebe nedaly dlouho čekat.

Památky vs. zlato

O co jde? Žádost o zařazení oblasti Roșia Montană na seznam památek UNESCO podal letos v lednu kabinet Tudoseho předchůdce Daciana Cioloșe, spolu s potřebnou nominační dokumentací.

UNESCO chce vyškrtnout Vídeň ze seznamu památek světového dědictví. Vadí nová zástavba

Číst článek

Je pravda, že Rumunsko má být na co pyšné. Archeologové zjistili, že na území dnešní Roșia Montană se zlato těžilo už od doby kamenné a Římané tu za vlády císaře Trajána zbudovali město, jehož rozvaliny, spolu s mnoha dalšími historickými stavbami, tu najdeme dodnes, zasazené do úchvatné přírody.

Jenže pod zvlněnými kopci se skrývá další přírodní bohatství v podobě zlata, železa a jiných cenných minerálů. Skutečně ve velkém se tu začalo těžit v polovině 70. let a nakonec byl důl uzavřen, nicméně obří zásoby nerostného bohatství zůstaly. A nynější premiér Tudose varuje, že vzhledem k ochraně památek UNESCO a nominaci Roșia Montană jsou pro rumunskou ekonomiku zablokované.

Dopis pro UNESCO

Jedinou cestou, jak si k nim navěky nezavřít dveře, tvrdí Tudose, je požádat UNESCO o vyškrtnutí z nominace. Ačkoli sám uznal, že věc nevidí růžově. UNESCO totiž žádost Cioloșovy vlády v únoru přijalo a jakmile se tak stane, „je velmi těžké, v podstatě nemožné ji stáhnout,“ řekl rumunský premiér podle Romania Insider.

Rumunský premiér Mihai Tudose. | Zdroj: Profimedia

„Pokusíme se (o to), napíšeme jim, že jsme změnili názor, což nás u mezinárodních institucí postaví do hodně divné pozice,“ uznal. „Pokud je situace finální, se vším je konec.“

Tudoseho oznámení, upozorňuje Balkan Insight, přišlo jen několik hodin po varování opozičního senátora Mihaie Gotiua. Někdejší ekologický aktivista a člen nevládní organizace Zachraňte Rumunsko obvinil vládu přesně z toho, že usiluje o stažení historické památky ze zřetele UNESCO.

Příběh špinavých peněz?

Gotiu argumentuje, že cílem vlády je dosáhnout dohody se společností Gabriel Resources. V Kanadě sídlící firma, za níž stojí izraelský těžařský magnát Benjamin Steinmetz, už léta usiluje o povolení zlato v Roșia Montană těžit. Steinmetze nedávno zadrželi v Izraeli a obvinili ho z praní peněz; spadeno na něj ovšem má také prokuratura v Rumunsku, jež ho viní z uplácení státních činitelů.

ROZHOVOR: Odmítáme vládu zlodějské menšiny, vysvětluje rozzlobený Rumun protesty v ulicích

Číst článek

Proč? Prostředníkem velkorysého Projektu Roșia Montană, který sliboval 225 tun zlata a 819 tun stříbra – plus jako přidanou hodnotu obří důlní jámy na ploše 250 hektarů –, měla být korporace Roșia Montană Gold Corporation (RMCG). Té se na přelomu tisíciletí za poněkud podezřelých okolností podařilo získat těžební licenci a Gabriel Resources má v RMCG drtivý většinový podíl: 80 % oproti 19,3 % rumunské vlády.  

Jenže těžba pořád nikde. Brání jí opačná strana barikády, kde kromě obyvatel Roșia Montană a mezinárodních ekologických organizací stojí právníci, archeologové a architekti. Společně korporaci úspěšně čelí u soudů. Proti jsou také všechny velké rumunské církve, jež se obávají o osud církevních památek v oblasti.

‚Investice do politiků‘

RMCG si Rumuny pokusila naklonit, například investicemi do infrastruktury, mluví se rovněž o „investicích“ do politiků a dalších klíčových figur. V prvním případě její snaha nenesla velké ovoce. Ale v tom druhém?

KORUPCE V RUMUNSKU

Od tureckého bakšiše přes kartony cigaret a lahve whisky až po zločinné poslance, kteří místo ve vězení sedí v parlamentu. Tak líčí triumfální tažení korupce ve své rodné zemi Rumunka Lidia Našincová. Drží historií drcení Rumuni hlavu nízko, aby jim ji neusekli? „Korupce rostla z toho, že lidé ztratili cit pro společnost. Je smutné, že i po 27 letech od revoluce je míra sobectví tak vysoká. Ale já doufám, že se to teď začne měnit." Velký rozhovor o zločinech v Rumunsku čtěte zde: Bakšiš, cigarety a zločin. 'Zkorumpovaný politik není žádná hanba, ostuda je být poctivý'

Korupčními skandály obtěžkaný expremiér Victor Ponta, který má na kontě mimo jiné obžalobu z daňových úniků, praní špinavých peněz a padělání, v roce 2013 oznámil, že jeho vláda do parlamentu posílá nový zákon; jeho cílem bylo obejít ekology i památkáře a dát Projektu Roșia Montană zelenou.

Následovaly velké pouliční protesty napříč Rumunskem, které vyústily v pravý opak Pontova záměru: vláda musela těžební projekt zastavit.   

Gabriel Resources vytáhla do protiútoku a podala na Rumunsko žalobu u arbitrážního soudu Světové banky ve Washingtonu: za zmaření svého úsilí po Bukurešti požaduje 4,4 milionu dolarů (přes 97 milionů korun).

Vyjdeme do ulic!

A výše zmíněný ekolog a opoziční senátor Mihai Gotiu tvrdí, že za avizovaným dopisem do UNESCO a požadavkem stáhnout nominaci pro Roșia Montană stojí právě arbitráž ve Washingtonu, respektive snaha rumunské vlády dosáhnout dohody s Gabriel Resources.

Cílem, tvrdí Gotiu, je zamést pod koberec pravdu o tom, jak Gabriel Resources napumpovala stamiliony dolarů do rumunských politiků, novinářů, PR agentur i analytiků – aby na oplátku kontroverzní těžební projekt vehementně podporovali.

Úterní prohlášení premiéra Mihaie Tudoseho už stihlo vyvolat hlasitý odpor. Online petici nazvanou Roșia Montană se nevzdáme podepsalo ke čtvrtečnímu večeru téměř 15 tisíc lidí. Na Facebooku už se navíc na pátek 1. září svolává do Bukurešti velká demonstrace, přičemž zájem o ni rozhodně budí pozornost. Plánuje se také demonstrace v Kluži, měště, kde masové protesty '13 vypukly.

A jak dokázaly vášnivé protikorupční bouře z letošní zimy: když už Rumuni vyjdou do ulic, netroškaří.

Následky těžby v Roșia Montană. Na první pohled krásné, ve skutečnosti hrozivé: kostel v údolí zatopený kontaminovanou vodou. | Zdroj: Profimedia

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme