Ruská média hrají 20 let po rozpadu SSSR důležitou roli
Za 20 let od rozpadu Sovětského svazu největší země světa prošla spoustou změn – od ekonomické transformace bouřlivých 90. let, až po přerod v takzvanou suverénní demokracii, kterou uplynulou dekádu řídil, a s největší pravděpodobností i dál řídit bude, Vladimir Putin. Důležitá role v tomto procesu patří médiím, která zprostředkovávají Rusku pohled na sebe i na okolní svět.
24letá Anna Vasilijevová patří k mladým tvářím ruské žurnalistiky. Jak reportérka ekonomického týdeníku Kommersant Děngi poznamenává, novinařina v Rusku, alespoň ta pokoušející se o objektivnější zachycení dění v zemi, nepatří mezi nejlukrativnější ani nejbezpečnější povolání.
Za několikaletou kariéru, během níž působila i v listu Novaja Gazeta, Anna zažila už i výhrůžky a zastrašování. To ale mladá novinářka nepovažuje za nejdůležitější potíž.
„Problém ruské novinařiny, aspoň jak to vidím já, nespočívá ani tak v tom, že by mi někdo zakazoval o nějakém tématu psát. Takové věci se stávají spíš výjimečně. Spíš jde o to, že články čte minimum lidí, všichni se dívají na televizi, která jak všichni dobře víme, o událostech zdaleka nereferuje objektivně. Druhý problém je dopad. I když lidé čtou naše články, na jejich základě se nakonec stejně nic nemění. Ani úřady, když se dozvědí prostřednictvím médií třeba o korupci, nic nepodnikají,“ dělí se o dojmy Anna.
Její vrstevníci, kteří pracují v elektronických médiích, jmenovitě těch, které má pod kontrolou Kreml, by možná viděli situaci jinak.
Hlavní relace státního zpravodajského televizního kanálu Rosija 24: moderátor informuje o nejdůležitějších krocích prezidenta Medvěděva za uplynulý den. Následuje výčet jednání a rozhodnutí premiéra Putina. Záběry vládního dua a pozitivní zpravodajství o něm ruské státní televizi dominují, což se podle analytiků projevuje i na podpoře, které se tandem u běžné populace těší.
„Pro většinu publika je Vladimir Putin postavou z televize. Je to konstrukt, který lidé konzumují tak, jak jim ho televize servíruje,“ konstatuje komentátor a novinář Konstantin von Eggert, který léta stál v čele ruského vysílání rozhlasové stanice BBC.
Putin se v médiích objevuje nepřetržitě 12 let
„Jakkoli to ale může znít překvapivě, státní televize, která Putinův obraz vytvořila, teď začíná být jeho brzdou a dokonce na něj může mít negativní vliv. 12 let nepřetržité přítomnosti jednoho a toho samého člověka v éteru, jeho jednotvárný obraz brutálního macha, silného ruského chlapáka, který se nezastaví před nepřáteli ani překážkami, ruské publikum už to začíná unavovat. Dokonce možná víc než samotná jeho politika,“ poznamenává Konstantin von Eggert, podle něhož je atmosféra v médiích podobná přelomovým rokům, kdy se rozhodovalo o osudu Sovětského svazu.
„Analogie s roky antikomunistické revoluce v letech 1989 a 1991 tu samozřejmě je. Narůstá vliv médií, která se doteď označovala za bezvýznamná. Roste panika mezi novináři státních médií, kteří přemítají, zda udělali správně, když všechno vsadili na kartu se jménem ‚stát‘. Mezi lidmi roste nedůvěra k informacím, které stát uvolňuje, dokonce i k těm, které jsou pravdivé. Je tu ale jeden velký rozdíl – technologicky jsme dnes v jiném světě, kdy se prakticky každý člověk může stát novinářem. Internet mění společnost a s ní se mění i Rusko,“ soudí Konstantin von Eggert, podle něhož je současná volební sezóna v Rusku poslední, kdy si státní televize mohla dovolit nebrat online konkurenci vážně.
S tím souhlasí i Galina Timčenková, šéfredaktorka internetového zpravodajského portálu Lenta.ru, jemuž po sporných volbách několikanásobně narostlo publikum. To v tuto chvíli zjevně považuje světovou síť za jedno z nemnoha prostranství v Rusku, kam informace, i ty vnímané mnohými jako nepohodlné, nemají vstup zakázán.
