Ruské volby zřejmě provázely manipulace, tvrdí pozorovatelé
Ruské parlamentní volby byly podle zahraničních pozorovatelů vedené ve prospěch strany premiéra Vladimira Putina. Z porušení pravidel a falšování viní vládní stranu i opozice a ruští pozorovatelé. Vládní Jednotné Rusko přišlo ve volbách o ústavní většinu v parlamentu, obsadí ale nejvíce křesel.
Mise zahraničních pozorovatelů OBSE a Parlamentního shromáždění Rady Evropy označily v předběžné zprávě volby za nefér, sčítání hlasů podle OBSE provázelo narušení zákona i zjevné případy manipulace, včetně vhazování dodatečných volebních lístků do uren.
Podle pozorovatelů se podle pravidel čestné soutěže neodehrála ani předvolební kampaň, která umožňovala jen omezenou soutěž politických stran.
Výsledky ruských voleb jsme v v Ozvěnách dne rozebrali s redaktorem ruské sekce rádia Svobodná Evropa Jaroslavem Šimovem.
Ústřední volební komise už dříve odmítla obvinění ruské opozice a nezávislých pozorovatelů z falsifikací a porušování pravidel. Předvolební kampaň označil její předseda Vladimir Čurov za poctivou a čestnou.
„Začalo to tím, že nás nechtěli pouštět na tento okrsek,“ říká členka opozičního hnutí Solidarita a volební pozorovatelka moskevského okrsku číslo 1146 Jelena Glužkovová.
„Vůbec nechtěli dodržovat ten zákon. Nedovolili nám, abychom viděli volební urny, jak pracuje komise, na což určitě podle zákona máme právo,“ domnívá se pozorovatelka Jelena. Podle ní se zákony porušovaly už během týdnů před volbami.
Jinou zkušenost vyslovil na Rádiu Česko poslanec Jaroslav Škárka, který byl jedním z pozorovatelů OBSE. „Ve volebních místnostech, kde jsem byl, proběhl proces relativně standardně. Jediné maličkosti, které jsme zaznamenali, se týkaly organizačních nepřesností. V jednom případě jsme objevili špatně zapečetěnou volební urnu,“ přiblížil.
Zkušenost ze své mise pozorovatele OBSE přiblížil na Rádiu Česko poslanec Jaroslav Škárka.
Škárka zároveň ale zdůraznil, že byl pozorovatelem pouze ve čtrnácti okrscích. „Takže to posuzování může být tedy zkreslené. Navíc jsme se účastnili pouze pozorování samotného procesu volby, který proběhl standardně,“ uvedl.
Podle starosty Hluboké nad Vltavou a senátora Tomáše Jirsy (ODS), který byl také jedním z český volebních pozorovatelů, proběhly volby po technické stránce standardně. Sčítání hlasů, volební urny i zástěny - to vše v Petrohradě bylo. Předvolební kampaň ale za korektní nepovažuje.
„Státostrana to prostě s volební kampaní naprosto přehnala. A myslím, že nejmarkantnější byly volební plakáty volební komise, které zvaly k volbám, které byly téměř totožné s volebními plakáty Jednotného Ruska. Takže vlastně si Jednotné Rusko zdvojnásobilo volební kampaň na úkor všech ostatních,“ popsal ve Stalo se dnes Jirsa.
Lidé ve velkých městech podle Jirsy věděli, že se vládní Jednotné Rusko snaží manipulovat a protestovali, horší byla ale situace na venkově. „Ta - jak tomu říkají Rusové - hlubinka podržela Jednotné Rusko, protože tam opravdu reklama nebo propagace jiných stran prostě nedorazila. Kromě povinných šotů se do televize nikdo nedostal,“vysvětlil Jirsa.
Nátlak ze strany vládní moci, aby lidé volili Jednotné Rusko, byl podle Jirsy zřejmý. „Například celý den v petrohradském metru zval hlas hlasatele přes mikrofon lidi k volbám,“ doplnil.
Podle předběžných výsledků získala nejvíce hlasů vládní strana premiéra Putina Jednotné Rusko, která s největší pravděpodobností obsadí ve 450 místném parlamentu 238 křesel. Doposud měla tato vládní strana ústavní většinu 315 poslanců.
ČTĚTE TAKÉ: Putinova strana vyhrála volby, přišla ale o ústavní většinu
Hlasování bylo vnímáno i jako test popularity vládní strany před volbami, ve kterých se Putin bude v březnu ucházet o prezidentský úřad. „Myslím, že výsledky voleb do Státní dumy tolik neovlivní výsledek prezidentských voleb. Putin má stále největší šanci být znovu zvolen prezidentem Ruska,“ řekl v Ozvěnách dne redaktor ruské sekce rádia Svobodná Evropa Jaroslav Šimov.
Parlamentní volby však podle něj jasně ukázaly nespokojenost s vládou putinovské garnitury, která citelně roste. Připomněl, že nespokojenost je v různých společenských skupinách, neomezuje se třeba jen na mladší lidi nebo inteligenci.
Co si o hlasování myslí někteří voliči? V jednom z moskevských okrsků natáčela zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová.
„Těch problémů, které vládní kruhy dostatečně neřešily, je už tolik, že to lidé cítí na vlastní kůži v každodenním životě. Tím pádem hledají nějaké politické prostředky, aby protest vyjádřili,“ uvedl.
Situace opozice podle Šimova zůstane zatím pravděpodobně stejná i po těchto volbách. Nicméně změna poměru sil v parlamentu je podle něj určitým náznakem možných změn.
„Ty tři strany, kromě Jednotného Ruska, které se tam dostaly, budou mít poněkud jiné postavení. V předchozí dumě hrály takovou dekorativní opozici. Zatímco teď budou mít skoro polovinu hlasů. A v případné krizové situaci bude jejich hlas slyšet mnohem víc. Takže trochu se v důsledku voleb ta ruská politická realita pohnula,“ dodal redaktor RFE.
