Rusko a USA se v Praze domlouvají na společné jaderné strategii

Před dvěma lety americký prezident Barack Obama v Praze představil svou novou jadernou politiku. Hodnotit pokrok se do Prahy po dvou letech sjeli zástupci Ruska i Spojených států. Z jejich slov je ale patrné, že nedůvěra z dob Studené války stále přežívá. I když na jejím odstranění se intenzivně pracuje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

protiraketový radar | Foto: Miroslav Konvalina

„V americké armádě, a nemám iluze o tom, že by to v té ruské bylo jinak, jsou stále ještě lidé, kterým platíme za to, aby pro každý případ přemýšleli nad možností potenciálně jaderného konfliktu mezi našimi zeměmi. Je to taková kocovina ze Studené války,“ říká Gary Samore, poradce amerického prezidenta v záležitostech zbraní hromadného ničení.

Přesto si všichni pochvalují, jak dobře jaderné odzbrojení pokračuje. Smlouva podepsaná loni v Praze sníží počet nasazených strategických hlavic na historické minimum od 50 let minulého století. A připravuje se další, která by omezila i uskladněné a taktické jaderné zbraně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Bouda mluvil o raketové obraně s americkým poradcem pro zbraně hromadného ničení .mp3

Největším kamenem úrazu při rozhovorech je stále plán raketového deštníku nad Evropou. Obama sice zavrhl ten původní, který počítal s výstavbou radaru v Brdech, úplně se ale raketové obrany nevzdal.

„Vyhodnotili jsme situaci tak, že v tuto chvíli jsou mnohem nebezpečnější rakety krátkého a středního doletu. Ten mobilní systém, který bude nasazen na lodích ve středomoří si s nimi poradí. V budoucnu ale počítáme i s obranou proti raketám dlouhého doletu, které by mohl vyvinout třeba Írán,“ říká Gary Samore a ujišťuje, že raketová obrana nebude namířená proti Rusku:

„Myslím, že Rusko ohrozit nemůžeme ani když se budeme snažit, protože Moskva má k dispozici tolik střel, že ten tenounký deštníček je nezastaví. Efektivní může být právě proti Íránu a dalším podobným rizikům.“

Přesvědčit Rusko o čistých úmyslech spojenců ale nebude nic lehkého.

„Není to totiž jen otázka pečlivých vyjednávání, ale také času, až se do funkcí dostanou lidé nezatížení minulostí, kteří nežijí permanentně ve stínu jaderné války,“ domnívá se Samore.

NATO se spolupráce s Ruskem neobává. Naopak

Oběma velmocím se daří nacházet společnou pozici ve složitých mezinárodních situacích týkajících se například Íránu nebo Severní Koreji. A bude snaha spolupracovat i na raketové obraně.

„Samozřejmě, že NATO si chce ponechat velení nad evropským raketovým deštníkem. Ale je možnost spolupracovat technologicky. Můžeme sdílet třeba informace z radarů, to by bylo prospěšné všem. Ale možnost bránit Evropu musí být v rukou NATO,“ dodává Gary Samore s tím, že doufá v úspěch náročných jednání:

„V případě, že se nám spolupráce vydaří, tak posílíme bezpečnost Evropy a budeme moci dále redukovat naše jaderné arzenály. Což oběma zemím pomůže i finančně Jinak ale může napětí opět eskalovat. A další dohody nebudou možné.“

V celém systému raketové obrany může sehrát důležitou roli i Česká republika, která má podle Samora ideální polohu pro sledování letících raket: „Tak, jak je to naplánováno teď, už ale nebude potřeba další nový radar. Počítáme se zapojením stávajících radarů NATO do systému protiraketové obrany. O další spolupráci se stále jedná.“

Ondřej Bouda, Aneta Vojtěchová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme