Kreml zvolil ‚politiku silné ruky, aby neztratil kredit‘. Přijdou za zadržení Navalného nové sankce?

Vrátit se do Ruska pět měsíců od pokusu o otravu byla pro Alexeje Navalného hra vabank – podobně jako pro Kreml, který do poslední chvíle čelil rozhodování, jak na přílet předního kritika režimu zareagovat. Ostře sledovaný návrat Navalného nakonec skončil jeho zadržením a posláním na 30 dnů do vazby. Řada evropských státníků proto vyzývá k novým sankcím. K jejich prosazení vůle mezi zeměmi EU bude, míní analytik Pavel Havlíček.

Analýza Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexej Navalnyj po příletu do Moskvy, kam se vrátil po otravě novičokem | Zdroj: Reuters

„(V Kremlu) opravdu nechtěli, aby se vrátil… A teď propadají panice,“ hodnotil minulý týden postoj Moskvy k návratu Navalného z Německa publicista Anton Orech.

Navalnyj označil svůj proces za nejvyšší možné bezpráví, soud ho poslal na 30 dní do vazby

Číst článek

O nedělním příletu do rodné země, kde se v srpnu stal terčem otravy chemickou látkou ze skupiny novičok, informoval Alexej Navalnyj minulou středu. Kreml tak postavil před těžké rozhodování: nechat hlavního protivníka na svobodě a riskovat tak, že Vladimir Putin bude vypadat slabě, nebo ho poslat za mříže a tím přednímu kritikovi prezidenta zajistit ještě větší mezinárodní pozornost.

Ani jedna z těchto dvou variant nebyla pro režim dobrá, říká pro iROZHLAS.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.

„S celou tou eskapádou, která následovala po pokusu o otravu, na sebe Navalnyj strhl pozornost celého světa, upevnil svou pozici jedničky ruské opozice a stal se symbolem vzdoru vůči Putinovi,“ tvrdí odborník na východní Evropu, podle kterého Navalnyj při návratu spoléhal nejen na podporu svých souputníků, ale také mezinárodní odezvu.

Na obou frontách se také podpora dostavila. Na moskevských letištích Vnukovo a Šeremetěvo, na které bylo letadlo aerolinií Pobeda s Navalným na palubě přesměrováno, čekaly desítky jeho příznivců. Zprávy o jeho následném zadržení pak vyvolaly vlnu kritiky politiků z Evropy i Spojených států.

„Zadržení Navalného se stalo tématem dne po celém světě. To mu může pomoct a ochránit ho – světová pozornost se mu hodí politicky i v jeho domácí agendě,“ podotýká Havlíček.

Po nedělním zatčení skončil Navalnyj na policejní stanici ve městě Chimki, kde s ním také úřady zahájily narychlo svolané soudní řízení o vzetí do vazby. „Toto je nejvyšší možná úroveň bezpráví,“ reagoval 44letý opozičník na postup ruských úřadů.

Mimořádné soudní jednání nakonec rozhodlo, že ve vazbě stráví příštích 30 dnů. Navalnyj proto vyzývá lidi, aby vyšli do ulic.  

Politika silné ruky

Ruská vězeňská služba Navalného nedělní zatčení vysvětluje tím, že je od 29. prosince na seznamu hledaných osob v souvislosti se „systematickým porušováním“ 3,5letého podmíněného trestu, který mu byl v roce 2014 uložen za údajnou zpronevěru 27 milionů rublů (asi 11 milionů korun) francouzské kosmetické firmy Yves Rocher.

Po stopách otravy Navalného. Agenti FSB, kteří mu byli v patách, se dopustili několika chyb

Číst článek

Přední kritik Vladimira Putina, který dlouhodobě upozorňuje na korupci a další nepravosti představitelů Kremlu, veškerá obvinění Moskvy označuje za politicky motivovaná. Navalnyj má jasno i v tom, kdo stojí za jeho srpnovou otravou. Když se na začátku září probral v berlínské nemocnici z kómatu, prohlásil, že se stal obětí atentátu spáchaného ruskou tajnou službou FSB na Putinův příkaz.

Ke stejnému závěru došlo také vyšetřování mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat, které odkrylo tváře předpokládaných pachatelů a popsalo sled srpnových událostí.

Z odhalených zjištění podle vyšetřovatelů jasně vyplývá, že útok na Navalného byl schválen na nejvyšších místech Kremlu. Tři evropské laboratoře, ale také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) přitom už dříve potvrdily, že Navalnyj byl během předvolební cesty po Sibiři otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, jejichž vývoj započal v éře bývalého Sovětského svazu a podle investigativních novinářů Bellingcat v něm Rusko dále tajně pokračuje.

Ruské úřady naopak zahájení vlastního vyšetřování odmítly, a místo toho Navalného minulý měsíc obvinily, že pro osobní účely utratil 356 milionů rublů (asi 105 milionů korun) z darů určených pro jeho Fond boje proti korupci.

Přestože podpora Navalného v Rusku v souvislosti s otravou zesílila, Kreml má na své straně větší část tamní společnosti. Podle zářijového průzkumu nezávislého střediska Levada souhlasí s aktivitami 44letého opozičníka pouze pětina Rusů, naopak polovina dotázaných je neschvaluje. Prosincový průzkum Levady pak ukázal i to, že podle poloviny ruských obyvatel buď Navalnyj otráven nebyl, nebo šlo o provokaci vykonstruovanou západními tajnými službami.

Veřejné mínění je přitom jedním z důvodů, proč se Moskva rozhodla Navalného hned po příletu zadržet.

Snaha o doživotní imunitu vyvolává otázky o dalším osudu Putina. Pandemie je pro něj ‚černou labutí‘

Číst článek

„Zvolili politiku silné ruky. Pokud by se rozhodli jinak, zčásti by ztratili kredit svých podporovatelů, protože pro ně je Navalnyj zaprodanec, zahraniční agent a korupčník. Vydali se proto touto cestou,“ tvrdí Havlíček, podle kterého bude nyní záležet na tom, jak se režim bude chtít profilovat dál a jak se k případu postaví.

V minulých měsících přitom ruské vedení utáhlo smyčku kolem kritických hlasů ve společnosti víc, než tomu bylo dřív. Koncem prosince například Putin podepsal zpřísnění zákona o „zahraničních agentech“, které úřadům umožňuje označovat za „zahraniční agenty“ také jednotlivce a neregistrované neziskové organizace podporované ze zahraničí. Pokud nebudou správně informovat o své činnosti, mohou být potrestáni až pětiletým vězením.

Další nové zákony pak zavádějí až dvouleté tresty odnětí svobody za pomluvu na internetu a umožňují úřadům vydat zákaz shromažďování kvůli mimořádným událostem.

„Pokud se podíváme na širší obrázek, ruský režim nastoupil cestu brutálních represí. Mluví se hlavně o úpravách zákona o zahraničních agentech, o rozšiřování seznamu ‚nežádoucích‘ neziskových organizací a všech těch zvýšených represí vůči kritickým hlasům ve společnosti. Zadržení do tohoto kontextu zapadá. Kdyby ho nechali jít, protiřečili by si v tom, co nyní sledují, a to je snaha naprosto zlikvidovat kritické hlasy ve společnosti před zářijovými parlamentními volbami, které jsou klíčové,“ poukazuje analytik AMO.

Na seznamu „nežádoucích“ v Rusku skončila i řada českých organizací včetně Člověka v tísni, v prosinci se pak na seznam dostalo také Prague Civil Society Centre podporující novináře, blogery a aktivisty ze zemí postsovětského prostoru. Proti rozhodnutí ruské prokuratury se postavilo české ministerstvo zahraničních věcí, podle kterého mají podobné kroky „vážný dopad na svobodu vyjadřování“.

Navalnyj, důvod k sankcím

Na nedělní zadržení Navalného, který dokázal poukazováním na jejich majetkové poměry kompromitovat řadu představitelů ruského režimu, okamžitě reagovaly desítky evropských politiků, včetně předsedy Evropské rady Charlese Michela, předsedy vlády Andreje Babiše, polského premiéra Mateusze Morawieckého, amerického šéfa diplomacie Mikea Pompea, ale také představitelů Německa, Francie, Itálie, pobaltských zemí nebo Kanady. Všichni požadují, aby byl Navalnyj okamžitě propuštěn.

The detainment of Alexey #Navalny upon arrival in Moscow is unacceptable.

I call on Russian authorities to immediately release him.

20:01 – 17. 01. 2021

1752 7573

Mezi prvními hlasitými kritiky byl i šéf české diplomacie Tomáš Petříček. „Byl zatčen za své názory, nikoli za to, co je mu formálně kladeno za vinu. Ruský režim tím porušuje mezinárodní smlouvy o lidských právech,“ napsal na twitteru s tím, že na příštím jednání unijních ministrů zahraničí navrhne diskusi o možných nových unijních sankcích.

.@Alexey Navalny má mou podporu. Navrhnu diskuzi o možných sankcích.

20:02 – 17. 01. 2021

39 781

„Myslím, že sankce jsou jedinou cestou, jak na to reagovat. Ruský režim jasně deklaruje, že se s ním nedá mluvit – ať už rozšiřováním seznamu nežádoucích organizací, zpochybňováním mezinárodního práva, nebo používáním chemických zbraní nejen na svém teritoriu. Západ nemá jinou možnost než situaci dál eskalovat,“ míní Havlíček.

Lavrov: Západ hledá nepřítele na mezinárodní scéně. Kritikou zatčení Navalného zakrývá vlastní problémy

Číst článek

Kvůli otravě Navalného už ostatně Evropská unie a Británie sankce zavedly loni v říjnu, a to na Putinovy spolupracovníky včetně ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova nebo vedoucího prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andreje Jarina. Lidé zařazení na seznam mají zakázáno cestovat do EU a úřady zmrazily jejich majetek na území unie.

K zavedení nových sankcí navíc po nedělních událostech vyzývají i další evropské země, jako je Litva, Lotyšsko a Estonsko. Havlíček proto věří, že se unijní sedmadvacítka dokáže na společné odpovědi shodnout i tentokrát.  

„Myslím, že mezi evropskými zeměmi k novým sankcím vůle bude. Tlak nejde jen od tradičně kritických zemí vůči Rusku, jako je Pobaltí, ale například také od České republiky. Bude tu mnohem víc aktérů, kteří budou prosazovat silnější postup. Situace graduje, protože lidská práva a demokracie jsou v Rusku zašlapávána do země ještě významnějším způsobem než dřív,“ podotýká analytik AMO.

Kromě zavedení sankcí je ale podle něj také zapotřebí začít k Rusku obecně přistupovat jinak a reagovat tak nejen na omezování svobod Rusů, ale i zhoršující se vztahy vůči Západu. „Budeme si muset vytvořit novou strategii, jak na tuto dramatickou situaci v domácí politice reagovat,“ říká Havlíček, podle kterého „jsme na začátku cesty“, na jejímž konci Rusko nebude chtít s Evropou nebo Spojenými státy jednat vůbec.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme