Zatčení Navalného vyvolalo největší protesty za desetiletí. Hraje se o víc než o volby, říká expert
Nové unijní sankce zatčení Alexeje Navalného nepřineslo, zato rozpoutalo mohutné protesty v desítkách ruských měst. Na podporu předního kritika Kremlu o víkendu vyšly do ulic desítky tisíc lidí z nejrůznějších koutů Ruské federace, podle odborníka Univerzity Karlovy Jana Šíra se tak jedná o „největší vzedmutí občanského protestu za poslední desetiletí“ a teprve se ukáže, jak „přelomové“ demonstrace nakonec budou.
„Hanba!“ „Putin je zloděj!“ „ Svobodu pro Navalného!“
Takováto hesla zaznívala během sobotních demonstrací na podporu předního kritika Kremlu Alexeje Navalného, který předminulý víkend skončil v poutech ruské policie krátce po svém příletu z Německa. Tam se pět měsíců léčil po srpnové otravě, kterou opozičník i mezinárodní investigativní skupina Bellingcat připisují ruské tajné službě FSB.
‚Svobodu Navalnému, svobodu Rusku.‘ V Moskvě a dalších městech protestovali proti zatčení Navalného
Číst článek
Navzdory varování ruských úřadů, které už před víkendem označily plánované protesty za nepovolené, se v ulicích ruských měst sešly tisíce lidí.
Jen v Moskvě přišlo podle odhadů agentury Reuters Navalného podpořit nejméně 40 tisíc lidí, další tisíce Rusů ale vyšly do ulic ve zhruba 120 městech včetně Vladivostoku, Chabarovsku, Novosibirsku nebo Jakutsku, kde demonstranty neodradily teploty klesající k minus 50 stupňům Celsia.
Podle Jana Šíra, odborníka na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se dají sobotní protesty přirovnat k událostem z let 2011 a 2012, kdy kvůli volebním podvodům během hlasování do Státní dumy zaplavily desítky ruských měst mohutné demonstrace, jejichž symbolem se stala bílá stužka.
„Tehdejší protesty znamenaly určitý přelom ve vývoji vládnoucího režimu, protože se ukázalo, že Putin přišel o svou legitimitu, a byl nucen na novou situaci reagovat. Tuto reakci jsme pak viděli – přišla anexe Krymu a další záležitosti, kterými byl schopný odvést pozornost od nestabilní situace doma. Aktuální demonstrace jsou tedy největším vzedmutím občanského protestu za poslední desetiletí,“ říká pro iROZHLAS.cz Šír.
Počty účastníků protestů v Moskvě se značně rozcházejí. Zatímco oficiální ruská čísla uvádějí 4000 lidí, agentura AP hovoří o 15 tisících, podle Reuters to ale bylo zmiňovaných 40 tisíc účastníků.
Podobný počet lidí vyšel v ruské metropoli do ulic v srpnu roku 2019, kdy se v centru Moskvy sešlo na 50 tisíc Rusů, kteří vyjadřovali své rozhořčení nad vyloučením opozice a nezávislých kandidátů z voleb do městského sněmu. Podle odborníka Univerzity Karlovy ale sobotní demonstrace byly silnější už jen proto, že se odehrály po celém Rusku.
„Nebyla to jen Moskva nebo Petrohrad, kde se Putin tradičně netěší podpoře. Podařilo se zorganizovat a poslat lidi do ulic i v provinciích a menších městech. V tomto ohledu je to nový prvek, a proto si myslím, že to je větší vzedmutí, než třeba v létě 2019 nebo v roce 2017, kdy se demonstrovalo v souvislosti s publikací Navalného materiálu o majetkových poměrech tehdejšího předsedy vlády Dimitrije Medveděva,“ dodává.
Putinův kýčovitý palác
Do sobotních protestů se výrazně promítl také dvouhodinový film o luxusní rezidenci na pobřeží Černého moře, který v úterý zveřejnil Navalného Fond boje proti korupci.
Palác za 100 miliard rublů podle týmu ruského opozičníka patří prezidentovi Vladimirovi Putinovi a jeho realizaci financovali blízcí spojenci prezidenta jako je například šéf ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin nebo miliardář Gennadij Timčenko.
Luxusní rezidence, která je obklopená pozemky patřící ruské tajné službě FSB, má rozlohu 39krát větší než Monako a podle Navalného v ní údajně nechybí ani kasino, malé divadlo, zimní kluziště nebo tunel vedoucí na pobřeží.
Video popisující honosný palác plný zlatých doplňků zhlédly během prvních dvou hodin tři miliony lidí a zaujalo i řadu demonstrantů, kteří na sobotní demonstrace dorazili se štětkami na mytí záchodové mísy. V paláci totiž podle Navalného nechybí ani zlaté toaletní vybavení dovezené z Itálie.
Přední kritik kremelských poměrů, který v minulosti poukazoval především na majetkové poměry lidí v Putinově okolí, se tentokrát zaměřil na samotného prezidenta. Podle Šíra tak chtěl vyslat signál, že má ještě silné zbraně, které dokážou Putinovo PR poškodit.
Navalnyj zveřejnil výsledky vyšetřování údajné Putinovy rezidence. Financovat ji měly státní firmy
Číst článek
„Řekl bych, že to je navyšování sázek v situaci, kdy Kreml rozhoduje, co bude s Navalným dál. Dává tím najevo, že ještě má čím připoutat pozornost k ruskému prezidentovi. Zveřejněný film byl nicméně geniální ani ne tak díky tomu, že dokládal ukradené majetky – byla to fantastická sonda do Putinovy psychologie, ať už mluvíme o zlatých záchodových štětkách,“ míní politolog, podle kterého lze zveřejnění filmu vnímat jako vzkaz, aby Kreml ještě uvážil, jestli Navalného „fyzicky likvidovat, nebo ne“.
Z tohoto důvodu také Navalnyj z vězení minulou středu vzkázal, že je mu dobře jak po fyzické, tak psychické stránce a spáchat sebevraždu rozhodně nechystá.
„Pro všechny případy oznamuji: nemám v plánu se oběsit na okenní mříži, nebo si podřezat žíly či hrdlo obroušenou lžící. Také velmi opatrně chodím po schodech. Každý den mi měří tlak – je jako u kosmonauta, takže náhlý infarkt je vyloučen,“ napsal na svém instagramovém účtu z moskevské vazební věznice Matrosskaja Tišina.
Do vazby ho ve zrychleném řízení poslal soud zatím na 30 dní. Až další soudní jednání má rozhodnout, jestli půjde do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu.
Vyjednávání místo sankcí
Demonstrace na podporu Navalného ruská policie v čele se speciálními jednotkami OMON tvrdě rozehnala. Podle nevládního portálu OVD-Info zatkla rekordních více než 3700 lidí v celkem 120 ruských městech, kde lidi na podporu Navalného vyšli do ulic.
Kreml zvolil ‚politiku silné ruky, aby neztratil kredit‘. Přijdou za zadržení Navalného nové sankce?
Číst článek
Mezi zadrženými skončila i Navalného manželka Julie, kterou policie odvezla z moskevského Puškinova náměstí, kde demonstrace probíhala. Policie zatkla také právničku a spolupracovnici Navalného z jeho Fondu boje s korupcí Ljubovu Sobolovou nebo jeho mluvčí Kiru Jarmišovou, která následně dostala trest devíti dnů vězení.
Mnohdy velmi tvrdý zákrok ozbrojených složek rozlítil nejen řadu západních politiků, ale také Navalného podporovatele. Podle Šíra tak nelze vyloučit scénář podobný protestům v Bělorusku, kde po prvních násilných zákrocích policie v srpnu demonstrace ještě víc zesílily. Záležet ale bude především na tom, jak se k situaci a věznění Alexeje Navalného Putinův režim v příštích dnech a týdnech postaví.
„Zatím oznámili jeho zadržení na 30 dní, což je z mého pohledu stále lhůta, během které se dá vyjednávat a najít řešení této pro režim nepříjemné situace. Myslím, že bude probíhat intenzivní komunikace nejen mezi vládnoucí mocí a samotným Navalným, ale i mezi Ruskem a západními zeměmi. Ty už daly najevo, že takové chování je nejen neakceptovatelné, ale že bude mít i dohru,“ podotýká Šír.
Kvůli otravě Navalného se Evropská unie shodla už v říjnu na zavedení nových sankcí, které byly namířeny proti šesti ruským činitelům včetně ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova nebo vedoucího prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andreje Jarina.
Lidé zařazení na seznam mají zakázáno cestovat do EU a zmražen byl také jejich majetek na území unie. Po zadržení Navalného v Moskvě a sobotním potlačení protestů chtěly některé členské země tento seznam rozšířit, shodu se ale na pondělním jednání ministrů zahraničí najít nepodařilo.
K důraznější akci minulý týden vyzval také Evropský parlament, který v přijatém usnesení navrhl zmrazit majetek oligarchů blízkých Kremlu nebo dokonce zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2, což ale německá vláda důrazně odmítla. Zatímco tak pobaltské státy, ale i Polsko nebo Itálie chtěly na pondělním jednání prosadit nové sankce, země jako Německo či Lucembursko se postavily proti.
Namísto sankcí dostal přednost kompromis v podobě cesty šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella do Moskvy, kde má začátkem února osobně apelovat na propuštění Navalného.
V sázce je hodně
Po návratu Navalného do Ruska a propuknutí demonstrací na jeho podporu tak režim Vladimira Putina čelí „velice rizikové a nekomfortní situaci“, upozorňuje Šír. To vše se odehrává ani ne devět měsíců před parlamentními volbami, které rozhodnou o novém složení Státní dumy.
Zadržení Navalného: Sankce proti Rusku budou mít jen symbolický efekt, myslí si bývalý diplomat
Číst článek
„Tady jde ale o víc, než o volby v systému, kde má parlament reálně nulové pravomoci při vytváření politického procesu a slouží víceméně jako místo, kde se razítkují rozhodnutí přijatá prezidentskou administrativou. Situace je nepříjemná dlouhodobě a hraje se o to, jestli si režim bude moct dělat s obyčejnými lidmi, co chce, anebo se podaří zbytek občanských práv udržet. Putin už nemá kam ustupovat a to tu situaci komplikuje, protože pak těžko najde nějakou možnost exitu a bude se držet moci do konce svých sil,“ tvrdí Šír, podle kterého je potřeba počítat hlavně se zvýšením represí.
Potlačování kritických hlasů přitom v Rusku sílí už teď. Koncem prosince například prezident Putin podepsal zpřísnění zákona o zahraničních agentech, které úřadům umožňuje označovat za „zahraniční agenty“ také jednotlivce a neregistrované neziskové organizace podporované ze zahraničí. Pokud nebudou správně informovat o své činnosti, mohou být potrestáni až pětiletým vězením.
Další nové zákony pak například zavádějí až dvouleté tresty odnětí svobody za pomluvu na internetu a umožňují úřadům vydat zákaz shromažďování kvůli mimořádným událostem.
Kam až bude ochotný ruský režim zajít, se uvidí v příštích dnech a týdnech. Podle odborníka Univerzity Karlovy je ale zároveň brzy na to odhadnout, jestli budou případné další protesty důležité pro další vývoj podobně jako ty v letech 2011 a 2012, které se podle pozorovatelů následně podepsaly i na prohloubení ruské agrese vůči sousedním zemím.
„Ale jestli tam je nějaký potenciál pro to, aby se aktuální dění stalo přelomovým, bude to podle mě další důležitý hřebíček do rakve reputace Vladimira Putina a ruského režimu v zahraničí. Je tu určitá šance, že na Západě začnou těmto otázkám věnovat důležitost, kterou by si zasloužily. V České republice máme stále vlivné politické směry, které se snaží přesvědčit veřejnost, že se s Ruskem dají dělat obchody a že není riziko přizvat Rusko do rozvoje české strategické infrastruktury. Tím samozřejmě narážím na rozšíření elektrárny Dukovany,“ dodává Šír.
