Situace v Rusku graduje, protestující se ale dostávají do slepé uličky. Soud s Navalným určí další směr

Druhý víkend po sobě vyšly do ulic mnoha ruských měst desetitisíce lidí, aby tak vyjádřili podporu zadrženému opozičníkovi Alexeji Navalnému a projevili sílící odpor vůči režimu Vladimira Putina. Mohou protesty vést k postupnému drolení režimu, nebo budou spíš ochabovat? Proměnných, které to ovlivní, je hned několik. Tím hlavním je úterní soud, který má rozhodnout o dalším osudu Navalného.

Analýza Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Během nedělních demonstrací bylo zatčeno před 5000 lidí | Zdroj: Reuters

Navzdory tuhému mrazu, hrozbě zatčení a násilí ze strany bezpečnostních složek se během neděle zaplnily ulice desítek ruských měst.

Ruská policie zadržela během demonstrací přes 5000 Navalného stoupenců, mezi nimi i politikovu ženu

Číst článek

Podobně jako minulý víkend policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla i tentokrát. Použila obušky i elektrické paralyzéry a podle nezávislého webu OVD-Info, který policejní aktivity monitoruje, zadržela přes 5600 lidí. To je nejvíc za celých deset let jeho působení.

Nejmasověji se během neděle zatýkalo v Moskvě, kde v policejních antonech skončilo přes 1800 lidí. Podle organizace Amnesty International je zatčených v hlavním městě za poslední týdny tolik, že v detenčních zařízeních „došlo místo“, bezpečnostní složky proto demonstranty musely posílat do deportačních středisek.

Více než tisícovka lidí byla zatčena také v Petrohradu, další desítky pak například v Krasnojarsku, Nižním Novgorodu, Voroněži, Vladivostoku nebo Kazani.

Jak pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy upozorňuje politický analytik Kiril Rogov, počet účastníků demonstrací je velice těžké odhadnout, počet zúčastněných měst je ale „bezprecedentní“. Demonstrace tak podle něj ukazují strmý pokles Putinovy legitimity, který se projevuje už posledních několik let.

„Celkem jasně se ukazuje, že situace graduje. Má na to samozřejmě vliv Navalnyj – jeho letní otrava, návrat do Ruska a video o údajném paláci Vladimira Putina – musíme do toho ale promítnout celkovou situaci v zemi. Velký zásah znamenal koronavirus, který byl v průběhu celého minulého roku v zemích postsovětského prostoru spouštěčem pro určitou aktivizaci obyvatelstva,“ říká pro iROZHLAS.cz odbornice na Rusko z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Tereza Soušková.

Rusko se vnitřně otřásá a nejde jen o ty poslední protesty, říká analytik Havlíček

Číst článek

Nejvýraznějším příkladem propuknutí masové nespokojenosti se v minulém roce stalo Bělorusko, kde se ulice zaplnily demonstranty v souvislosti se srpnovými prezidentskými volbami. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko kvůli tomu několikrát žádal v Kremlu o pomoc, teď se ale v problémech ocitá samotný Vladimir Putin. Ten navíc čelil mohutným protestům už během léta, kdy se vzbouřil ruský Dálný východ proti zatčení oblíbeného gubernátora města Chabarovsk Sergeje Furgala.

Všechny tyto události se odráží na celkové nespokojenosti části ruské populace, pro kterou se stalo zatčení Navalného po jeho návratu z Německa a následné zveřejnění informací o údajně „Putinově paláci“ na pobřeží Černého moře jen poslední kapkou v moři problémů současného Ruska. 

„Situace nevznikla na zelené louce, čím dál tím víc lidí si ji ale začíná uvědomovat, respektive je tato situace dohání. Kromě zdravotního rizika je to také ekonomická krize, životní úroveň lidí jde dolů dlouhodobě a teď to začíná gradovat. To většinu lidí vyhnalo do ulic – ukazují to i transparenty a hesla, která demonstranti provolávali. Samozřejmě tam byla velká část podporovatelů Navalného, ale zároveň i hodně lidí, kteří už si řekli: Dost! Vidí, že režim odhodil plášť, že je zaměřený především sám na sebe a z Ruska si dělá dojnou krávu,“ dodává analytička.

Režim je dobře připraven

Mezi zadrženými skončila v neděli i Navalného žena Julija, kterou soud následně potrestal pokutou ve výši 20 tisíc rublů (necelých šest tisíc korun) za účast na nepovolené demonstraci. Ruská prokuratura nicméně hrozí, že organizátoři mohou být i trestně stíháni a na několik let skončit ve vězení. Už před nedělními protesty totiž varovala, že proti nim použije tvrdší paragraf, na základě kterého by mohli být odsouzeni k osmi až 15 rokům odnětí svobody.

Porušování lidských práv, reagoval Petříček na dění v Rusku. Násilí při protestech odsoudili i další politici

Číst článek

Záběry ze zatýkání, které během neděle kolovaly na sociálních sítích, zachycovaly často velmi tvrdý postup bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Kromě použití obušků a elektrických paralyzérů došlo i na další incidenty – například v Petrohradu nasadila policie dokonce slzný plyn, snímky z Kazaně zase ukazují, že policisté donutili protestující lehnout si do sněhu.

Jak podle Rádia Svobodná Evropa upozornil analytik Carnegie centra v Moskvě Aleksandr Gabujev, Kreml se snaží „bitím, pokutami a krátkými tresty odnětí svobody zvýšit cenu za účast na neschválených opozičních shromážděních a vyděsit další potenciální demonstranty“.

Už po protestech z 23. ledna často zaznívala otázka, zda mají aktuální protikremelské demonstrace potenciál sílit podobně jako v Bělorusku, kde počet lidí v ulicích narostl především po brutálních zásazích ze strany policie. Po tvrdých potlačení prvních protestů se totiž k „tradičním“ demonstrantům přidali i ti, kteří se podobných akcí v minulosti neúčastnili.

Také v Rusku vyhnala nespokojenost s režimem do ulic i lidi, kteří se dříve do protestů obvykle nezapojovali. Podle průzkumu provedeného v sobotu 23. ledna se více než třetina oslovených demonstrantů účastnila podobné akce poprvé v životě. Šetření, na které upozornila televizní stanice Dožď, navíc ukázalo, že lidi mladší 18 let tvořili jen zhruba deset procent všech protestujících.

Podle Souškové ale „běloruský scénář“ v případě dění v Rusku zatím v dohlednu není.

„Vidíme, že se protestů účastnilo o něco míň lidí než minulý týden, a osobně si nemyslím, že by počet demonstrantů v dohledné době rapidně narůstal. Nečekám, že by to vygradovalo podobně jako v Bělorusku po srpnových zfalšovaných volbách, svým rozsahem se ale demonstrace v Rusku přiblížily k protestům z let 2011 a 2012, což byly největší demonstrace od rozpadu Sovětského svazu. Nicméně kam to povede, je zatím nejisté,“ podotýká odbornice.

Zatčení Navalného vyvolalo největší protesty za desetiletí. Hraje se o víc než o volby, říká expert

Číst článek

Nelze sice vyloučit, že demonstrace v Rusku ještě zmohutní, rozhodně se ale nedostanou do podobného bodu jako v Bělorusku tak rychle, odhaduje analytička. Rozdíl je podle ní především v tom, že režim Vladimira Putina je na demonstranty velmi dobře připravený. To se ukázalo i během neděle, kdy se centrum Moskvy proměnilo v pevnost s těžkooděnci na každém rohu.

Kromě policie a speciálních jednotek OMON byla nasazena také armáda i policisté v civilu. V okolí Kremlu byly uzavřeny stanice metra, kterými tak vagony jen projížděly, vedení metropole omezilo také autobusovou dopravu a nařídilo uzavřít restaurace a obchody.

„Režim se na demonstrace velmi dobře připravuje a bedlivě sleduje, jak to probíhá v jiných zemích, následně to pečlivě analyzuje a bere si z toho poučení, jak tyto situace řešit. I to je velká překážka nehledě na to, že před demonstracemi režim provedl domovní prohlídky, nebo dokonce zatkl čelní představitele opozice a Navalného spolupracovníků,“ tvrdí Soušková.

Soud bude určující

Mezi zatčenými z Navalného nejbližšího okolí je i pětice jeho spolupracovníků včetně bratra Olega, poradkyně Ljubov Sobolové nebo koordinátora štábu Olega Stepanova, na které moskevský soud kvůli účasti na demonstracích uvalil domácí vězení, a to až do 23. března.

Navalnému hrozí až 3,5 roku za mřížemi. Prokuratura mu chce změnit trest na nepodmíněný

Číst článek

Za pomoci všech těchto kroků se režim snaží vzít opozici manévrovací prostor, demonstranti tak nemají velké možnosti, jak situaci posunout, a dostávají se do slepé uličky.  

„Vyjít na protesty je jedna věc, ale je otázka, co pak dělat dál, až se z protestu vrátíte domů. Je potřeba to nějakým způsobem organizovat a mít nějakou vizi, co je třeba podniknout. A to tady chybí, i když je samozřejmě problematické říkat z Prahy od stolu, co by se mělo udělat. Pokud jste prostý člověk, který jde na demonstrace, uvědomujete si rizika – můžete být zatčen nebo dostat administrativní pokutu, která bývá velmi vysoká – a je těžké pak dělat ještě něco navíc. Režim se přitom snaží, aby se opozice neorganizovala a měla co nejmenší prostor pro manévry,“ vysvětluje analytička AMO.

Co je však důležitější, za mřížemi od 17. ledna sedí hlavní postava opozičního hnutí Alexej Navalnyj, který ve vazbě čeká na verdikt, zda půjde do vězení za nedodržení pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Klíčové bude úterní jednání, během kterého by soud mohl Navalného poslat do vězení až na několik let.

Demonstrace se konají napříč celým Ruskem. Protestuje se v Moskvě, Petrohradě, Omsku ale i v Petropavlovsku-Kamčatském a v Chabarovsku. | Foto: Anton Vaganov | Zdroj: Reuters

Právě výsledek soudu tak může do situace výrazně promluvit a naznačit, jestli protesty spíš utichnou, nebo budou dál gradovat.

Nepřejeme si to, ale pokud to bude třeba, Rusko se odpojí od globálního internetu, pohrozil Medveděv

Číst článek

Další důležitou událostí tohoto týdne bude cesta šéfa diplomacie Josepa Borella do Ruska, na které se představitelé 27 zemí Evropské unie minulý týden dohodli namísto uvalení nových sankcí. Zavedení nových sankcí chtěly po zadržení Navalného a tvrdém potlačení protestů z 23. ledna prosadit hlavně pobaltské státy, ale i Česko, Polsko nebo Itálie, naopak země jako Německo či Lucembursko se ale postavily proti.

Podobně řada dalších evropských státníků se proti nedělním zásahům ruské policie postavil i Borrell, podle kterého „ruské složky znovu použily nepřiměřenou sílu“. Jak důrazná bude jeho reakce přímo v Moskvě, kam zavítá ve čtvrtek 4. února, se ale uvidí.

„Bude záležet na tom, s jakou agendou tam Borrell pojede – jestli bude trvat na tom, že se setká s Navalným nebo jestli bude vyvíjet tlak na to, aby byl propuštěn. Režim se samozřejmě snaží na tyto věci nereagovat, případně to zamést pod koberec, podle mého ale závisí především na tom, které zájmy během návštěvy převýší. Jestli to budou ekonomické a obchodní zájmy, kdy se řeší především plynovod Nord Stream 2, anebo si Evropská unie vezme jako primární zájem ochranu lidských práv a bude na něm trvat. Viděla bych to tak, že půjde o mix obojího,“ uzavírá Soušková.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme