Ruská armáda nezávodí ve zbrojení, slabší než americká ale není. Utrácí totiž efektivně

Politolog Leonid Beršidskij v analýze pro agenturu Bloomberg komentuje výroky ruského prezidenta Vladimira Putina ze čtvrteční bilanční tiskové konference. Šéf Kremlu prohlásil, že Moskva výdaji na obranu neohrozí svůj rozpočet a nezapojí se do závodů ve zbrojení.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská armáda na Rudém náměstí v Moskvě (ilustrační foto) | Foto: Maxim Shemetov | Zdroj: Reuters

Jak připomíná názorový server Bloomberg View, Putin poukázal na to, že Rusko v roce 2018 vydá na zbrojení 2,77 bilionu rublů, tedy asi bilion korun, zatímco USA nalijí do armády ve stejném období 692 miliard dolarů, tedy 15,3 bilionu korun.

Rozdíl je markantní: Rusko dává na obranu 2,4 procenta HDP, Amerika 3,7 procenta.

Ruská mezikontinentální raketa má za sebou úspěšný test. Bulava bude klíčovou součástí jaderného arsenálu

Číst článek

„Jak je možné, že při tak velkém rozdílu zůstává Rusko s malým, a dokonce se zmenšujícím vojenským rozpočtem pro USA pořád ještě impozantním soupeřem?“ ptá se Bloomberg.

Zřejmě proto, že Putin chápe nároky moderního vojenství lépe než americký prezident a všichni kongresmani dohromady. „A je také možné, že autoritářský systém Ruska je v rozdělování zdrojů na obranu efektivnější,“ myslí si Beršidskij. 

„Všimněme si, že Rusko je momentálně na Blízkém východě hráčem stejné váhové kategorie jako USA. Ruské letouny pomohly syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi prakticky vyhrát válku, zatímco Spojené státy marně pomáhaly protiasadovským silám,“ píše Bloomberg. 

Pytle peněz válku nevyhrají 

Navíc řeč čísel neříká o stavu ruské armády celou pravdu. Země je daleko militarizovanější, než ukazují finance určené na obranu. Naopak Trumpovy rostoucí náklady na zbrojení jsou pochybnou a opožděnou odpovědí na zhoršující se stav globální bezpečnosti.

Podle washingtonského think-tanku zvaného Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Spojené státy od roku 2001 vynaložily na své válčení dva biliony dolarů. K tomu je ale třeba přičíst méně zjevné náklady na péči o veterány a splácení úroků z nákupu zbraní, takže konečná částka se blíží čtyřem bilionům. Například afghánský konflikt stál zatím Američany 840 miliard dolarů, což je čtyřnásobek afgánského HDP od roku 2001.

„Jenomže dnešní války se nevyhrávají množstvím pytlů naditých penězi. Nepřítelem jsou stále častěji malé, agilní jednotky, které nemají zdaleka tolik zdrojů jako národní státy. Boj s nimi vyžaduje úplně jinou kvalitu strategického myšlení. Masivní nasazení sil je účinné jen zcela výjimečně, naopak daleko efektivnější je přesouvání váhy boje na nepravidelné jednotky,“ poznamenává Bloomberg. 

„Rusko je v tom velmi zdatné. Dokázalo snižovat armádní rozpočet dokonce i v průběhu vojenského angažmá v Sýrii,“ píše server. Tamní operace přišla Moskvu podle opozičního bloku Jabloko na necelé dvě a půl miliardy dolarů, což jsou jen čtyři procenta letošních výdajů USA na zahraniční vojenská angažmá. Lepší výsledek si Rusové ani přát nemohli. 

Američané podle těchto analýz pumpují peníze na neefektivní válčení a do příprav na velmi nepravděpodobný otevřený jaderný konflikt se Severní Koreou. I tamní režim ale má vzdor svému malému arzenálu dostatečně odstrašující sílu. Putin na tiskové konferenci připomněl, že Američané pořádně ani nevědí, kam by měli v KLDR udeřit. A pokud by Kimův režim dokázal v odvetě úspěšně odpálit třebas jen jedinou jadernou hlavici, výsledky by byly katastrofální. 

Zbrojovky na uzdě 

Podle Bloombergu je zřejmé, že za velikostí amerického vojenského rozpočtu jsou domácí zbrojovky, protože americký zbrojní průmysl je největším výrobním odvětvím, které si USA ponechaly. Výzkumy ukázaly, že i nepřímá účast Spojených států v menším válečném konfliktu spolehlivě zvedá cenu akcií domácím výrobcům zbraní. 

Naproti tomu v Rusku jsou zbrojovky pod dohledem státu, nemohou si vylobbovat žádný vliv navíc a technokratická ruská vláda je drží zkrátka. Jen některé zakázky byly koncipovány tak, aby pomohly místnímu rozvoji. „Tento systém, který by byl v jiných odvětvích zoufale neefektivní, v Rusku pomáhá zamezit plýtvání na vojensko-průmyslový komplex,“ konstatuje Beršidskij.

Ruští dětští 'vojáci' budou trénovat útok na modelu německého Reichstagu

Číst článek

V relativních číslech – tedy ve vztahu ke státním rozpočtům obou zemí – ale Rusko na ozbrojené složky vydává daleko více než USA. Pokud jsou k financování armády připočteny i prostředky na vnitřní bezpečnost, celkové výdaje Washingtonu přestavují 19 procent amerického federálního rozpočtu, v případě Moskvy to je ale devětadvacet procent. Ne vše samozřejmě souvisí jen s ruskou armádou a policií, jde také o investice do vzdělávání a rozvoje regionů. Vždy se to ale děje se zřetelem na obranné požadavky. 

Spojené státy do zajišťování bezpečnosti na domácí půdě posílají jen zlomek celkových výdajů na zbrojení, v Rusku jsou ale náklady na vnitřní a vnější bezpečnost prakticky vyrovnány.  

„Takhle zkrátka vypadá rozdíl mezi zemí s relativně liberálním vnitřním uspořádáním a poloviční diktaturou, která potlačuje disent a orgány činné v trestním řízení má pod tuhou centrální kontrolou,“ konstatuje závěrem Bloomberg.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Rostislav Matulík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme