Rusko chce hlasovat pro palestinskou žádost, zdůrazňuje ale nutnost jednat
Zatímco tisíce Palestinců ze Západního břehu Jordánu demonstrují na podporu žádosti o uznání členství Palestiny v OSN, v sídle organizace v New Yorku vrcholí diplomatické lobbování. Kompromis se pokouší na poslední chvíli zprostředkovat takzvaný blízkovýchodní kvartet ve složení USA, EU, OSN a Rusko. Moskva je ochotná žádost Palestinců podpořit, ale zároveň zdůrazňuje nutnost konzultací a dalších jednání.
„Oficiální pozice Ruska je taková, že Moskva už samostatnost Palestiny přiznala před mnoha lety, v roce 1988,“ připomíná Irina Zvjagelská, expertka na Blízký východ z Ruské akademie věd.
Jaký je postoj Ruska k palestinské žádosti, zjišťovala zpravodajka Lenka Kabrhelová
Moskva si je podle ní ale vědoma toho, jak složitá situace vznikne, pokud Palestinci s žádostí v OSN uspějí.
„Moskva uznává právo Palestiny žádat plné členství v OSN. Z druhé strany je ale všem jasné, že sám o sobě tento krok nic nezmění. Palestina by sice získala nový status a s ním přístup do mezinárodních institucí, byl by to ale spíš symbolický akt, který se na životě lidí na Západním břehu Jordánu a v Gaze v podstatě neodrazí. Pokud se Spojené státy rozhodnou žádost vetovat, hrozí rozkol v Radě bezpečnosti i nejednota v blízkovýchodním kvartetu, což si nikdo nepřeje,“ říká Irina Zvjagelská.
Rusko, které při jiných příležitostech společně s Čínou v Radě bezpečnosti použití práva veta zvažovalo či ho využilo, nyní společně s dalšími členy blízkovýchodního kvartetu usiluje o kompromis.
Postoj Moskvy vztahy s Izraelci neohrozí, míní expertka
Irina Zvjagelská je přesvědčena, že Moskva má dobrou vyjednávací pozici ve vztahu k oběma stranám, tedy jak k Palestincům, s nimiž Moskvu pojí dobré vztahy ještě ze sovětských dob, tak vůči Izraeli.
„Rusko se snaží o vyváženou politiku, snaží se zohledňovat zákonné nároky obou stran. Moskva podnikla několik kroků důležitých pro mírový proces, sehrála roli při usmíření palestinských hnutí Hamas a Fatah a tak dále. Je pravda, že se některým izraelským politikům nelíbí postoj Moskvy vůči aktuální palestinské žádosti, ale i v samotném Izraeli nyní sílí hlasy, podle nichž jediným řešením situace jsou mírové rozhovory,“ soudí odbornice z Ruské akademie věd, která je přesvědčena, že se Moskva případného zhoršení vztahů s Izraelem nemusí obávat.
„Vztahy mezi Ruskem a Izraelem nikdy nebyly tak dobré jako teď, máme bezvízový styk, poprvé v historii spolupracujeme v oblasti vojenských technologií. Mezi Moskvou a Tel Avivem funguje čilý politický i obchodní ruch,“ tvrdí Irina Zvjagelská.
I přes výhodnou vyjednávací pozici Ruska se ale kvartetu zatím kompromisu dosáhnout nepodařilo. Mnozí diplomaté přitom varují, že palestinská žádost a následné veto Spojených států v Radě bezpečnosti by mohlo roznítit v blízkovýchodním regionu nové násilí.
