Kyslík se v covidem zmítaném Rusku stává ‚zlatem‘. Regiony bijí na poplach, počet obětí strmě roste
S 1. listopadem začal po celém Rusku platit týden mimořádného pracovního volna, který má zbrzdit nejsilnější vlnu covidu-19 od začátku pandemie, ruští zdravotníci ale naopak jedou na plné obrátky. Nemocnice v nejvíce zasažených ruských regionech jsou na hraně kapacit a bojují také se závažným nedostatkem kyslíku. Například v Čuvašsku se dokonce blíží do bodu, kdy se lékaři budou muset rozhodovat, komu ještě mohou kyslík podat.
Že je situace způsobená masivním šířením koronaviru velice vážná, přiznává i ruské vedení včetně šéfa Kremlu Vladimira Putina.
„Situace v zemi je velmi obtížná. Více než 40 tisíc případů za den – to tu ještě nebylo,“ prohlásil ruský prezident, když začátkem týdne žádal ruskou armádu, aby dál pomáhala v boji s covidem a pokračovala s budováním polních nemocnic pro nakažené pacienty. Mnohá zdravotnická zařízení v Rusku se totiž dostávají na hranu kapacit.
Plné nemocnice, potíže se zásobami kyslíku, rekordní počty úmrtí. Rusko zažívá nejsilnější vlnu covidu
Číst článek
„Pro naše lékaře, kteří dnes prokazují své hrdinství, je to nadměrná, mimořádná zátěž,“ cituje web Rádia Svobodná Evropa mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, podle kterého dnes lékaři z takzvaných červených zón zažívají extrémní fyzickou i emoční zátěž.
Už od poloviny září totiž počty nakažených strmě rostou. Pondělní přírůstek více než 39 tisíc nově odhalených nakažených znamená jen mírný pokles oproti předcházejícím třem dnům, kdy počet nových případů infekce vždy překročil hranici 40 tisíc. Na takové hodnoty přitom Rusko nedosáhlo ani během předchozích tří vln covidu.
„Zdravotnictví nemůže takový nápor zvládat. Co do počtu případů a závažnosti onemocnění je tahle vlna více než dvakrát silnější,“ tvrdí pro agenturu Reuters záchranář ze západního města Orjol Dmitrij Seregin, podle kterého dnes pacienti běžně čekají v sanitkách i několik hodin.
Potíže ale hlásí i další ruské regiony. Například Čuvašská republika, která leží uprostřed evropské části Ruska, koncem října vyhlásila „stav vysoké pohotovosti“. Důvodem se stal akutní nedostatek kyslíku v tamních nemocnicích, ve kterých se obsazenost covidových lůžek vyšplhala na 99,5 procenta celkové kapacity.
„Dostáváme se do bodu, kdy budeme muset vybírat, kdo kyslík dostane,“ varoval podle serveru Moscow Times jeden z lékařů, který pracuje na infekčním oddělení v čuvašském hlavním městě Čeboksary.
Nedostatek kyslíku
Podobné zkušenosti ale popisují i lékaři a politici z dalších částí Ruska, například z odlehlé Komijské republiky ležící na severovýchodě evropské části země.
V Moskvě částečná uzávěra, v celé zemi pracovní volno. Rusko opět hlásí 40 000 nakažených za den
Číst článek
„Kyslík je nové zlato. Každý den počítáme, kolik ho zbývá, a pak se díváme, která města a nemocnice ho nejvíce potřebují. Brzy to ale bouchne a už nám žádný kyslík nezbude,“ upozornil minulý týden Vladimir Ujba, který stojí v čele Komijské republiky.
Jeho slova potvrzuje i zdravotník, který pracuje v tamní nemocnici pro pacienty s infekčními nemocemi. „Někdy se sem kyslík dostane na poslední chvíli. Máme pocit, že žijeme na hraně,“ říká zdravotník, podle kterého bývá nálada na pracovišti v poslední době často „napjatá a někdy dokonce dramatická“.
Akutní nedostatek kyslíku ale v uplynulých týdnech postihl také nemocnice v uralském městě Perm, Altajském kraji na Sibiři nebo v oblasti Severní Osetie. Ostatně kromě zdravotníků závažnost situace potvrzují i firmy, které kyslík do zdravotních zařízení dodávají.
„Nechci znít hystericky, ale situace je velmi napjatá. Skutečně neexistuje způsob, jak bychom mohli naši produkci zvýšit,“ tvrdí Dmitrij Kuzněcov, manažer firmy Kriogenmaš, která je dnes jedním ze tří největších producentů zdravotnického kyslíku v Rusku.
‚Spěchejte, objednávek máme hodně.‘ Jak se v Rusku rozmohl obchod s falešnými certifikáty o očkování
Číst článek
Podle serveru Moscow Times se ale potíže se zásobováním týkají především odlehlých ruských regionů, kam se kyslík v době enormní poptávky dostává jen velmi obtížně. Většina velkých dodavatelů totiž sídlí v blízkosti větších měst, tamní situace proto není tak kritická.
„Není to jen otázka produkce dostatečného množství kyslíku, ale také toho, jak dostat tento kyslík do vzdálenějších míst a nemocnic včas,“ tvrdí Kuzněcov. S přepravou kyslíkových lahví do jednotlivých regionů nyní pomáhá i ministerstvo průmyslu a obchodu, zkušenosti lékařů ale ukazují, že ani to mnohdy nestačí.
Navýšit zásoby kyslíku v nemocnicích se úřady snaží i dalšími opatřeními. Už v minulých měsících například požádaly o pomoc s dodávkami kyslíku ruské průmyslové podniky a změnou pravidel také usnadnily udělování licencí, na základě kterých mohou firmy zdravotní kyslík vyrábět.
Podle manažera firmy Kriogenmaš je kromě podobných opatření ale zásadní hlavně to, aby Rusko dostalo šíření covidu pod kontrolu. „Opravdu chci, aby se tady konečně rozjela očkovací kampaň. Do té doby budeme pracovat ve dne v noci,“ dodává.
Laxní přístup a očkování
Právě nízká míra očkování je udávána jako hlavní důvod kritické situace, která Rusko v souvislosti se čtvrtou vlnou epidemie covidu postihla.
Rusko se sice pyšní tím, že jako první země na světě schválilo vakcínu proti covidu-19 Sputnik V, která je k dispozici už od prosince, zdaleka ne všichni ale ruským vakcínám důvěřují. Podle zářijového šetření centra Levada se ruskými vakcínami nechce nechat očkovat 52 procent dotázaných Rusů.
Obě dávky jedné z ruských vakcín, které se v zemi podávají, tak prozatím obdrželo jen 33 procent lidí, i s prvními dávkami je to dohromady 38 procent. Pro srovnání, v Česku je nejméně jednou dávkou naočkováno 58 procent lidí a v Portugalsku dokonce téměř 90.
Jak ale upozorňuje list The Washington Post, kromě nízké proočkovanosti obyvatel svou roli sehrává i laxní přístup části ruských obyvatel. Americký deník poukazuje na případ Alexandra Ivanova, kterého zářijová rutinní prohlídka u lékaře málem stála život. Na klinice plné pacientů se totiž našlo jen pár jedinců, kteří měli nasazenou roušku nebo respirátor.
„Dokonce jsem některým lidem řekl, že by si měli roušku nasadit, ale bylo jim to jedno,“ popisuje pro Washington Post sedmačtyřicetiletý muž, který očkování také nepodstoupil. O pár dní později se u něj objevily první příznaky covidu, které byly nakonec natolik vážné, že skončil na jednotce intenzivní péče v Jekatěrinburgu.
S přibývajícími případy covidu strmě roste i počet obětí. Denní přírůstek úmrtí už téměř deset dní v řadě převyšuje 1000 případů za 24 hodin, podle vládního krizového štábu tak v zemi od začátku pandemie zemřelo necelých 241 tisíc lidí.
Ruský statistický úřad Rosstat nicméně uvádí hodnoty dvojnásobně vyšší. Podle jeho pátečního prohlášení totiž statistici od loňského dubna do konce letošního září zaregistrovali kolem 460 tisíc zemřelých na covid. Tato velmi rozdílná čísla vláda vysvětluje tím, že Rosstat do svých dat zahrnuje i zesnulé, u nichž se na nákazu přišlo až po smrti.
Se zhoršující se situací se tak v zemi dál zpřísňují protikoronavirová opatření, která zavádějí jednotlivé regiony podle svého uvážení. Například v Moskvě platí od čtvrtka minulého týdne částečná uzávěra. Otevřené jsou jen obchody s nezbytným zbožím, jako jsou lékárny a supermarkety, zatímco restaurace a kavárny mohou prodávat občerstvení jen s sebou.
V celém Rusku navíc od pondělka platí již zmíněný týden mimořádného pracovního volna, který má pomoct šíření covidu zbrzdit. Jak ale upozorňuje například Rádio Svobodná Evropa, značná část Rusů volno využívá k dovolené u Černého moře nebo k cestám do Egypta či Turecka.
