Plné nemocnice, potíže se zásobami kyslíku, rekordní počty úmrtí. Rusko zažívá nejsilnější vlnu covidu

Za celou dobu trvání pandemie nebyly počty úmrtí na covid tak vysoké, jako jsou v Rusku dnes. Pomyslnou hranici 900 zemřelých za 24 hodin ruské úřady ohlásily poprvé minulou středu a od té doby statistická křivka dál roste. V zemi, kde je očkovaná jen třetina populace, totiž stále převládá značná nedůvěra vůči vakcínám. Počet nakažených tak dál stoupá, nemocnice se ocitají pod tlakem a zásobování kyslíkem v některých regionech vázne.

Tento článek je více než rok starý.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sanitky čekají před moskevskou nemocnicí, kde se léčí pacienti s covidem (říjen 2021)

Sanitky čekají před moskevskou nemocnicí, kde se léčí pacienti s covidem (říjen 2021) | Zdroj: Reuters

Při pohledu na ruské statistiky úmrtí na covid lze říct, že za poslední týden jeden rekord střídá druhý.

‚S takovými médii se lidé bojí mluvit.‘ Ruský novinář popisuje práci pro web s cejchem zahraniční agent

Číst článek

Minulé úterý ruské úřady zaznamenaly celkem 929 zemřelých, poprvé od začátku pandemie tak denní přírůstek obětí překročil hranici 900. Dosavadní maximum padlo tento týden ve středu, kdy zemřelo 986 lidí. Hranice 900 případů tak byla překročena už devátý den v řadě.

Obětí covidu přitom bude v dalších týdnech přibývat. Nejvyšší od začátku pandemie jsou nejenom statistiky počtu obětí, denní přírůstky nově potvrzených případů nákazy, které s každým dnem rostou – jen za středu to bylo 32 tisíc nakažených, což je dosavadní ruský rekord. Nejvíce nových případů nákazy i úmrtí připadá na Moskvu a Petrohrad.

„Za dva týdny se počet nakažených koronavirem v Moskvě zvýšil jedenapůlkrát a počet hospitalizací se zdvojnásobil. Nemocnice jsou opět přeměňovány tak, aby byly schopné přijímat pacienty s koronavirovou nákazou,“ napsal začátkem týdne na sociální síti Telegram moskevský lékař Valerij Večorko, když upozorňoval na vážnost situace v hlavním městě.

„Chci vám připomenout, že v poslední době začínají být vážně nemocní i mladí lidé a někdy to jsou i smrtelné případy. Vysokou úmrtnost lze vysvětlit mutací koronaviru, nízkou mírou proočkovanosti a lehkovážným přístupem občanů k pandemii. Virus covid-19 existuje a je nebezpečný. Pamatujte si to. Nechte se očkovat, testujte se a dodržujete bezpečnostní opatření,“ vyzval nakonec.

Na JIP jsou i mladí

Podobná prohlášení zaznívají stále častěji také od ruských představitelů.

Ruské úřady třetí vlnu covidu popírají, nakažených i hospitalizovaných ale přibývá. Očkování stále drhne

Číst článek

Například ministr zdravotnictví Michail Muraško v úterý pronesl ostrý projev, ve kterém upozornil, že z 255 tisíc lůžek vyhrazených pro pacienty s covidem v Rusku je už 235 tisíc obsazených. Zhruba 11 procent z celkového počtu hospitalizovaných je ve vážném stavu a jsou mezi nimi i lidé mladších ročníků.

„Být mladý není pojistkou před touto nemocí a jejími komplikacemi,“ podotkl během úterního zasedání vlády ruský ministr zdravotnictví, podle kterého se na jednotkách intenzivní péče léčí i Rusové mladší 30 let.

Jak moc dokáže být vysoce nakažlivá varianta delta pro mladší ročníky nebezpečná, ví i Julia Vasiljevová, která se léčí s rozsáhlým poškozením plic v nemocnici ve městě Uljanovsk.

„Byla jsem dva týdny na ventilátoru,“ popisuje mladá Ruska ve videu, které tento týden zveřejnila televize Nastojaščeje vremja. I uljanovská nemocnice se nyní ocitá na hraně kapacit. Z celkových 2500 covidových lůžek, které vedení nemocnice zřídilo v reakci na počínající krizi, je už 2400 zaplněných.  

Potíže s kyslíkem

Zajistit dostatek lůžek ale není jediný problém, se kterým se nemocnice v kritické době potýkají. Jak upozorňuje například ruská televizní stanice RBC, některé regiony řeší i potíže se zásobami kyslíku, který s narůstajícími počty hospitalizací potřebuje stále více covidových pacientů.

Ruskem otřásá mučení vězňů. Drastické záběry odtajnil programátor, který byl jedním z týraných

Číst článek

„Tyto problémy v regionech jsou bohužel způsobeny nízkou proočkovaností populace, nedostatečnou produkcí a skladováním kyslíku a nedostatkem přepravních vozidel,“ cituje RBC vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu. O jaké regiony přesně jde, televize neuvádí. Podle ministerstva ale za problémy mohou v první řadě regiony.

„Některé regiony si nevzaly ponaučení z předchozích vln pandemie a nepřijaly dostatečná opatření, ačkoliv je ministerstvo průmyslu a obchodu s ohledem na možné vypuknutí nové vlny koronaviru opakovaně upozorňovalo na nutnost jejich přijetí,“ uvedlo ministerstvo, které už dříve požádalo o pomoc s dodávkami kyslíku ruské průmyslové podniky.  

Poskytnutí kyslíku nemocnicím tento týden oznámil například i šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin, podle kterého Roskosmos do konce měsíce pozastaví testy motoru v konstrukční kanceláři ve Voroněži a tím ušetří kyslík pro léčbu pacientů s covidem. Podle agentury TASS podnik do zdravotnických zařízení převede až 33 tun kyslíku.

Odpovědnost regionů

Jsou to právě ruské regiony, na které Kreml na počátku pandemie delegoval odpovědnost za řešení situace kolem koronaviru. Opatření proti covidu jsou proto přijímaná na regionální úrovni, kvůli obavám z ekonomických dopadů ale mnohdy nejsou dostatečně razantní.

Rusko vyzkouší vakcínu proti covidu v podobě nosního spreje. Lidé ho dostanou ve dvou dávkách

Číst článek

„(Ruský prezident Vladimir) Putin se stáhl z veřejného prostoru a přenechal zodpovědnost na regionálních elitách, místních gubernátorech, kteří ale nedostali do rukou finanční prostředky ani technické nástroje, aby se mohli s touto výzvou vypořádat,“ upozornil už během loňského roku pro iROZHLAS.cz analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Navzdory tragickým statistikám o počtu úmrtí tak život v některých regionech běží bez větších omezení. Jak upozorňuje agentura AP, například v Moskvě nebo Petrohradu a dalších ruských městech zůstává „život do značné míry normální“, podniky zůstávají otevřené a nošení roušek je vymáháno jen velmi pozvolna.

Část regionů ale k určitým zpřísněním přece jen přistupuje. Podle televize BBC regiony stále častěji zavádějí povinné očkování pro určité skupiny obyvatel nebo se ve větší míře spoléhají na QR kódy o prokázání bezinfekčnosti, které lidé musí předložit při vstupu do některých veřejných prostor.

Kromě Moskvy nebo Petrohradu už povinné očkování pro určité skupiny obyvatel zavedlo více než 35 z celkových 85 ruských regionů. Nejčastěji to jsou státní zaměstnanci, pracovníci v obchodu nebo službách, někteří politici ale zároveň varují, že může přijít další lockdown.

„Situace je extrémně alarmující. Situace je natolik alarmující, že se podle lékařů blíží kritickému bodu. Skutečně hrozí opětovné zavedení lockdownu,“ upozornil podle BBC například gubernátor Samarské oblasti Dmitrij Azarov.

Nízká důvěra ve vakcíny

V nejrozlehlejší zemi světa, která má zhruba 146 milionů obyvatel, se podle vládního štábu od počátku pandemie nakazilo téměř 7,9 milionu Rusů a zhruba 220 tisíc nákaze podlehlo. Podle ruského statistického úřadu je ale počet úmrtí téměř dvojnásobně vyšší. Rosstat udává už více než 418 obětí, rozdíl přitom vláda vysvětluje tím, že statistici zahrnují do svých čísel i mrtvé, u nichž se na nákazu přišlo až po smrti.

Podle některých analýz jsou ale statistiky ještě tragičtější. Agentura Reuters již dříve na základě porovnání s údaji o průměrné úmrtnosti v letech 2015 až 2019 odhadla, že v Rusku mezi loňským dubnem a letošním srpnem zemřelo „navíc“ 575 tisíc lidí.

Navzdory vysokému počtu obětí je ale ochota Rusů podstoupit očkování stále nízká. Obě dávky jedné z ruských vakcín, které se v zemi podávají, obdrželo zatím jen 31 procent lidí, první dávku jen o tři procenta víc. Výzvy politiků se tak stávají stále urgentnějšími.

‚Spěchejte, objednávek máme hodně.‘ Jak se v Rusku rozmohl obchod s falešnými certifikáty o očkování

Číst článek

„Počet očkovaných je velice nízký, až nepřípustně nízký. Proto máme tak vysokou úmrtnost. Využíváme jakoukoliv příležitost k tomu, abychom lidem vyslali jasný vzkaz – jděte a nechce se očkovat,“ citovala tento týden agentura AP tiskového mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Rusko se tedy sice pyšní tím, že jako první země na světě schválilo vakcínu proti covidu-19 Sputnik V, která je k dispozici už od prosince, zdaleka ne všichni ale ruským vakcínám důvěřují. Podle nejnovějšího šetření nezávislého centra Levada se ruskými vakcínami nechce nechat očkovat 52 procent dotázaných Rusů.

„Rusové jsou konzervativní, nevěří vlastnímu státu a ničemu, co může ze státu vzejít,“ popsal začátkem roku pro BBC jedno z vysvětlení, proč se Rusové zdráhají nechat se očkovat, analytik Andrej Kortunov z think-tanku Ruská rada pro mezinárodní vztahy.

Důvodů je ale víc. Na nedůvěře lidí se podle odborníka AMO Pavla Havlíčka podepsala také ruská dezinformační kampaň vedená proti západním vakcínám.

„Nemůžete totiž dělat dvě věci zároveň – říkat, že vakcinace je špatně a že znamená zdravotní problémy a zároveň podporovat mezi obyvateli vlastní ruský model. Je to následek jejich dezinformační kampaně a hybridní války, kterou Rusko vede a v tomto smyslu se mu to vrací zpátky jako bumerang,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme