Rusko se vnitřně otřásá a nejde jen o ty poslední protesty, říká analytik Havlíček

Členské státy Evropské unie se nedohodly na přijetí dalších protiruských sankcí. K novým restrikcím vyzval europarlament po zatčení opozičního politika Alexeje Navalného a potlačení demonstrací. „Považuji za chybu, že vůči Rusku nebyl použit ostřejší jazyk. Byli jsme svědky paralýzy mezi členskými zeměmi,“ uvedl pro Český rozhlas Plus Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexej Navalnyj, hlavní kritik Vladimira Putina, v obležení novinářů na cestě z Německa do Ruska | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Přestože unijní sankce dovedou kremelskému režimu jen těžko zabránit, aby pokračoval v některých represivních praktikách, je podle Pavla Havlíčka významná třeba jen symbolická reakce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je chyba, že Evropa nereagovala ostřeji. I symbolická reakce je důležitá, myslí si analytik Havlíček

„Je důležité to nepřecházet, protože to dává volnou vstupenku tamnímu režimu, aby v tom pokračoval,“ domnívá se a připomíná, že ruští političtí předáci bezpochyby vnímají, že se o nich na půdě Evropského parlamentu debatuje.

Sankce a diplomacie zároveň

Podle europoslankyň za Českou republiku Radky Maxové (za ANO) a Markéty Gregorové (Piráti), které se zmíněných debat účastnily, by měly jít sankce a diplomatická jednání ruku v ruce.

„Neoddělovala bych to od sebe, takhle se dá dosáhnout rychlejšího propuštění pana Navalného a lepších diplomatických výsledků,“ shrnuje Maxová.

Její kolegyně Gregorová si ale nemyslí, že jde jen o propuštění ruského opozičního vůdce: „Těch tři sta tisíc lidí nebylo v mrazu v ulicích jen kvůli němu, ale i proto, že mají dost korupce a toho, že si Putin a další oligarchové staví paláce.“

Navalnyj zveřejnil výsledky vyšetřování údajné Putinovy rezidence. Financovat ji měly státní firmy

Číst článek

Naráží tak na informace o honosném sídle ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož existenci nedávno upozornil právě Alexej Navalnyj.

„Rusko dnes nepovažuji za stabilní zemi. Vnitřně se otřásá a nejde jen o ty poslední protesty. Dlouhou dobu probíhají protesty například na ruském dálném východě v Chabarovském kraji a v regionu severního Kavkazu,“ popisuje analytik Havlíček.

Kdyby ovšem Rusko bylo stabilní a dalších patnáct let mělo v čele Vladimira Putina, ani to by analytik nepovažoval za dobrou zprávu pro Evropu. „Takové Rusko s sebou nese agresi vůči Ukrajině, Gruzii i Bělorusku,“ varuje.

Ekonom: Stále vede ropa

I když je účinnost protiruských sankcí často diskutována, výzkumy ukazují, že z dlouhodobého hlediska dopad mají, tvrdí hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

„Nejvíc působí ve zhoršeném přístupu Ruska na finanční trhy,“ říká a dodává, že negativní efekt mají často paradoxně i protisankce, které Kreml uvalil jako odvetu na Evropskou unii.

Tím hlavním, co hýbe ruskou ekonomikou, nicméně stále zůstává cena ropy a energií. Ukázala to i pandemie, upozorňuje Bureš. Také proto by mohl být pro Evropu významným vyjednávacím nástrojem projekt Nord Stream 2, na jehož zastavení se ale zatím unijní země neshodly.

„Nedokážu odhadnout pravděpodobnost takového kroku. Byl by to velký zásah do vzájemných vztahů mezi Ruskem a některými evropskými zeměmi. Teď to ale asi není na pořadu dne – je rozdíl v náladě v Evropském parlamentu a v některých hlavních městech EU,“ shrnuje ekonom.

Martina Mašková, Jan Burda, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme