V zájmu Ruska není jednota Evropské unie a NATO. Ví, že jejich slabostí je soudržnost, říká analytik
V úterý budou jednat prezidenti Ruska a USA o situaci na Ukrajině. Vladimir Putin chce po Joeu Bidenovi záruky, že se NATO nerozšíří na východ, Biden zdůrazňuje americkou podporu suverenitě a teritoriální integritě Ukrajiny. „Západ by se měl snažit konflikt uklidnit, zatím ale spíš dělá opak,“ řekl pro Český rozhlas Plus bývalý velvyslanec Rusku a na Ukrajině a poslanec Jaroslav Bašta (SPD).
„Západ by měl dát najevo, že kdyby k útoku došlo, Rusko by zaplatilo velkou cenu,“ tvrdí Martin Svárovský (KDU-ČSL), vedoucí programu bezpečnostních strategií think-tanku Evropské hodnoty a místopředseda zahraniční komise lidovců. „Jen prohlášení ale nestačí,“ pokračuje analytik.
Podaří se prezidentům USA a Ruska deeskalovat napjatou situaci na rusko-ukrajinské hranici? Hosty Pro a proti jsou Jaroslav Bašta (SPD) a analytik Martin Svárovský
„Jsou potřeba opatření i vojenského charakteru jako další pomoc Ukrajině. Evropská komise by měla vypracovat soubor politicko-ekonomických opatření, plošných sankcí, jejichž cílem by bylo zastavit případný útok, pokud by k němu došlo. Tato opatření by měla odstrašovací charakter.“
Bašta je přesvědčen, že krotit je třeba naopak Ukrajinu. „Návrh zákona, který podal prezident Volodymyr Zelenskyj, hovoří o dalším postupu po dobytí Luhansku, Doněcku, Sevastopole a Krymu. Žádná amnestie, deportace... A jde to proti Minským dohodám. Ukrajina také stáhla na linii příměří asi 170 tisíc vojáků, polovinu své armády.“
„Na válku, kterou nikdo nechce, je docela slušně zaděláno. Takže jsme v situaci, kdy by měli všichni vzít rozum do hrsti. Doufám, že se to rozhodne při jednání obou prezidentů,“ dodal poslanec.
Být připraveni
V úvahu ale prý přichází i útok jiným směrem - připomněl Svárovský - například na Pobaltí. „Především ale míra pravděpodobnosti nějakého útoku nemůže být vodítkem pro naši připravenost. Ta musí být dána vojenskými schopnostmi, které tam Rusko přesunulo. A Rusko má na hranici tanky, samohybná děla, dělostřelectvo a tak dále. My musíme být připraveni.“
Bývalý diplomat zpochybňuje, že je důvod se obávat ruské agrese. „Proč by Rusko mělo v tomto okamžiku provést invazi na Ukrajinu? Pokud to nezačne podobně jako v jižní Osetii, tedy útokem na tamní separatistické republiky? Bavme se o reálných scénářích, ne o strašení. Jde o další případ, kdy se odvádí pozornost například od energetické krize.“
Rusko ovšem na Ukrajině provádí donucovací politiku, kterou chce změnit chování druhé strany, odpovídá analytik na Baštovu otázku, co by útokem Rusko získalo. „Rusko chce být partnerem Evropy i USA, ale není v jeho zájmu jednota Evropské unie a NATO. Chce se státy jednat bilaterálně. Rusko velmi dobře ví, že NATO je nejsilnější vojenskou aliancí světa, ale taky moc dobře ví, že její zranitelným místem je politická soudržnost.“
Invaze do Pobaltí?
„Rozsáhlá invaze s cílem dobytí území je třeba v Pobaltí téměř vyloučena, ale není vyloučena drobná provokace vojenského charakteru pod záminkou ochrany životů ruských občanů,“ vykreslil Svárovský.
„Celou dobu Rusko hovoří o červených čárách a chce dostat od USA záruky. Proto je z hlediska ruské politiky logické, že ukazuje sílu. “
Jaroslav Bašta
„Můžeme si představit scénář vyprovokovaných mezietnických srážek v ulicích, což Rusko velmi dobře umí. Pak velmi rychle vpadne na území pobaltských států – ruská připravenost pro akce v Pobaltí je vysoká,“ dodal.
Než se členské státy aliance dohodnou na společném postupu, může Rusko své jednotky zase stáhnout. A to by mohlo NATO politicky rozklížit: Část států by totiž zřejmě požadovala odvetu, část by ale nejspíš chtěla vyjednávat.
Opoziční poslanec SPD ale odmítá, že by Pobaltí bylo ohroženo. „To by tam teď nesměly být vojenské jednotky kvůli migrantům,“ namítá.
„Celou dobu Rusko hovoří o červených čárách a chce dostat od USA záruky. Proto je z hlediska ruské politiky logické, že ukazuje sílu. Rusko vysvětluje, že buď se dohodneme po dobrém, nebo po zlém. Ale základní je, že jde o vyjednávání, nikoliv o válku,“ popisuje pozici Ruska Jaroslav Bašta.
Poslechněte si celou debatu, ptá se Karolína Koubová.
