Rusko velmi stojí o návrat do G7, Putinovi chybí návštěvy na Západě, míní politický geograf Romancov
Ve Francii skončil summit sedmi nejvyspělejších zemí světa G7. Podle listu Wall Street Journal se na uzavřeném jednání strhl spor o to, zda by se na summity mělo vrátit Rusko. Žádá to také americký prezident Donald Trump.
Politický geograf Michael Romancov tvrdí, že není důvod k návratu Ruska do skupiny G7. Do skupiny ekonomicky nejvyspělejších zemí nepatří. A navíc z ní bylo vyloučeno právě kvůli tomu, jakým způsobem se chová na mezinárodním poli.
„Ruský politický establishment se sám rozhodl, že do skupiny patřit nechce, tak tam není,“ konstatuje Romancov s tím, že Rusko je součástí řady jiných důležitých formátů, ve kterých může přispět k řešení mezinárodních problémů. Jako příklad uvádí Radu bezpečnosti OSN.
Rusko prý velmi stojí o to, aby se do skupiny nejvyspělejších ekonomik světa vrátilo. A odráží se to i v pozornosti politiků či ruských médií.
„Putin si velmi užíval, když byl pravidelným a váženým hostem v Paříži, Londýně, Berlíně. To okupací Krymu skončilo. Čas od času se dostane na Západ, ale většinou nejde o ty úžasné a ceremoniální státní návštěvy na nejvyšší úrovni. Ale o skromnější a pracovní jednání,“ popisuje.
Nejednotný Západ
Podle jednoho z evropských diplomatů, který byl na jednání přítomen, byla diskuse o Rusku na summitu „velmi výbušná a napjatá“.
Romancov to vysvětluje tím, že země G7 s Ruskem dlouhodobě jednají bilaterálně, ale navzdory velkému úsilí bezúspěšně – například Japonsko ve sporu o Kurilské ostrovy. Hlavní roli ale zřejmě sehrál způsob, jakým Trump agendy nastoluje.
Summit G7 ve čtyřech bodech. Prezidenti a premiéři mluvili o požárech v Amazonii, Íránu, brexitu i clech
Číst článek
„Pokud se podíváme na americkou administrativu jako celek, tak ty vztahy jsou velice chladné. Nicméně Trump je zmítan svými vášněmi, pozice je každou chvilku jiná. Minimálně v rétorické rovině,“ upozorňuje expert.
Zatímco Velká Británie má s Ruskem špatné vztahy, Kanada si udržuje odstup a země jako Japonsko, Itálie nebo Německo jsou vůči němu vstřícnější. Francie by zase chtěla hrát roli prostředníka, o což se snaží zejména prezident Emmanuel Macron.
Západ ovšem rozděluje nejen vztah k Rusku nebo Íránu, ale i obchodní vztahy nebo postoj ke změně klimatu. „Je to čím dál víc vidět. Souvisí to s tím, jak se vyvinul vztah mezi Spojenými státy a zbytkem světového společenství,“ podotýká Romancov.
Zatímco za vlády Baracka Obamy Evropa stála za Amerikou, nástup Trumpa přinesl prudký obrat. „Výstup summitu v Biarritzu je poměrně stručný. Státy se v zásadě shodly jen na tom, že existují nějaké problémy, které jsou jim společné. Ale že by tam byl náznak řešení, to ne,“ uzavírá Romancov.
Co přinese schůzka tureckého prezidenta Erdogana s Putinem v Moskvě? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.
