V Rusku začíná platit nový zákon, zákonodárci tvrdí, že zvýší ochranu internetu, kritici mluví o omezení
V Rusku od pátku platí takzvaný zákon o suverénním internetu. Legislativu, která v zemi zavádí národní systém pro dohled nad internetovým provozem, letos na jaře přijal parlament a podepsal prezident Vladimir Putin.
Zákon je součástí podstatně širšího legislativního balíku, z něhož část zákonů vešla v účinnost už dřív a u dalších se tak teprve stane. I třeba proto, že ještě chybí další doplňující normy. Všechny tyto zákony ale směřují k jednomu, a to je posílení kontroly centrálních orgánů nad internetovým provozem v zemi.
Nový ruský zákon o ochraně politiků před urážkami už zasáhl některá média. Zablokoval jim stránky
Číst článek
Konkrétně nový zákon, který vešel v účinnost v pondělí, kromě jiného dává poskytovatelům internetu povinnost naistalovat zařízení a programy, které umožňují přístup a v případě potřeby zásah takzvaného Roskomnadzoru - federálního úřadu pro dohled nad komunikacemi a médii.
Zavádí taky povinnost směřovat veškerou internetovou komunikaci v zemi jenom přes výměnné body zapsané ve zvláštním registru. Jeho správa připadne právě Roskomnadzoru, který už od roku 2012 rozhoduje například i o zařazení stránek na seznam blokovaných zdrojů.
Ruští zákonodárci přijetí legislativy zdůvodňovali zajištěním bezpečného provozu ruského internetu. Ochranou před vnějšími hrozbami, jako jsou kybernetické útoky, nebo případným odpojení od světové sítě zvenku v případě, kdyby se teoreticky nějaká jiná země prý snažila takto Rusko odříznout od globální sítě.
Úspěšné pokusy o odříznutí
Podle kritiků má ale naopak nový zákon přinést další omezení internetu v zemi. Třeba opoziční politik Alexej Navalnyj a jeho tým poukazují na to, že to má zesílit cenzuru. Co přináší nový zákon, shrnují ve videu na svém kanále na YouTube pod heslem „izoluj a panuj“.
Moskva chce odstřihnout svou část internetu Runet od globální sítě, aby zabránila útokům
Číst článek
Heslo, které použil Navalnyj, celou situaci dost zjednodušuje a z řad odborníků zaznívá názor, že takhle jednoduché to není. Třeba Michail Klimarjov, ředitel Společnosti na ochranu internetu, poměrně podrobně před časem vysvětloval dopady toho nového zákona v rozhovoru pro opoziční deník Novaja Gazeta. Podle něj si i sama ruská vláda musí dobře uvědomovat, že by případná izolace byla obrovskou ranou pro ruskou ekonomiku, která je dneska silně navázaná na internet.
Druhá věc je, že technicky to ani zřejmě není možné tak jednoduše provést - nedá se tak jednoduše a hned odstřihnout od globální sítě celou zemi ve chvíli, kdy v ní podle Klimarjova působí asi šest tisíc poskytovatelů internetu.
Jsou ale podle něj případy, kdy se o odstřižení od internetu ruské úřady úspěšně pokusily v případě některých regionů. Konkrétně Klimarjov poukazuje na protesty loni v Ingušsko nebo letní opoziční protesty v Moskvě a to, že internet, jmenovitě hlavně sociální sítě v létě nefungovaly na místech konání velkých opozičních akcí, můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, kdy jsem tyto události zpravodajsky pokrývala.
Čínská nebo západní cesta
Existují v zásadě dva základní způsoby, jak nakládat s informacemi a korigovat je: ta první, čínská cesta je filtrovat je ještě před tím, než se dostanou k veřejnosti. Ta druhá je pak filtrovat je zpětně, po rozhodnutí soudu o jejich odstranění kvůli porušení určitých zákonů, a to je cesta západních zemí.
4:10
'Každý už pocítil, co to je být zablokovaný.' Rusové si stěžují na nesvobodný internet
Číst článek
Rusko, zdá se, v tuhle chvíli míří tou čínskou cestou. A to i z hlediska toho, nakolik prosazuje domácí alternativy různých západních internetových služeb. Domácí hráči, jako je Yandex, mají v některých oblastech téměř monopol.
Různí státní zaměstnanci dostávají dokonce přímo nařízeno, že nemají používat západní sociální sítě a komunikační kanály - Facebook, Twitter, Google. Naposledy třeba učitelé v Samaře.
V době, kdy Rusko zakázalo šifrovanou komunikaci přes službu Telegram, objevila se v celostátních denících inzerce na domácí messenger Tamtam od společnosti Mail.ru, které patří i ruská alternativy Facebooku a Spolužáci.cz, sítě Vkontakě a Odnoklassnici.
