Expert: Rusko dává najevo, že má Bělorusko na své straně. Jaderné zbraně může vypálit i ze svého území

Moskva nemá v úmyslu přehodnotit plán na rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na ohlasy, které ve členských zemích NATO vyvolalo sobotní sdělení Vladimira Putina, který oznámil, že Rusko přemístí na běloruské území část svého taktického jaderného arzenálu. „Putin se hájí tím, že zbraně nebudou předány Bělorusku a zůstanou pod kontrolou Moskvy,“ popisuje Radiožurnálu expert Vlastislav Bříza.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexandr Lukašenko (vlevo) s Vladimirem Putinem

Alexandr Lukašenko (vlevo) s Vladimirem Putinem | Zdroj: Reuters

Ruský prezident připouští, že zmíněné britské náboje nepředstavují zbraň hromadného ničení. I tento britský arzenál ale může být velmi nebezpečný, protože vytváří radioaktivní prach. Na kolik dává smysl, že Putin vysvětluje chystaný přesun ruských jaderných zbraní na západ právě i touto plánovanou britskou pomocí ukrajinské armádě?
Je to účelové a demagogické prohlášení. Všichni asi vnímáme disproporci či disharmonii mezi náboji z ochuzeného uranu a mezi rozmisťováním taktických jaderných zbraní. Jsou to dva velké nepoměry.

Podle ruských médií má být prvního července dokončena stavba skladovacího objektu pro ruské jaderné zbraně, které zůstanou pod kontrolou Moskvy. Už tento týden by se měl začít školit příslušný personál. Lze z dostupných informací posoudit, jaký arzenál a v jakém množství se Rusové chystají rozmístit v Bělorusku?
Jedná se určitě o taktické jaderné zbraně, nikoli strategické jaderné zbraně. Vzhledem k tomu, že oznámili stavbu pouze jednoho skladu, lze očekávat, že se bude jednat o řády jednotek, maximálně nižších desítek kusů taktických jaderných zbraní. To lze z tohoto obecného vágního popisu přečíst, víc zřejmě ne.

Lipavský jednal se šéfem NATO: Kritika ruského šíření jaderných zbraní i otázka vstupu Ukrajiny do Aliance

Číst článek

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Putin tvrdí, že Moskva nic neporušuje, a upozorňuje, že Američané už před desítkami let údajně rozmístili tento arzenál v několika západoevropských spojeneckých státech. Je to dostatečně pádný argument?
Putin vychází z toho, že tyto jaderné zbraně nebudou předány Bělorusku a zůstanou pod kontrolou Moskvy. Rusko rozhodne o jejich případném použití, byť na nosičích běloruských vojenských sil. Zbraně ale zůstávají v rukou a ve vlastnictví Ruské federace, o to Putin opírá své prohlášení, že neporušuje smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Na druhou stranu, ruský prezident by bez jakýchkoliv skrupulí a problémů mohl kdykoli smlouvu vypovědět. Opět to jsou tedy pouhé rétorické proklamace.

Taktický tah?

Představuje Putinův tah reálnou, nebo symbolickou výzvu vůči Západu? A promítne se nějak zásadně do bezpečnostního uspořádání v Evropě? Poznamenám, že Aliance v souvislosti nechystá úpravu své jaderné zbrojní strategie.
Z ruské strany to není taktický tah, protože sama disponuje celou škálou nosičů taktických jaderných zbraní, které jsou schopny startovat z ruského území. To, že systémy budou rozmístěny či skladovány na území Běloruska, nepokryje větší území. Ruské nosiče jsou schopny zasáhnout cíle ve vzdálenosti až 10 000 kilometrů. Jedná se čistě o to, že v této oblasti je Bělorusko nadále nejbližším spojencem Ruska. Moskva tak dává najevo, že je Bělorusko její jednoznačný satelit, kterým i zůstane. Lukašenko nemá moc možností, jak Putinovi vzdorovat, protože mu do jisté míry vděčí za to, že je u moci.

Rada bezpečnosti OSN by měla zasednout kvůli ruskému ‚jadernému vydírání‘. Vyzval k tomu Kyjev

Číst článek

Polský ministr pro evropské záležitosti v pondělí uvedl, že na ruskou eskalaci napětí by měl Západ odpovědět rozhodně, ale s klidem. Jakou podobu by taková reakce mohla mít? Měla by to být série nových unijních sankcí?
Polsko tím, v dobrém slova smyslu, sleduje vlastní zájmy. Rádo by patřilo do klubu zemí, na jejichž území jsou rozmístěny jaderné zbraně, jedná se o systém sdílení jaderných zbraní států Severoatlantické aliance. Vedle Nizozemska, Belgie, Itálie, Německa a Turecka by Polsko velmi ráda do tohoto klubu patřilo, aby mohlo efektivně odstrašovat Rusko a zajistit bezpečnost východního křídla.

Jak v tom kontextu vyznívá čerstvé varování tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, který v pondělním rozhovoru pro ruský tisk obvinil Washington, že podceňuje jadernou sílu Moskvy, a prohlásil, že Rusko má zbraně, které jsou schopny v případě ohrožení jeho existence zničit nepřítele, a to včetně Spojených států?
Prohlášení bych nepřeceňoval. Je to další eskalace napětí mezi Moskvou a Západem. Snaží se, aby Západ upustil od dalšího z ruského pohledu vměšování se do situace na Ukrajině. Na druhou stranu, to, co řekl, má opodstatnění. Ruská federace opravdu disponuje mohutným jaderným arzenálem. Nechci říct, že by zničila Spojené státy, ale vzájemný konflikt jediných dvou jaderných supervelmocí by znamenal devastaci obou z nich. V tomto případě má tedy pravdu, my ale nejsme v situaci, že by Rusko vedlo otevřenou válku se Spojenými státy či NATO. Cíl Moskvy je tak opět obrátit a rozvrátit další pomoc Ukrajině.

Vladimír Kroc, ara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme