Rusko jedná v Moskvě se zástupci syrské opozice
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Moskvě jedná se zástupci Syrské národní rady, tedy opozice. O Sýrii přitom v pondělí jednali také ministři zahraničí EU. Unie dosud zavedla zbrojní a ropné embargo a zmrazila konta 74 jednotlivcům a 19 firmám podporujících represivní režim. Činovníkům režimu také zakázala vydávat víza ke vstupu na území Unie. Rusko embargo nepodporuje a kritizuje také pozastavení členství Sýrie v Lize arabských států. Syrskou opozici vyzvalo, aby jednala s prezidentem Asadem.
„Rusko samozřejmě velice dobře ví, že by se mělo obrátit na prezidenta Asada, protože ten je klíčem k dialogu. Asad ale takový dialog odmítá. Na mě to tedy dělá dojem, že si Rusko pozvalo zástupce opozice v Sýrii, aby mělo v zemi další želízko v ohni, kdyby prezident Asad padl, což se všeobecně očekává,“ uvádí zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
O vztahu Ruska k Sýrii mluvil na Rádiu Česko Libor Kukal, vedoucí ruské redakce ČRo 7 Rádio Praha
„V Moskvě panuje zcela odlišný názor od toho, který zastává Evropská unie. Rusko podporuje dosavadní syrský režim. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že jeho úkolem na dnešních rozhovorech bude přivést syrskou opozici k rozumu,“ říká Libor Kukal, vedoucí ruské redakce ČRo 7 Radio Praha.
„Syrská opozice by chtěla, aby prezident Asad nesl odpovědnost, za potlačování protestního hnutí. Dialogu není zřejmě nakloněna. Spíše si přeje, aby Asad odešel úplně,“ domnívá se Slezák.
Rusko se tedy snaží zaujmout roli jakéhosi prostředníka, protože je to jeden z posledních spojenců syrského režimu. Na druhou stranu i syrská opozice snaží přesvědčit Rusko, aby svoji pozici změnilo. Chápe totiž, že Rusko má přeci jen vliv na současnou syrskou vládu.
Podle Kukala se ale nepředpokládá, že by Rusko přesvědčilo syrský režim k zastavení represí proti vlastním obyvatelům. Rusko se naopak postavilo do role advokáta syrské vlády.
„Rusko je motivováno především obchodními zájmy. Sýrie je jedním z největších klientů ruského zbrojařského průmyslu. Kromě toho Rusko dlouhodobě sleduje takovou politiku, že chce připomenout své velmocenské postavení a tady má možnost,“ dodává Kukal.
Opozice jedná i s Ligou arabských států
V Sýrii mezitím neutichají srážky vládních sil s odpůrci režimu Bašára Asada. Desítky obětí si například údajně vyžádal incident, při němž se podle opozičních aktivistů střetly vládní jednotky se skupinou dezertérů.
V pondělí pak poprvé zazněla od některého z arabských státníků výzva, aby prezident Asad za těchto okolností odstoupil. Podle jordánského krále Abdalláha může jen takový krok umožnit přechod k novým politickým poměrům.
O jednáních syrské opozice s Ruskem a LAS mluvil na Radiožurnálu zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
Dnes jednají v Libyi zástupci syrské opozice také s Ligou arabských států, která Sýrii pozastavila členství.
„Liga arabských států v minulosti podporovala vždy spíše režimy proti opozičníkům. Tento rok jsme svědky velkého posunu. Liga jedná pod vlivem takzvaných arabských revolucí,“ vysvětluje Slezák.
Podle něj Liga arabských států syrskou opozici legitimizuje tím, že s ním mluví. Situace je tak obdobná, jako před několika měsíci v Libyi.
Zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák mluvil na Rádiu Česko také o možném vývoji v Sýrii
„Podle optimistického scénáře Asad odstoupí, protože nic jiného opozici ani mnohé okolní státy neuspokojí. Předání moci bude mírové a podaří se změnit podstatu režimu. Ne aby byl nahrazen jeden diktátor diktátorem. Co se ale stane potom nikdo neví. K moci by se mohly dostat síly, které by mohly být horší než Asad a mohly by třeba utlačovat náboženské síly v Sýrii,“ dodává Milan Slezák.
Takovou velmi významnou silou je podle Slezáka zakázané Muslimské bratrstvo.
