Kazetové pumy i šipková munice. Reportéři na Ukrajině zdokumentovali použití zakázané munice

Letos 1. března okolo půlnoci ruské vzdušné síly shodily sérii 250kilogramových sovětských pum na Borodjanku, severně od Kyjeva. Jednalo se o silné bomby FAB-250, které byly navrženy pro útok na vojenské cíle, jako například nepřátelské opevnění nebo bunkry. Žádné takové stavby se ale v tomto klidném městečku se 13 000 obyvateli nenacházely, píše list The Guardian.

Tento článek je více než rok starý.

Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bomby FAB-250 patří mezi ty, které Rusové proti ukrajinským městům jako Buča, Hostomel (na snímku) a Borodjanka používali nejčastěji

Bomby FAB-250 patří mezi ty, které Rusové proti ukrajinským městům jako Buča, Hostomel (na snímku) a Borodjanka používali nejčastěji | Foto: Oleg Pereverzev/NurPhoto | Zdroj: Reuters

Bomby dopadly na nejméně pět obytných budov, které srovnaly se zemí. Když se Rusové na začátku dubna stáhli z Kyjevské oblasti, pod sutinami byly nalezeny desítky těl.

Je ostřelování civilistů či fosforová munice válečným zločinem? ‚Není to vždy jednoznačné,‘ říkají odborníci

Číst článek

Ruská armáda po sobě zanechala obrovské místo činu, na kterém už několik týdnů pracují ukrajinští prokurátoři vyšetřující údajné válečné zločiny Ruska i jeho prezidenta Vladimira Putina.

Válečný zločin je porušení válečného práva, které je součástí mezinárodního práva stanoveného haagskými úmluvami z let 1899 a 1907 a dále upřesněného ženevskými úmluvami z roku 1949. Patří mezi něj úmyslné zabíjení válečných zajatců a civilistů, mučení a použití zakázaných zbraní.

Reportéři Guardianu navštívili malá města a vesnice severně od Kyjeva, které ruští vojáci během okupace zdevastovali, a prozkoumali tam nalezené důkazy – a materiály ukrajinské prokuratury – o použití nepřesné munice, jako je FAB-250, šipková munice či kazetové pumy, jež vedlo k úmrtí stovek civilistů.

FAB-250

Bomby FAB-250 patří mezi ty, které Rusové proti ukrajinským městům jako Buča, Hostomel a Borodjanka používali nejčastěji. Podle vyšetřovatelů tyto ničivé, nenaváděné bomby zdevastovaly nejméně osm budov ve městech severně od Kyjeva, a vyžádaly si tak stovky mrtvých.

OBRAZEM: Raketou přímo do trupu. Rusko zničilo největší nákladní letoun světa

Číst článek

FAB-250 je velmi nepřesná, ze vzduchu shazovaná bomba, kterou ve velké míře používal nejprve Sovětský svaz za války v Afghánistánu a následně Rusko v Sýrii.

Zdá se, že taktika jejich použití má původ přímo v syrské občanské válce, do které se Moskva zapojila v roce 2015 na straně syrského prezidenta Bašára Asada. Budovy zničené FAB-250 v Borodjance vykazují velmi podobnou úroveň destrukce jako domy, které byly srovnané se zemí v Aleppu.

Střely FAB-250 padají volným pádem z bombardérů a přinejmenším svou konstrukcí jsou určeny k použití proti pozemním vojenským opevněním.

Ačkoliv Rusko tvrdí, že se snaží ničit vojenské cíle, důkazy shromážděné nebo prověřené listem The Guardian během návštěv v Buče, Hostomelu a Borodjance a nezávisle ověřené odborníky na zbraně ukazují, že tyto bomby byly svrženy na obytné budovy a civilní infrastrukturu.

Šipková munice

Patologové a koroneři, kteří provádí pitvy těl nalezených v masových hrobech v oblasti severně od Kyjeva, našli v hlavách a hrudích obětí drobné kovové šipky. Fotografie těchto šipek prozkoumali i nezávislí odborníci, kteří potvrdili, že se jedná o šipku stejného typu jako ty, jež byly za první světové války používány proti pěchotě.

Čtvrt roku války. ‚Čas mluví pro Ukrajince, hrozí ale ekonomické vyčerpání země,‘ upozorňuje odborník

Číst článek

Ruské dělostřelectvo ostřelovalo města Buča a Irpiň s typem děl, která používají mimo jiné i náboje obsahující až 8000 těchto malých kovových šipek. Po vystřelení a detonaci roznětky střela exploduje nad zemí a šipky uvnitř se rozptýlí v širokém kuželovitém oblouku o rozměrech 300 na 100 metrů.

Při kontaktu s tělem oběti se šipka ohne do háčku a její zadní část se často odlomí a způsobí druhou ránu. Mezinárodní právo tuto munici nezakazuje, o zákaz ale dlouhodobě usilují lidskoprávní skupiny. Používání nepřesných smrtících zbraní v hustě obydlených civilních oblastech je však porušením humanitárního práva.

Kazetová munice

Dubnové stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti odhalilo důkazy užití kazetové munice – střel nebo bomb, které nesou desítky kusů menší munice – ve vracích aut, v ulicích, civilních budovách i v tělech mrtvých civilistů.

Zbraň, kterou zakázalo v roce 2008 přes 100 zemí (nikoliv však Spojené státy, Rusko nebo Ukrajina), byla použita v místech bez příslušníků armády nebo vojenské infrastruktury. Rusko opakovaně odmítá, že by na Ukrajině cílilo na civilisty, a ukrajinská obvinění z válečných zločinů označuje za výmysly.

Rusko-ukrajinská válka trvá již tři měsíce. Její konec je zatím v nedohlednu

Číst článek

Submunice kazetových pum je navržena tak, aby se široce rozptýlila. Ne vždy ale exploduje, což pro civilisty znamená riziko do budoucna.

Vraky desítek aut v Buče a Borodjance, které reportéři viděli a vyfotografovali a odborníci prohlédli, ukazují charakteristické vstupy po submunici z kazetových pum používaných ruskou armádou. Použití kazetové munice hlásily i další regiony Ukrajiny.

Reportéři nalezli ruskou kazetovou střelu poblíž jedné zemědělské vesnice u Hostomelu a úlomky kazetových bomb RBK-500 se submunicí PTAB-1M a kazetových raket v dalších městech severně od Kyjeva.

Dopad této munice byl natolik ničivý, že v některých případech zasáhl a usmrtil mnoho zvířat. Kousek od kazetové bomby v Hostomelu byly například mrtvoly dvou koní, na kterých byly zřetelné stopy po submunici.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme