Epidemie v Rusku dramaticky sílí, Putin ale vyzývá k uvolňování. Je to rétorické cvičení, říká expert

Podobně jako jiné země i ruské vedení ohlásilo postupné uvolňování protiepidemických opatření a návrat lidí do práce. Má to háček. Vladimir Putin takový krok učinil v době, kdy počty lidí s prokázanou nákazou covidem-19 v Rusku rostou rekordním tempem a stoupá i počet obětí. Podle odborníka na Rusko tak prohlášení šéfa Kremlu lze vnímat jako snahu o lepší PR bez reálného dopadu a o pokus zbavit se zodpovědnosti.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Epidemie a s ní související omezení silně zasáhly ekonomiku i sociální sféru a napáchaly škody na milionech našich obyvatel,“ uvedl Vladimir Putin ve svém televizním projevu k ruskému národu, který byl za dobu koronavirové krize šestým v řadě | Zdroj: Profimedia

„Epidemie a s ní související omezení silně zasáhly ekonomiku i sociální sféru a napáchaly škody na milionech našich obyvatel. Příjmy mnoha lidí se snížily, zatímco neočekávané výdaje a dluhy jen rostou,“ uvedl Vladimir Putin ve svém pondělním televizním projevu k ruskému národu, který byl za dobu koronavirové krize šestým v řadě.

Nemocnice jako ohniska nákazy v Rusku. Lékaři mají zákaz podstoupit testy, o pacienty pečují i ti s covid-19

Číst článek

Těmito slovy šéf Kremlu odůvodnil, proč by podle něj Rusko mělo přikročit k etapě postupného uvolňování restrikcí. V pondělním vystoupení zároveň oznámil, že od následujícího dne končí období pracovního klidu, které země kvůli šíření koronavirové infekce zavedla na konci března. K podobnému kroku v minulých dnech a týdnech přistoupila řada států světa včetně Česka, nicméně odpovídala tomu také tamní epidemiologická situace. Ta se ale v Rusku spíš zhoršuje, než by se zlepšovala.

V den Putinova projevu ruské úřady zaznamenaly dosud nejvyšší denní přírůstek počtu nakažených – za neděli se infekce způsobená koronavirem potvrdila přesně u 11 656 Rusů, denní přírůstky přesahující 10 000 případů za 24 hodin eviduje největší země světa už od 3. května.

Nákaza se masivně šíří zejména v nemocnicích, ohniskem epidemie se ale stávají i další, někdy poměrně kuriózní místa. Podle serveru The Moscow Times se virus rozšířil mezi zhruba čtyřmi stovkami kadetů poté, co se zúčastnili generálních zkoušek na vojenskou přehlídku Dne vítězství. Ta měla proběhnut minulý týden na Rudém náměstí, kvůli epidemii byla ale nakonec odložena.

Celkově tak počet lidí s prokázanou nákazou covidem-19 v zemi šplhá přes 230 tisíc, co do počtu nakažených je tedy Rusko druhou nejhůře postiženou zemí světa hned po Spojených státech. A stoupá i počet úmrtí spojených s koronavirovou infekcí – úřady evidují více než 2100 takových případů, i když odborníci upozorňují, že skutečný počet je pravděpodobně výrazně vyšší.

Jak si tedy za současné situace, kdy epidemie koronaviru v zemi graduje, vysvětlit Putinova slova o uvolňování přijatých restrikcí? Odborník na Rusko z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy Jan Šír pro iROZHLAS.cz upozorňuje, že z pohledu ochrany veřejného zdraví by nedávalo smysl, kdyby Rusko začalo opatření opouštět. Putinovo prohlášení proto lze vnímat jako snahu o zlepšení svého PR a jeho slova vůbec nemusí mít reálný dopad.

Epidemie jako čára přes rozpočet

„Rusové v pondělí ohlásili zatím nejvyšší denní přírůstek nově nakažených a v tom je největší paradox. Pokud jde o samotné prohlášení, je důležité rozlišovat mezi tím, co Kreml říká a co se ve skutečnosti dělá. Celá tato akce slouží k tomu, aby o sobě dal Putin vědět, protože se celých šest týdnů v podstatě neukazuje na veřejnosti a kvůli epidemii přišel o pár vynikajících příležitostí, jak být v centru dění,“ popisuje Šír.

Epidemie sílí, Lukašenko ale nekoná. Lidé mají strach, nemohou situaci pochopit, říká Běloruska v Česku

Číst článek

Jednou z těchto „příležitostí“ je kromě zrušené přehlídky u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války také neuskutečněné celostátní hlasování o změnách ruské ústavy, které mají Putinovi umožnit zůstat v čele státu až do roku 2036. Jde sice spíš o formalitu, podle původního plánu se ale lidé měli k novele vyjádřit 22. dubna, kvůli epidemii nicméně muselo být „referendum“ odloženo.

„Pro Putina je hrozně nepříjemné, že o to takzvané hlasování přišel. Koronavirus mu to znemožnil, navíc mu padá rating. Během posledních šesti týdnů platil zákaz pracovat pro všechny, kteří nebyli součástí kritické infrastruktury nebo sfér, které zajišťují životní funkce států. Na tom samozřejmě všichni ztratili a má to značné ekonomické dopady, výhled na další měsíce proto není dobrý. To je pro centrální moc čára přes rozpočet,“ tvrdí odborník na ruskou politiku.

Právě ekonomické dopady pandemie totiž obyvatele Ruska trápí víc, než samotné šíření koronaviru populací. „Nepřiměřené zákazy zavedené v rámci karantény a nedostatečná pomoc v tíživé ekonomické situaci lidi hodně ovlivňuje a frustruje,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz ruský novinář z nezávislého zpravodajského portálu MediaZona Jegor Skovoroda.

Optimistické nejsou ani vyhlídky zveřejněné Ruskou centrální bankou. Ta v dubnu předpověděla, že hrubý domácí produkt Ruska v letošním roce klesne o čtyři až šest procent. V dřívější prognóze přitom odhadovala, že se HDP zvýší o 1,5 až dvě procenta.

Kreml se vzdává odpovědnosti

V době, kdy lidé v Rusku kvůli pandemii přicházejí o práci, jsou Putinova slova pochopitelná. Zcela zásadní je přitom ta část jeho prohlášení, podle které mají gubernátoři jednotlivých regionů zavedená protiepidemická opatření i činnost podniků regulovat v návaznosti na aktuální epidemiologickou situaci. Podle pozorovatelů se tak Putin snaží delegovat zodpovědnost právě na regionální vedení.

Skutečný počet lidí s koronavirem je v Rusku vyšší, lidé mají strach hlavně o práci, říká ruský novinář

Číst článek

„Architekt ruského ultraprezidentského systému najednou objevil místní úřady, když se to zrovna hodí… Putin jim bez finančních prostředků nebo pravomocí předává vlastní zodpovědnost v boji s pandemií,“ říká pro britský deník The Guardian analytik a autor knihy o Vladimiru Putinovi Mark Galeotti.

Podobně to vidí také Šír, podle kterého tak Putin může národu říct: „Jestli chcete pracovat, tak můžete, už to není centrálně zakázané – mohou vám to zakázat jen úřady na regionální úrovni a ne já.“

Svým pondělním prohlášením tedy Putin zrušil celonárodní princip a umožnil regionům, aby stanovily vlastní pravidla, která mohou jít dokonce nad rámec současných opatření. Ta se přitom v řadě míst neustále zpřísňují – například v Moskvě, která se stala centrem epidemie v Rusku, od úterý platí povinnost ve veřejné dopravě nosit kromě roušek také rukavice.

Prezidentova slova o postupném uvolňování opatření tak vůbec nemusí být naplněna. „Z dokumentů, které Putin paralelně s prohlášením podepsal a které byly zveřejněny na stránkách Kremlu, nevyplývá, že se opatření budou nutně omezovat. Ohlásil jen konec pracovního volna a vyzval vládu i vedení regionů, ať přijdou s nápady, jak nastartovat ekonomiku. Hlavy regionů tak mají mít plné právo rozhodnout o tom, jakým způsobem bude udržení zákazů realizováno a vůbec není garantováno, že k nějakému uvolnění v praxi dojde,“ říká Šír.

Podle odborníka z Institutu mezinárodních studií tak není nutné „sílu jednoho Putinova prohlášení přeceňovat“ – důležité bude, jak se v praxi zachovají samotné regiony, na které byla delegována zodpovědnost.

Pracovníci na jednotce intenzivní péče, kde leží pacienti s nemocí covid-19, v Moskvě | Foto: Sofya Sandurskaya/Moscow News Agency | Zdroj: Reuters

Putin situaci nezvládá

Televizní vystoupení šéfa Kremlu je podle expertů důkazem toho, v jak těžké situaci se kvůli koronaviru ocitnul. „Pro Putina, který je jako vůdce národa u moci 20 let, je to pravděpodobně dosud nejvážnější výzva a selhává,“ míní Galeotti.

Epidemiolog: Přijdou další ‚vlnky‘ epidemie. Bylo by hloupé, kdybychom na ně nebyli připravení

Číst článek

Navzdory prvotním prohlášením o tom, že úřady mají situaci pod kontrolou, se epidemie v Rusku šíří značnou rychlostí a nevyhnula se ani předním ruským činitelům. Od 30. dubna je kvůli nákaze covidem-19 v péči lékařů premiér Michail Mišustin, mezi infikovanými je také ministr stavebnictví Vladimir Jakušev a ministryně kultury Olga Ljubimovová. V úterý pak pozitivní test na koronavirus přiznal také prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.

Právě kvůli těmto neúspěchům ruského vedení si tak centrální moc podle Šíra snaží „držet nízký profil“ a předává zodpovědnost na nižší úroveň. „Putin je člověk televize – je v ní každý den, ale když se dnes podíváte na ruskou televizi, tak ho tam neuvidíte. A je to tím, že nic nedělá a je zalezlý. Vzhledem k tomu, že si Putin buduje PR, že dokáže všechno, to působí poměrně zajímavě,“ míní Šír.

Podle představ Kremlu tak mají regiony přijít i s vlastní vizí toho, jak hospodářství zasažené koronavirovou krizí oživit. „Je směšné, když Putin dává vládě za úkol, aby přišla s celonárodním plánem obnovy ekonomiky, když ekonomika za 20 let, kdy je Putin u moci, mírně řečeno nevzkvétá,“ podotýká Šír.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme