Chtěli utéct před válkou, ale skončili v Rusku. Evangelický duchovní jim pomáhá dostat se pryč
Někteří Ukrajinci v panice utíkali před válkou, a uvízli v Rusku. Teď by se odtamtud rádi dostali. Pomáhá jim síť dobrovolníků, kteří si jsou vědomi rizika. Patří k nim protiváleční aktivisté ale i duchovní.
Ačkoli moskevský patriarcha Kirill je známý svou podporou Kremlu, jsou i duchovní, kteří Ukrajincům pomáhají. V Petrohradě je takovým člověkem Grigorij Michnov-Vojtěnko, který právě proto z pravoslavné církve odešel k ruské Apoštolské církvi.
Jak řekl serveru EuroNews, poslední kapkou pro něj byla anexe Krymu před osmi lety. Loni pomáhal lidem zadrženým při velkých demonstracích na podporu vězněného odpůrce Kremlu Alexeje Navalného a po invazi začal pomáhat ukrajinským uprchlíkům. Ven z Ruska už jich dostal asi 7 tisíc.
Všichni civilisté musí Cherson okamžitě opustit, vyzvaly ruské okupační úřady kvůli situaci na frontě
Číst článek
V oblasti ochrany lidských práv se angažuje už dlouho. Pochází z moskevské disidentské rodiny. Začínal jako režisér v televizi, působil tam po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 asi deset let. Jak řekl serveru EuroNews, když viděl, jak se televize čím dál víc stává nástrojem propagandy Kremlu, odešel a stal se pravoslavným duchovním. A po anexi Krymu tedy přešel do ruské Apoštolské církve.
Do Ruska často nechtěli
Ukrajinci do Ruska uprchli z různých důvodů. Někteří utekli k příbuzným anebo nasedli do vlaku, aniž by věděli, kam jede, a skončili v ruské střední Asii. Mnoho Ukrajinců tam taky z oblastí bojů odvezli Rusové, např. z ukrajinského Mariupolu. Kyjev následně obvinil Rusko z deportací ukrajinských občanů.
Moskva tomu říká evakuace civilistů. Aby byl ale obrázek celistvý je třeba uvést, že někteří se k evakuaci do Ruska přihlásili dobrovolně. Nevěděli totiž, jak jinak před válkou utéct. I tady jsou ale případy, kdy Ukrajinci odešli do Ruska s tím, že tam zůstanou.
Ukrajinská právnička: Rusové adoptují ukrajinské děti, chtějí změnit jejich mentalitu a identitu
Číst článek
Jak uvádí britský deník Financial Times, Rusové lidi odváží na rúzná místa. Hodně uprchlíků je v ruském Belgorodu, 40 km od ukrajinských hranic. Ale vozí je třeba až do Vladivostoku. Většinou jsou pak ubytovaní v takzvaných filtračních táborech, ale taky ve sportovních halách, v budovách sanatorií nebo v prázdninových táborech.
Síť dobrovolníků tvoří lidé, kteří znají riziko. Vědí, že v zemi platí tvrdý bezpečnostní zákon. Domlouvají se ústně, předávají si telefonní čísla, anebo navzájem komunikují v rámci své skupiny prostřednictvím aplikace sítě Telegram.
Formy té pomoci jsou různé, od opravy brýlí, přes léky, oblečení, doklady, shánění aut a řidičů až po nákup jízdenek a zajišťování cesty na západ, většinou do Pobaltí. Oblíbené je Estonsko, tam od začátku invaze přišlo na 20 tisíc Ukrajinců. Listu Financial Times to sdělila estonská pohraniční policie, která lidi z Ukrajiny pouští.
