Moskva stupňuje tlak. Navalnyj se stává nástrojem odstrašení i pákou Ruska ve vztazích se Západem
Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj a jeho Fond boje s korupcí představují pro Moskvu vážné ohrožení. Ani ne půl roku před parlamentními volbami proto tlak na lidi kolem předního opozičníka a jeho podporovatele sílí. Má za cíl je vystrašit, podle některých pozorovatelů ale lze poslední kroky ruského vedení vykládat také jako reakci na americké sankce a vyjednávací kartu ve vztazích se Západem, které se ocitají na bodu mrazu.
Posledním důkazem sílícího tlaku se stalo rozhodnutí moskevského soudu, který v pondělí nařídil pozastavení činnosti štábů opozičního představitele Alexeje Navalného. V úterý pak stejné opatření dopadlo i na jeho Fond boje proti korupci a loni zaregistrovaný Fond obrany práv občanů.
Soud tak vyhověl požadavku prokuratury, která podle spolupracovníků vězněného opozičníka vyzývá k tomu, aby organizacím spjatým s Navalným zakázal umísťovat materiály na internet, organizovat veřejné události a účastnit se referend nebo voleb.
Zveřejňování příspěvků i účast ve volbách. Moskevský soud nařídil pozastavení činnosti štábů Navalného
Číst článek
Omezení činnosti má platit do doby jiného klíčového rozhodnutí soudu, které se očekává v nejbližších dnech.
Moskevská prokuratura se totiž v dubnu obrátila na soud se žádostí, aby označil Fond boje s korupcí, Navalného štáby a Fond ochrany práv občanů za extremistické organizace. Zařadily by se tak na seznam, kde vedle 32 dalších figuruje například teroristická organizace Islámský stát.
Jak upozorňuje zpravodajský server Meduza, pokud soud žádosti prokuratury vyhoví, přijde nová vlna represí, které se mohou dotknout nejen členů Navalného organizací, ale také všech jejich podporovatelů.
Nezávislý ruský web přitom poukazuje na skutečnost, že požadavek prokuratura vznesla bezprostředně po uvalení nejnovějších protiruských sankcí ze strany Spojených států.
Podle autora článku Maxima Trudoljubova lze poslední kroky Moskvy chápat mimo jiné i jako reakci na restrikce, jimiž administrativa amerického prezidenta Joea Bidena potrestala Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb.
„Zásadní poselství Kremlu je, že pokud západní země budou zvyšovat svůj tlak, neublíží Rusku jako takovému, ale svým vlastním ‚agentům‘ uvnitř Ruska,“ píše novinář, podle něhož se Navalnyj stává nástrojem při vyjednávání se Západem.
Analytička: Rusové si neuvědomují, jaká je Zemanova pozice. Vůči Západu je jeho projev obrovský problém
Číst článek
Možnost, že Rusko využívá Navalného jako „páku“, připouští také odborník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Režim si je podle něj dobře vědom pozornosti, jaké se ruskému opozičníkovi na Západě dostává.
„Nasvědčovala by tomu i historická zkušenost, kterou jsme viděli jak v Rusku, tak v Bělorusku. Pokud se jedná o politické vězně nebo jinou situaci, která Západ zajímá, režim se ji snaží šponovat. Běloruská zkušenost je v tomto směru zcela vypovídající – političtí vězni tam byli vždy běžnou hrací kartou na vyjednávacím stole,“ říká Havlíček pro iROZHLAS.cz s tím, že se sice západní politika vůči Rusku neredukuje jen na Navalného, v každém důležitém rozhovoru se Západem ale jeho jméno zaznívá.
Ať už totiž ruský prezident hovoří s prezidentem Francie, Spojených států, případně německou kancléřkou, vždy je klíčovým tématem zdravotní stav předního kritika Kremlu. Jinak tomu nebylo ani během pondělní rozmluvy Vladimira Putina s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, který znovu vyjádřil obavy o Navalného zdraví.
‚Režim nemá co nabídnout‘
Putinův kritik, který je od ledna ve vězení odříznutý od okolního světa, tak nadále poutá pozornost ruských i světových médií. A zatímco Spojené státy a Evropa vyzývají k jeho propuštění na svobodu, Moskva pokračuje v sílících represích proti jeho podporovatelům.
‚Vedle močálu, se špatným jídlem.‘ Bývalí vězni popisují podmínky v kolonii, kde skončil Navalnyj
Číst článek
V polovině minulého týdne úřady zadržely na 1800 demonstrantů, kteří vyšli vězněného politika podpořit do ulic, a zakročily i proti členům jeho týmu. Ještě před demonstracemi policisté zatkli právničku Navalného protikorupčního fondu Ljubov Sobolovou a opozičníkovu mluvčí Kiru Jarmyšovou.
„Funguje to jako prostředek odstrašení ruské společnosti. Pokud ‚useknete hlavu‘ hlavní postavě opozice, zastrašíte i zbytek. Už to navíc není jen Navalnyj, ale celá řada osobností kolem něj, jako jsou Leonid Volkov, Ljubov Sobolová a další. Režim si je totiž vědom toho, že Navalného tým dokázal v jednotlivých regionech dělat velmi zajímavou investigativní práci, vedl protikorupční aktivity a fungoval jako politická podpora občanské společnosti,“ popisuje analytik AMO.
Navalnému se tak podařilo vybudovat širokou regionální strukturu a spoléhal na to, že se o ni bude moct opřít. Postupem času se ukázalo, že členové jeho týmu skutečně dokázali lidi v regionech zmobilizovat, což se ale stává trnem v oku Moskvy. Proto se také úřady v posledních týdnech ve velké míře zaměřují i na regionální šéfy jeho štábů, které mají pobočky po celém Rusku.
Kocáb k prezidentovu projevu: Boj s Ruskem jsme dokázali vyhrát, ale Zeman nám dal vlastní gól
Číst článek
„Razie nejdou jen po velkých rybách a představitelích celonárodního hnutí, ale zasahují až do regionů, kde vládnoucímu Rusku hrozí skutečné nebezpečí. Obyvatelé těchto regionů vidí, že zástupci strany Jednotné Rusko jsou skuteční mafiáni a jakým způsobem například manipulují s veřejnými zakázkami. Kampaň proti Navalnému proto má hned několik úrovní – jde proti němu samotnému, lidem v jeho blízkém okolí i proti regionálním strukturám. Od toho se pak odvíjí konflikty se Západem,“ vysvětluje odborník.
Dodává ale, že – spíš než mezinárodní rozměr kauzy kolem Alexeje Navalného – jsou pro Moskvu důležité hlavně dopady na domácí dění, které se projevily už na počátku letošního roku. Po politikově lednovém zatčení Ruskem otřásly nejrozsáhlejší protirežimní protesty posledního desetiletí. Proběhly v zhruba 120 městech po celé zemi.
Demonstrace se následně dostaly do slepé uličky a načas utichly, minulý týden se ale podařilo tisíce Navalného stoupenců znovu dostat do ulic. S blížícími se parlamentními volbami tak nervozita ruského vedení roste.
„Navalnyj je důležitý mobilizační prvek, na který alespoň část ruské společnosti slyší a režim se ho bojí. Před parlamentními volbami to pro něj nevypadá vůbec dobře – podle průzkumů je podpora Jednotného Ruska hluboce pod třiceti procenty a legitimita režimu klesá. Putin může říkat cokoliv, po 20 letech u moci ale nikoho nepřesvědčí, že najednou začne masově investovat do vlastních občanů. Režim nemá lidem co nabídnout. Kromě agrese, které už jsou také přejedení. Zbývá mu tedy jediná cesta, a tou jsou represe, zavírání a likvidace možných konkurentů v čele s Navalným,“ vysvětluje Havlíček.
Obavy o Navalného zdraví
Mobilizace tisíců příznivců Alexeje Navalného se minulou středu podařila poté, co se objevily zprávy o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu.
V březnu začal mít nejdůležitější vězeň Kremlu závažné potíže s dolními končetinami a zády. Postupně ztrácel na váze, a u několika jeho spoluvězňů byla dokonce diagnostikována tuberkulóza. Vedení věznice mu však odmítlo povolit návštěvu externího lékaře, i když na ni má ze zákona právo.
Navalnyj, který byl v únoru uvězněn na 2,5 roku za zpronevěru, proto na konci března zahájil protestní hladovku.
Ruská policie zadržela na 1800 lidí při demonstracích na podporu Navalného. Většina byla z Petrohradu
Číst článek
Obavy o jeho zdraví následně vyjádřili přední západní politici včetně německé kancléřky Angely Merkelové a jeho podporovatelé ohlásili protesty, které se minulý týden uskutečnily v Moskvě a Petrohradu. Po tomto nátlaku Navalného převezli do vězeňské nemocnice, úřady ale dál trvaly na tom, že jeho stav zůstává uspokojivý.
„Mezitím začali zpřísňovat legislativu tak, aby si člověk v této medicínské části trestanecké kolonie nemohl požádat o vlastního doktora. Tady je ve vší parádě vidět, jak se nové zákony šijí Navalnému na míru. Zajímavá byla také reakce na demonstrace. V Moskvě byla velmi slabá, protože tam ve stejný den Putin pronášel svůj projev, o to více ale nastoupili na protestující v Petrohradu. Demonstrace nicméně vedly k důležitému pokroku. Následně totiž úřady umožnily, aby Navalného dvakrát navštívili civilní lékaři, i když si nemohl vybrat své vlastní,“ popisuje Havlíček.
Po lékařské prohlídce se 44letý představitel opozice rozhodl protestní hladovku po více než 20 dnech ukončit. Oznámil to minulý čtvrtek na instagramu, kde zároveň napsal, že stále trvá na prohlídce lékařem, kterého si sám vybere. To mu úřady dovolit nechtějí, další zprávy o jeho zdravotním stavu ale nepřichází.
„Poté, co ukončil hladovku, se snad dá očekávat, že se dá zase dohromady. Je to ale taková jízda na horské dráze a my nevíme, co bude za týden: jestli ho zase umístí do cely s vězni, kteří mají tuberkulózu, nebo proběhne něco dalšího. Režim ho má pod kontrolou a může na něj přichystat všechny možné nástrahy. Jedna věc je ale zásadní – režim reaguje na veřejný tlak a to nám dává určitou naději,“ říká analytik AMO.
‚Neštítí se ničeho‘
Začátkem tohoto týdne pak přišlo zmíněné rozhodnutí moskevského soudu o omezení činnosti jeho štábů a obou fondů, které ruské ministerstvo spravedlnosti už v minulosti zařadilo na seznam takzvaných „zahraničních agentů“. Na něm figuruje například také Rádio Svobodná Evropa a od tohoto týdne také výše citovaný server Meduza.
Koncem minulého roku však ruské vedení zákon o zahraničních agentech zpřísnilo a připravilo si tak půdu pro zářijové volby. Podle nových pravidel totiž lidé spolupracující s takzvaným „zahraničním agentem“ nemůžou vykonávat veřejné funkce.
„Je to velmi úzce spojené s volebním kláním, které Rusko čeká v září. Například Ljubov Sobolová chtěla kandidovat jako soukromá osoba, ale teď jí mohou říct: ‚Jste spojená s Fondem boje proti korupci, nemůžete vykonávat veřejnou funkci, i když budete zvolená.‘ Nejnovější rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti je tedy dalším přitvrzením již nastoleného kurzu. Rozhodnutí o statusu extremistické organizace ještě potvrzeno není, všechno ale nasvědčuje tomu, že z toho také nebude úniku. Víme, jak fungují ruské soudy, a pokud je to politicky potřebné, zmanipuluje se každé takové rozhodnutí,“ tvrdí Havlíček.
„Všechny tyto kroky mají shodit Navalného reputaci a odradit lidi od toho, aby ho podporovali. Ruský režim se neštítí vůbec ničeho, už vystřílel skoro všechnu munici, a pokud budou organizace Navalného označeny za extremistické, opravdu nevím, kam dál by režim ještě mohl postupovat,“ uzavírá odborník.
