Vztahy Bruselu s Moskvou dosahují na pomyslné dno. Sankce jsou symbolické, tlak na přitvrzení ale sílí

„Ponižující“ návštěva unijního šéfa diplomacie Josepa Borrella v Moskvě nezůstala bez odpovědi. Evropskou reakcí se staly nové sankce proti ruským představitelům odpovědným za uvěznění Alexeje Navalného, které mají zatím jen symbolický význam. Podle analytika Pavla Havlíčka ale diskuse o dalších krocích může v příštích týdnech gradovat. Vztahy s Moskvou totiž dosahují „pomyslného dna“, ve kterém se nyní Evropská unie snaží zorientovat.

Analýza Moskva/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin během jednání s lídry politických stran (únor 2021) | Zdroj: Reuters

„Rusko směřuje k autoritářskému státu a vzdaluje se Evropě,“ prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po pondělním jednání evropských ministrů zahraničních věcí, na kterém bylo rozhodnuto o rozšíření sankcí proti představitelům ruského režimu odpovědným za uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného a násilné potlačování demonstrací na jeho podporu.

Evropská unie po uvěznění Navalného zpřísní protiruské sankce. Seznam rozšíří o čtyři jména

Číst článek

Právě Borrell přitom v nové odpovědi vůči Rusku hraje zásadní roli. Byla to jeho únorová cesta do Moskvy, kterou evropská média následně označila za „ponížení“ a kvůli které pak čelil nejedné výzvě k rezignaci.

Během návštěvy ruské metropole, kde se Borrell marně snažil žádat Navalného propuštění, totiž nedokázal reagovat na slovní výpady ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ani na vyhoštění trojice evropských diplomatů.

Stejně jako na Borrella následně vzrostl tlak i na přijetí co nejrychlejší evropské odpovědi, kterou se nakonec stalo pondělní rozhodnutí ministrů zahraničí rozšířit sankční seznam o čtyři nová jména.

Podle serveru EUobserver mezi nimi figuruje předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandr Bastrykin, šéf ruských věznic Alexandr Kalašnikov, generální prokurátor Igor Krasnov a šéf Národní gardy Viktor Zolotov. Sankce, které mají zahrnovat zmrazení majetku či zákaz cestování, budou formálně stvrzeny v příštích dnech.

Vůbec poprvé se tak členské země Evropské unie dohodly na využití nového unijního mechanismu inspirovaného americkým „Magnitského zákonem“, který umožňuje trestat porušování lidských práv po celém světě bez komplikovaného přijímání zvláštních pravidel pro každý případ.

Politolog v USA Kraus: Pokud by Trump zmizel ze scény, popřel by sám sebe. Biden nastolí ‚normalizaci‘

Číst článek

Sankce se nicméně netýkají zámožných spojenců šéfa Kremlu Vladimira Putina, jak navrhoval Alexej Navalnyj nebo Evropský parlament.

O nutnosti potrestání prokremelských oligarchů se v minulých dnech snažil unijní diplomaty přesvědčit také Navalného spolupracovník Leonid Volkov, výsledkem unijní dohody se ale nakonec stalo rozšíření sankcí na čtyři výše zmíněné představitele.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka je tak odpověď na postup Kremlu a Borrellovu cestu do Moskvy spíš omezená.  

„Některé věci nejsou v EU nastavené zcela správně, a to včetně Magnitského aktu, který je – stejně jako evropská mašina – trochu těžkopádný. Státy se proto raději zaměřily na to, co je snadné, a to je vybrat čtyři hlavní představitele režimu. V první řadě je ale omezenost sankcí spojená se zpackanou návštěvou Borrella, která vedla k obrovskému tlaku na Evropu, aby na to nějakým způsobem reagovala. Měla to udělat rychle a efektivně, proto byly sankce přijaty jen v minimalistické variantě, symbolicky jsou ale velmi důležité a diplomaticky viditelné,“ říká pro iROZHLAS.cz Havlíček.

Jednota EU 🇪🇺 opět potvrzena. Na Radě ministrů zahraničí #FAC jsme se shodli na rozšíření sankcí proti Rusku kvůli politickému procesu s @Alexey Navalny. Nová jména budou přidána bezodkladně. #EU musí hájit demokratické hodnoty a lidská práva.

16:40 – 22. 02. 2021

13 279

Všechny podoby sankcí

K tvrdým postihům oligarchů blízkých Kremlu vyzval Navalnyj už na podzim, kdy se v Německu zotavoval z otravy nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Mezi jinými jmenoval i hlavního dirigenta Mnichovské filharmonie Valerije Gergijeva, který je stoupencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nový zákon má ruské policii zpřístupnit geolokační data lidí. Vzniká ‚v souladu‘ s pokyny prezidenta

Číst článek

Volkov později hovořil o dalších jménech, jako jsou majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, bývalý spoluvlastník Arsenalu Ališer Usmanov nebo šéf banky VTB Andrej Kostin.

„Stále se zaměřujeme na ruský režim, ale ti, kdo nejvíce benefitují z toho, že mají západní pasy a jezdí si mezi Ruskem, Kyprem a dalšími evropskými státy, v rámci našeho zkostnatělého systému propadají. Takový krok by tedy minimálně z diplomatického a symbolického hlediska Kreml zabolel víc, protože to jsou lidé, kteří reálně tahají za nitky. Daří se jim proplouvat systémem a užívat si výhod na Západě a přitom podporují režim, který se snaží vztahy s Evropou zničit,“ podotýká odborník AMO pro oblast východní Evropy.

Zařazení oligarchů na sankční seznam ale nemělo mezi ministry podporu mimo jiné proto, že se někteří obávali možných soudních pří, které by oligarchové kvůli sankcím vedli. Mechanismus inspirovaný Magnitského zákonem navíc cílí na osoby podílející se na porušování lidských práv, což by u oligarchů bylo těžké prokázat, poukazuje také agentura Reuters.

‚Tak si jeď do Ameriky. Tady školu nedokončíš.‘ Účastníci protestů v Rusku čelí nátlaku a výhrůžkám

Číst článek

Samotný Navalného spolupracovník Leonid Volkov nicméně výsledek pondělního jednání přivítal s tím, že otevírá cestu pro další využívání zmíněného sankčního režimu. „I když je to velmi málo… je to poprvé, co jsou uplatňovány osobní sankce v souvislosti s porušováním lidských práv a to otevírá cestu pro další jednání s Evropou,“ cituje ho Reuters.

Cílené sankce namířené proti jednotlivým představitelům ruského vedení nejsou těmi jedinými, o kterých se na unijní půdě nyní debatuje.

Během pondělního jednání podle Havlíčka zaznívaly i výzvy k posílení širších, sektorových sankcí, které byly proti Rusku přijaty po anexi Krymu v roce 2014. Zaměřují se především na ruské banky a firmy v energetickém či vojensko-průmyslovém sektoru, platí tak například zákaz vývozu technologií, které mohou být zneužity k vedení války.

„Zaznívalo to především od Poláků. Právě sektorové sankce by byly něčím, co by režim skutečně zabolelo. Debata v tomto ohledu ještě neuzrála, bude ale pokračovat v dalších týdnech a veškeré diskuse následně vyvrcholí 23. března, kdy se šéfové států budou o Rusku bavit znovu. Tam může dojít k novému konsenzu, ať už z hlediska nové politiky vůči Rusku, nebo rozšíření sankčního mechanismu, pokud nám k tomu Rusko dá dobrou záminku, jako to dělalo doteď,“ míní Havlíček.

Nový přístup k Rusku?

Kromě sankcí se unijní ministři na pondělním jednání dohodli také na třech základních principech, kterými se Evropská unie bude ve vztazích s Ruskem nově řídit: adekvátně odpovědět na jakékoliv porušení lidských práv nebo mezinárodních závazků ze strany Ruska, vést taktiku zadržovaní proti kybernetickým útokům nebo dezinformacím a třetí princip počítá s evropským angažmá ve vztazích s Ruskem pouze v těch oblastech, ve kterých to je pro unii výhodné.

Právě nastavení těchto principů v evropském přístupu vůči Rusku je podle Havlíčka možná důležitější než samotný verdikt o sankcích.

Režim v Rusku lidi dusí. Výhrůžky mi chodí dodnes, říká novinářka z Ingušska, která v Česku získala azyl

Číst článek

„Je to nadstavba dříve platných pravidel ve vztazích s Ruskem. Evropa se nyní shodla na tom, že evropská diplomacie přejde do jiného módu, než jsme byli doteď zvyklí. Myslím, že jsme na začátku nějaké větší změny ve vztazích s Ruskem – je to vidět právě na nových principech, kterými by se členské státy a evropská diplomacie měly řídit. Tyto sankce jsou zatím omezené a spíš symbolické, v budoucnu se ale podle mě můžeme dočkat silnějšího kroku,“ tvrdí odborník, podle kterého se evropsko-ruské vzdalování ukázalo i na případu Yves Rocher.

Za údajnou zpronevěru 27 milionů rublů francouzské kosmetické firmy Yves Rocher dostal Alexej Navalnyj v roce 2014 3,5letý podmíněný trest. Stejně dlouhý, ovšem nepodmíněný trest tehdy soud uložil také jeho bratru Olegovi, který měl být do věci také zapleten. Francouzská společnost přitom už předtím upozornila, že žádnou škodu neutrpěla, a Navalných se v roce 2017 zastal také Evropský soud pro lidská práva.

V návaznosti na rozsudek pak ruský stát Navalným vyplatil odškodnění za nespravedlivý soudní proces. Letos v únoru ale kvůli této kauze poslal moskevský soud ruského opozičníka do vězení, když dřívější podmíněný trest změnil na nepodmíněný. Evropský soud pro lidská práva proto nyní vyzývá k jeho propuštění na svobodu, to ale Moskva odmítá a tvrdí, že jde o „nehorázný zásah“ do jeho soudního systému.

„Moskva použila už dříve zpochybněný a zrušený rozsudek proti Navalnému v případu Yves Rocher. Opětovně tak použili rozsudek, za který přitom dříve oběma bratrům Navalným zaplatili odškodnění. To je naprosto fantasmagorická situace, na které je vidět, že Rusku to je úplně jedno a je připraveno jít se Západem do konfliktu,“ podotýká analytik.

Mezi jednáními v Soči si Putin a Lukašenko našli čas i na zábavu (22. února 2021) | Zdroj: Reuters

Vztahy na pomyslném dně

Že se vztahy mezi Evropskou unií a Moskvou v posledních měsících dostaly na bod mrazu, ukazují i stále ostřejší vyjádření zaznívající jak z evropské, tak z ruské strany.

Příkladem za všechny jsou slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který v polovině února prohlásil, že v případě nových evropských sankcí je Rusko připraveno vztahy s unií přerušit.

Bělorusko půl roku od voleb: patová situace pokračuje, toxický Lukašenko zůstává. Může přijít změna?

Číst článek

„To je něco bezprecedentního, co jsme v takto silné míře ještě neslyšeli – podobně jako když Borrell na tiskové konferenci po jednání s finským ministrem zahraničí prohlásí, že Rusko nemá zájem jednat s evropskými institucemi. I ze zahraničního výboru Evropského parlamentu zaznívá, že takto špatné vztahy Evropy s Ruskem jsme tu ještě neměli. Myslím, že nyní opravdu dosahujeme pomyslného dna, i když se v této nové situaci v Evropě ještě nedokážeme zorientovat. Nevíme, jak na to reagovat, a to se bude řešit v dalších diskusích,“ podotýká Havlíček.

V době ochabování vztahů s Evropou se Kreml ještě těsněji přiklání k zemím jako Bělorusko, což se ukázalo i během pondělního jednání. Zatímco šéfové diplomacie unijních zemí rozhodovali o rozšíření protiruských sankcí, Vladimir Putin trávil den jednáním s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, jehož vztahy se Západem se za uplynulý rok dostaly na bod mrazu podobně jako v případě Ruska.

V černomořském letovisku Soči mimo jiné hovořili o dalších integračních snahách obou zemí, jejich „strategickém partnerství“ a posílení ekonomických vazeb. Právě snahám Kremlu o hlubší integraci se Lukašenko dlouho bránil, během masových protestů v Bělorusku ale našel podporu právě Moskvy, která se nyní snaží situace využít.

„Pokud Rusko nemá zájem o vyjednávání s většinou členských států EU, o to větší bude mít zájem upevnit vztahy se svým sousedstvím. Tím je Bělorusko, kde se jedná o finančních záležitostech, dalším sponzorování běloruského režimu, ale také o integraci a dalších věcech,“ říká k tomu Havlíček, podle kterého se dá očekávat, že tímto směrem se nyní bude ubírat ruská politika.

„Na domácí úrovni budou Moskvu zajímat hlavně nadcházející zářijové volby do Státní dumy, na zahraničním poli to bude klasické ‚rozděl a panuj‘ a navázání kontaktů se svými nejbližšími spojenci, kde je Bělorusko mezi prvními. To zároveň zapadá také do širšího kontextu změn a nové dynamiky vztahů, které mezi Evropou a Ruskem sledujeme,“ uzavírá odborník.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme