Ruská ‚Vagnerova armáda‘ opět v plné polní. Moskva využívá chaos v Libyi, aby získala přístup k ropě

Ukrajina, Sýrie nebo Středoafrická republika. Právě do těchto zemí Rusko v minulosti poslalo nechvalně známou Vagnerovu skupinu – soukromou armádu, která slouží jako prodloužená ruka Moskvy v případech, kdy Kreml nemůže na místo oficiálně vyslat své vojáky. Zatímco ze Sýrie se „Utkinovi hoši“ postupně stahují, jejich přítomnost začíná stále silněji pociťovat chaosem zmítaná Libye. Co si Moskva od podpory polního maršála Chalífy Haftara slibuje?

Tripolis/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Člen jednotky samozvané Libyjské národní armády vedeně maršálem jménem Chalífa Haftar | Foto: Esam Omran Al-Fetori | Zdroj: Reuters

Přestože Kreml jakákoliv obvinění z podpory Haftarovy armády odmítá, o zapojení ruských ozbrojenců do konfliktu v Libyi píšou zahraniční média a nezávislé deníky v Rusku už několik měsíců. O plánech přesunout bojovníky soukromé Vagnerovy armády ze Sýrie na libyjské území informovala britská média už koncem minulého roku – tedy ještě před dubnovým zahájením ofenzivy Haftarovy Libyjské národní armády (LNA) na Tripolis.

Jireš z české delegace při NATO: V Pobaltí má Rusko drtivou převahu, snažíme se to změnit

Číst článek

Osm let po svržení diktátora Muammara Kaddáfího se Libye stále zmítá v bojích a nestabilitě. Vleklý chaos letos v dubnu ještě prohloubil polní maršál Chalífa Haftar, když zahájil ofenzivu proti mezinárodně uznávané vládě Fáize Sarrádže. Snažení samozvané Libyjské národní armády přitom podporuje řada státních i nestátních aktérů včetně ruských vagnerovců. Přesný počet Moskvou vyslaných žoldáků operujících v Libyi se různí, některé odhady nicméně hovoří až o 1400 mužích.

„Rusové se vždy cítí dobře tam, kde vládne chaos. Stačí poslat v uvozovkách ‚pár‘ vagnerovců, kteří jsou velice dobře vycvičení a mají dobrou výzbroj. Díky tomu jsou na bitevním poli schopni tvořit rozhodující sílu,“ říká pro iROZHLAS.cz politolog Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Karel Svoboda. 

„Putinův režim je oportunistický, a pokud vidí příležitost, okamžitě se jí chytí. Přesně to se událo v Libyi. Rusové tamní krizi nezpůsobili, ale rozhodli se této krize využít,“ dodává odborník na Rusko.

Co je Vagnerova skupina?

Takzvaní vagnerovci nejsou v zahraničí nasazováni poprvé. Skupina je spojována s blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Jevgenijem Prigožinem, který vlastní síť restaurací a cateringovou firmu Concord Catering. Díky blízkým vztahům se šéfem Kremlu je také předním dodavatelem hotových jídel celé řady státních institucí, vysloužil si proto přezdívku „Putinův šéfkuchař“.

V polovině října se objevily spekulace jeho údajné smrti. Podle odborníka na Rusko Maxima Suchkova měl Prigožin zahynout po pádu letadla v Demokratické republice Kongo, informace se však dosud nepodařilo ověřit.

Za velitele skupiny je nicméně označován Dmitrij Utkin – podplukovník speciálních sil a podle neoficiálních zpráv také bývalý pracovník vojenské rozvědky GRU, kterému přezdívají Vagner po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi. Tak vzniklo i jméno skupiny, kterou Rusko v posledních letech využívá v bojích, do kterých nemůže vyslat vlastní vojáky.  

Příslušníci vagnerovců byli nasazeni na východě Ukrajiny nebo v Sýrii, ale údajně i ve Středoafrické republice, Mosambiku, Súdánu či na Madagaskaru. Desítky, možná stovky z nich nyní Rusko využívá také k prosazení vlastních zájmů v Libyi, kde se Haftar snaží získat kontrolu nad stále větším územím – to vše k nelibosti zemí Západu, které podporují vládu Sarrádže a mají obavy z další destabilizace Libye.

„To je také důvod, proč Rusové Haftara podporují ‚natajno‘. Nemohou tam jako v případě Sýrie poslat svou armádu a tvrdit, že to je podpora legitimní moci, protože v případě Libye to podpora legitimní moci není,“ vysvětluje Svoboda.

Polní maršál Chalífa Haftar | Foto: Philippe Wojazer | Zdroj: Reuters

Ruské zájmy v Libyi

Hlavními důvody, proč Moskva upíná pozornost právě k Libyi, jsou zejména bohaté zásoby ropy, k nimž by Moskva ráda získala přístup. „Rusko si vybralo vůdce, který vypadá nadějně a který je ochotný slíbit Rusům různé výhody,“ říká Svoboda s tím, že na prvním místě stojí hlavně ropné koncese.

Není náhoda, že si Moskva vybrala právě stranu generála Haftara. Jeho armáda má pod kontrolou zejména východní část Libye, kde se nachází nemalý počet libyjských ropných vrtů. Po pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011 se navíc Rusko rozhodlo investovat do obnovy zničených ropných polí a poslední aktivity naznačují, že zájem o libyjskou ropu nadále přetrvává.

„To je to, co Rusko zajímá. Moskva velice často působí ve prospěch ropných společností, jako je Rosněft. Ale není to jen ropa. V případě Středoafrické republiky to jsou například diamanty. Vždy tedy hraje roli v první řadě surovina, cenný kov a podobně. Je to čistý kalkul a pragmatismus,“ dodává.

Těžký osud afghánských žen. V zemi Tálibánu bojují osamocené matky o přežití

Číst článek

S ohledem na vleklé boje se přitom Libye jeví jako ideální prostředí. Sarrádžova vláda je slabá a nestabilní, přetrvávající chaos proto Moskva s pomocí vagnerovců dokáže snadno využít ve vlastní prospěch.

„Rusům chaos vyhovuje. Jestliže tam neexistuje silný protivník a vláda v Tripolisu není schopná postavit silnou armádu, která by byla dobře vybavená, stačí, aby tam Rusko poslalo výborně vycvičené a ozbrojené profesionální vojáky – je to pro ně daleko výhodnější a jednodušší,“ tvrdí Svoboda.

Kritika ze Západu

Na ruské aktivity v rozvrácené Libyi hledí země Západu se značnými obavami. Na další destabilizaci Libye nemá v první řadě zájem Evropská unie, která se dodnes potýká s dozvuky migrační krize z roku 2015. Znepokojení však vyjadřují především Spojené státy, které v Libyi bojují proti buňkám takzvaného Islámského státu.

Ve čtvrtečním prohlášení americké ministerstvo zahraničí uvádí, že „zdůrazňuje podporu suverenity a teritoriální integrity Libye ve světle ruských pokusů využít konflikt navzdory vůli libyjského lidu“. Jak upozorňuje agentura Reuters, jde o dosud nejsilnější vyjádření americké vlády v souvislosti s neoficiální ruskou podporou Haftarovy armády operující na východě Libye.

Nálet na továrnu v libyjském Tripolisu nepřežilo nejméně 10 zaměstnanců. Většina z nich jsou cizinci

Číst článek

Ty největší obavy z působení ruských žoldáků, kteří pro Haftara znamenají značnou pomoc, nicméně panují v samotném Tripolisu. Postup Libyjské národní armády se sice zastavil ještě před metropolí, noční nálety na cíle poblíž Tripolisu ale nadále pokračují. Posledním důkazem se stal úterní nálet na továrnu na výrobu sušenek v jižní části hlavního města, při němž zemřelo nejméně deset lidí.

„Rusové se zde rozhodli intervenovat ve snaze nalít olej do ohně a krizi dál zesílit, místo aby hledali řešení,“ kritizoval postup Moskvy ministr vnitra mezinárodně uznané libyjské vlády Fathi Bašaga. „Důkazem je jejich nasazení vagnerovců v Libyi. V minulosti je poslali do Sýrie nebo střední Afriky a vždy, když Vagner někam přijde, znamená to zkázu,“ dodal Bašaga.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme