Analytička: Rusové si neuvědomují, jaká je Zemanova pozice. Vůči Západu je jeho projev obrovský problém

„Je třeba si uvědomit, že ruský prezident má ve společnosti jinou pozici než ten český. Rusové se tedy domnívají, že slyšeli skutečně zásadní projev,“ říká o nedělním prohlášení Miloše Zemana ke kauze Vrbětice vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy Daniela Kolenovská. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz zároveň varuje, že ve vztahu k západním spojencům je projev „obrovský problém“. Podle ní je teď míč na straně vlády.

Rozhovor Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman v pořadu Partie TV Prima | Zdroj: CNN Prima NEWS

Prezident Miloš Zeman v nedělním projevu zpochybnil zveřejněné závěry vyšetřování a hovořil o druhé vyšetřovací verzi, podle níž výbuch muničního areálu mohla způsobit neodborná manipulace s výbušninami. Těchto jeho slov se okamžitě chytili představitelé ruského vedení i ruská státní média. Předseda zahraničního výboru Státní Dumy Leonid Sluckij například tvrdí, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Jak moc projev nahrává ruské dezinformační kampani kolem Vrbětic?
Myslím, že to má dvě roviny – jednou jsou důsledky opožděného projevu prezidenta Zemana a jeho názoru na celou věc pro české prostředí. Tou druhou důsledky pro česko-ruské vztahy. V českém prostředí máme poměrně jasno v tom, že se rozhodující politici s výkonnou mocí vyjádřili už dříve a svůj názor nám sdělil i Parlament, zatímco prezidenta vnímáme z hlediska ústavního systému jako jakýsi doplněk. V Rusku je ale projev Miloše Zemana prezentován trochu jinak.

Účet za výbuchy ve Vrběticích: nejvíce peněz šlo na platy policistů či vojáků, stamiliony spolkla i technika

Číst článek

Je třeba si uvědomit, že ruský prezident má ve společnosti jinou pozici než ten český. Rusové se tedy domnívají, že slyšeli skutečně zásadní projev – je to ten nejdůležitější muž českého politického systému, proto se na něj také čekalo celý týden. Obsah jeho projevu pak zároveň využívají k tomu, aby oslabili poměrně jasnou argumentaci české vlády a aby zpochybnili oprávněnost jejích kroků.

Je dobré si všímat i jednotlivých slov, jaká média při překladu Zemanova projevu do ruštiny volí. Například se zcela vytratila linka o tom, že by bylo možné mluvit o aktu státního teroru. Třeba agentura TASS mluví o tom, že se stal jistý incident, neříká ale, že by se prezident o tomto aktu vyjádřil jako o potenciálním teroristickém činu. Nic takového se tam vůbec neobjevuje.

Vyjádření ponižující a deklasující Českou republiku se ale v kontextu projevu Miloše Zemana neobjevují. Tuto roli už pro ruskou společnost sehrál bývalý prezident Václav Klaus, který je v Rusku prezentován jako někdo, kdo souhlasí s tím, že jsme jezevčíci okusující kotníky nebo šakalové, kteří spolupracují s Šer Chánem (přirovnání z Knihy džunglí použil ruský prezident Vladimir Putin během projevu před ruským federálním shromážděním 21. dubna – pozn. red.). Tuto roli sehrál už Václav Klaus, v souvislosti s projevem Miloše Zemana už proto nemají zapotřebí podobné tóny vyhledávat.

Jinak Putin nepřímo (bez jmenování) přirovnal Česko k šakalovi Tabákímu, který dělá slouhu Šer Chánovi (USA).

12:29 – 21. 04. 2021

11 183

Hlavní zprávou, která pro ruská média a publikum z projevu prezidenta Zemana plyne, je tedy to, že jsme na začátku vyšetřování a stále není nic jasné.

Prorežimní média akcentují především Zemanova slova o dvou vyšetřovacích verzích, případně o tom, že nikdy nebylo prokázáno, že by dvojice agentů vnikla do vrbětického areálu. Řekla byste ale, že jeho slova posunula některá prokremelská média ještě dál a překroutila je ve vlastní prospěch?
Prezident Zeman svým projevem zkrátka otevřel prostor pro pochybnosti a k tomu, aby mohl být zpochybněn i jeho původní souhlas s postupem České republiky. Další kroky už ale nemusí nutně souviset s tím, co Zeman řekl, nebo ne.

Nechutný podvrh, objednávka Bílého domu i narážky na Becherovku. Jak se v Rusku píše o kauze Vrbětice?

Číst článek

Ruská média přitakávající Kremlu si ovšem neuvědomují nejenom to, že prezident Zeman nemá tak výlučné postavení jako ruský prezident. Neuvědomují si ani skutečnost, že se pohybuje v prostředí, které není z pohledu českých tajných služeb bezpečné. Je obklopen lidmi, kteří nemají bezpečnostní prověrky, a z tohoto důvodu nemusí mít všechny informace. Ruská média si ale nepřipouštějí, že mu zkrátka nemohou být připuštěny všechny důkazy, protože by tím mohlo být ohroženo probíhající vyšetřování. Berou ho jako autoritativní hlas, který něco poctivě zkoumal a nyní přichází s „férovým závěrem“, podle kterého není pravda ani na jedné straně.  

Je přitom zajímavé, že ze strany Ruska ani prezidenta Zemana nepřichází žádná výzva k tomu, aby byla celá záležitost vyšetřena společnými silami. Pokud to budeme srovnávat se situací po pokusu o vraždu agenta Sergeje Skripala, tehdy podobné nabídky o společném vyšetřování přicházely, tady ale něco takového vůbec nevidíme.

Takže jste nenarazila na případ, kdy by se prokremelská média snažila ještě víc překroutit nedělní projev ve svůj prospěch?
Musím se přiznat, že záměrně nesleduji média, která jsou otevřeně dezinformační. Nevidím v tom smysl a cestu, jak by takováto média mohla zasáhnout do fungování česko-ruského vztahu. Popisem jejich práce je vířit situaci, skandalizovat ji a zhoršovat vzájemné vztahy. Sleduji, co sdělují oficiální agentury, a v tomto ohledu je velmi zajímavý velký článek, který projevu Miloše Zemana věnovala agentura TASS.

Nevyužitá příležitost

Jaké dopady tedy může projev prezidenta Zemana mít pro další kroky Moskvy a celou česko-ruskou diplomatickou roztržku?
Myslím, že v tuto chvíli už nemůže v tomto směru nic ovlivnit. Přišel pozdě a neřekl nic nového. Miloš Zeman nevyužil příležitost k tomu, aby podpořil vládu, a nepožádal mezinárodní společenství – například Organizaci spojených národů – o svolání mimořádného zasedání. Nevyzval k novým sankcím proti Rusku ani k podání žaloby k mezinárodním soudům v Haagu a ve Štrasburku.

Znovu ale připomínám, že pozice Miloše Zemana neodpovídá pozici ruského prezidenta, pro ruskou stranu to tedy mohou být tak trochu falešné naděje. Je to totiž vláda, kdo formuluje českou zahraniční politiku.

Prokremelské weby naskočily na téma Vrbětic velmi bryskně, chtějí vyvolat chaos, říká analytik Vrabel

Číst článek

Druhá rovina pak souvisí s Rusy, kteří žijí na českém území. V posledním týdnu se často objevují články, které varují Rusy žijící v České republice, že jsou či budou napadáni a že by se měli vrátit do Ruska.

Jde o jakési rozšiřování izolované pevnosti Rusko za jeho hranice a v tomto ohledu prezident Zeman také selhává. Nijak se k této menšině nevyjádřil, neadresoval jí žádná slova a nevysvětlil jí, že aktuální dění nesouvisí s jejich běžným životem. Jsou to hlavně promarněné šance, které prezident Zeman nevyužil, než že by z jeho projevu plynuly nějaké skutečné důsledky.

Jak je to ale v případě našich západních partnerů? Nemůže projev Miloše Zemana změnit či rozviklat pohled na celou kauzu ze strany spojenců v NATO a EU, jejichž podpora je pro nás v tuto chvíli velmi důležitá?  
Samozřejmě ve vztahu k západním spojencům a strukturám, jejichž je Česká republika členem, je projev obrovský problém. Nicméně tady byl problém už to, že k tomu prezident Zeman dosud nijak nevystoupil. Nyní se jejich obavy potvrdily a bude záležet na české vládě, jak se k tomu postaví a jakým způsobem bude dál postupovat.

Kdo je Daniela Kolenovská?

Je vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK. Specializuje se na moderní ruské dějiny a zahraniční politiku. V tomto kontextu se zabývá i antisovětskou alternativou běloruského národního vývoje v exilu. Přednáší ruskou a východoevropskou historii, koncepty ruských dějin, o stalinismu a politice paměti.

Pokud vláda udrží svůj kurz a skutečně dosáhne toho, aby v květnu většina nadbytečného personálu ruské ambasády odešla, pokud podá žaloby k soudu v Haagu či Štrasburku a požádá o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN, nemusíme se o podporu spojenců bát. Teď je míč na straně vlády a jde o to, aby se nezastavila pouze u toho, že ministr (zahraničí Jakub) Kulhánek v den svého nástupu do funkce učinil opatření, které se od něj očekávalo.

K vyhoštění ruských diplomatů zatím přistoupilo jen Slovensko a státy Pobaltí, reakce tedy není tak silná jako třeba v případě úroku na Sergeje Skripala. Mohou se přidat další, nebo už je to s časovým odstupem a možná i po projevu prezidenta Zemana nepravděpodobné (krátce po rozhovoru oznámilo vyhoštění diplomata také Rumunsko)?
Projev prezidenta Zemana určitě nepomohl tomu, aby se spojenci cítili jistější. Jestli ale bude následovat vyhošťování v jiných zemích, to je zatím otázkou. Podle toho, co sám říká, vicepremiér Jan Hamáček vyzval spojence, aby si vybrali, jestli nás podpoří slovně nebo vyhoštěním diplomatů. Dveře jsou tedy stále otevřené a je na spojencích, jak rychle budou na situaci reagovat. Někteří už solidaritu s Českou republikou vyjádřili slovně a možná jim to za situace, kdy česká politická scéna nemluví jednotně, připadá jako dostatečné.

Česko je pro Rusko vazalem

Pokud se ještě vrátíme k ruským médiím a srovnáme to s některými minulými kauzami, jak velkou pozornost z vašeho pohledu prokremelská média Vrběticím věnují? Je ta pozornost skutečně značná, anebo se to prorežimní média snaží spíš uklidit do pozadí?
Zpočátku určitě nemluvila o příčinách toho, proč byli pracovníci ruské ambasády z České republiky vyhoštěni. Média se soustředila hlavně na samotné vyhoštění a interpretovala ho jako akt, který byl spojen s americkými sankcemi a pevnější pozicí Spojených států. V Rusku to vnímali jako solidaritu, kterou jsme jakožto vazalové USA přehnali – Česká republika vystupuje jako nesamostatný stát a někdo, kdo nepožívá vlastní suverenity, jak už ruské propagandě přednesl i exprezident Klaus.

Stopy ruských agentů v Bulharsku. Data naznačují možné spojení GRU s výbuchy v tamních skladech

Číst článek

V tomto ohledu nejsou výbuchy ve Vrběticích v ruském informačním prostoru příliš vidět. To, že se ve Vrběticích něco událo, do ruského informačního prostoru částečně přináší projev Miloše Zemana, ale není to prezentováno, jak to prezident Zeman vlastně nazval, tedy jako možný teroristický čin. Je to prezentováno pouze jako jakýsi incident, který byl po letech vytažen na povrch a stal se příčinou krize v česko-ruských vztazích.

Jak důležitá je pro Moskvu vůbec „česká kauza“ v době, kdy se řeší Alexej Navalnyj či napětí u ukrajinských hranic?
Pro domácí ruské publikum je to další doklad toho, že se Američani a potažmo Západ chovají agresivně a že se vůči Rusku podnikají kroky, které nejsou opodstatněné. To je důležitá komunikační linie směrem k ruské společnosti, za pomoci které se lid snaží přesvědčit, že existuje velký zahraniční nepřítel vystupující proti Rusku.

Jde o doklad toho, že Západ a Američané postupují proti Rusku cíleně a plánovaně a že střední Evropa není prostředí, které by se dokázalo chovat samostatně. Vždy bude vazalem a její aktivity řídí velmoc, která střední Evropu kontroluje. Stejně jsou ostatně prezentováni i Poláci a jejich nedávné rozhodnutí k vyhoštění ruských diplomatů. Můžeme v tom najít skrytý vzkaz, že pokud bude mít Moskva ve střední Evropě vliv, bude se vůči Rusku chovat přátelsky a také slušněji.

Připomeňme, že Rusové před několika týdny mobilizovali celou svou armádu a měli obrovské množství vojáků na ukrajinských hranicích. Tohle všechno je potřeba domácímu publiku vysvětlit konkrétními zahraničními hrozbami. Teď jsme i my nahráli tomu, aby ruská společnost získala vysvětlení, proč má být armáda vlastně mobilizovaná.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme