Rozhodl se, že z Ruska neodejde a stane se součástí partyzánského hnutí proti vládci Vladimiru Putinovi. „Partyzáni podpalují vojenské základny a sabotují železnice. Zároveň se stupňují tresty a násilí ze strany autorit,“ popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Alexander. Redakce jeho pravé jméno zná, ale respektuje jeho přání zůstat v anonymitě.

Irkustk 6:15 10. října 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Popište mi vaši momentální situaci.
Kvůli tomu, že jsem již sloužil v armádě po dobu jednoho roku, tak spadám pod mobilizaci. Jsem v první kategorii, tedy kategorii A a jsem jeden z prvních, pro koho si přijdou. Mobilizace tu jede plným proudem. Udělal jsem kroky pro to, abych do války nemusel a zůstal v bezpečí. Třeba to, že nebydlím v místě svého trvalého bydliště. Také jsem odešel z práce, protože tam by mě mohli najít. Skrývám se před mobilizačními komisemi, které tu ťukají na dveře. Oficiální předvolání jsem zatím nedostal, ale už mi volali na číslo, které jsem dal vojenským úřadům. Já ten telefon nezvedl, ale vím, že mě hledají a že jsem na seznamu vojenského úřadu.

Pozorujeme pád impéria, říká Rus, který utekl před Putinovou mobilizací do Turecka

Číst článek

Co budete dělat, až to oficiální předvolání dostanete?
Nic, nebudu nic podepisovat. A v žádném případě se na vojenský úřad nedostavím. Budu se do poslední chvíle skrývat, i když vím, že mě nakonec začne hledat policie. Pak zvažuju odcestování do jiného ruského regionu, někam, kde nejsem zaregistrovaný.

Ze země podle informací ruského magazínu Forbes uteklo 600 až 700 tisíc lidí. Vy jste se rozhodl zůstat. Proč?
Sice mám už od léta cestovní pas, ale myslím, že je potřeba zkusit bojovat tady. Pro sebe to vidím jako tu správnou možnost. V Rusku jsou lidé, kteří chtějí nadále bojovat a být součástí partyzánského hnutí a vzdoru proti vládě. Tohle řešení je mi bližší než opustit zemi. Alespoň to musím zkusit. Nevylučuji, že nakonec zemi opustím, ale odjezd vnímám jako poslední možnost, až mi dojdou síly nebo až budu vědět, že se už nemohu skrývat. Chci zůstat naživu, do války nepůjdu, ale odjedu, až když budu vědět, že je to otázka života a smrti.

Co konkrétně podniká partyzánské hnutí?
V hodně případech jde o ničení vojenských základen různými žhářskými útoky a Molotovovými koktejly. Je tu také iniciativa Zastav vlaky, to je hodně známé. Ti se přímo zaměřují na sabotáž ruských železničních drah.

Represivní složky samozřejmě sabotéry hledají a tím, jak se stupňují útoky na vojenskou mašinérii, se také stupňují tresty a násilí ze strany autorit. Například před pár dny jsme viděli zprávu z Kabardsko-Balkarska, kde ruská policie zastřelila dvě osoby. Aktivisté se chystali sabotovat ruskou vojenskou infrastrukturu. Došlo tam k přestřelce a ti aktivisté umřeli. Ruská police FSB o tom dokonce v nějaké překroucené verzi informovala. Z toho je vidět, že v lidech roste odvaha a odpor proti Putinovi. 

V našem regionu v Irkutské oblasti zase pětadvacetiletý muž zastřelil vojenského komisaře se slovy, že „nikdo nikam nejde, že všichni jedou domu“.

Možná je to naivní, ale trochu mi to zní jako začátek revoluce nebo občanské války...
Taková možnost tu určitě je, ale spíš v budoucnu. V tuhle chvíli se to spíš nestane. Na Rusko sice dopadají sankce a chudoba, ale nejsme zatím úplně na dně. Z těch, kteří dostali povolání do války, jich ještě tolik neodešlo na frontu. Možná až umře ještě víc lidí a do Ruska se začnou vracet těla mrtvých vojáků, tak to lidem dojde a přikloní se k partyzánskému odporu.

Ale přece jenom už to není jen o zdražování a odchodu zahraničních firem. Mobilizace se přímo dotýká ruských občanů a jejich rodin a blízkých. Jak ovlivnilo 21. září, kdy Putin oznámil mobilizaci, ruský národ?
Nějaká změna proběhla. Mobilizace zasáhla hodně lidí, kteří se k válce stavěli neutrálně, nebo ji přímo podporovali. I mezi mými příbuznými jsou lidé, kteří byli spíše pasivní, nebo dokonce přebírali Putinovy argumenty, že Rusko brání Ukrajinu od Banderovců. Ti změnili názor poté, co viděli, že i jejich blízcí mohou padnout na frontě. Znám ale i lidi, kteří se od toho distancují a chtějí zůstat neutrální. Říkají „já nikomu nic nedělám, nechte mě na pokoji, já se od toho distancuju, mě se to netýká“.

Je ale viditelně méně aut, které jsou označené symbolem „Z“ a jinou válečnou propagandou, protože přibývá útoků na označená vozidla. Lidem přestává válečná propaganda procházet. Je zkrátka méně lidí, kteří tu válku podporují tak jako na začátku.

Máte nějaké zprávy, jak to vypadá na hranicích? Zda je stále možné z Ruska utéct?
Většina mých přátel se rozhodla zůstat, jsou stále ochotní proti Putinovi bojovat. Mám zprávy, že je stále možné odjet. Před chvíli odjel můj známý do Kazachstánu a cítí se tam vítán. S cestou údajně problém neměl. Slyšel jsem ale i o lidech, kterým se hranice překročit nepodařilo.

A myslíte si, že by měly evropské země přijímat uprchlíky z Ruska, kteří utíkají od branné povinnosti? Je tu také argument, že když všichni utečou, tak nezůstane nikdo, kdo se postaví Putinovi.
Myslím, že ti, kteří chtějí odjet, by měli mít tu možnost. Jsou to lidé, kteří často utíkají od vězení nebo smrti na frontě. Ti, kteří jsou odhodlaní nadále zůstat a bojovat proti Putinovi, zůstanou nehledě na to, jestli budou mít otevřené dveře jinde.

V práci jsem měl kolegu, který vystupoval proti válce a nesouhlasil s Putinem. Tenhle kolega byl povolán do války, momentálně už je na vojenské základně a čeká, než ho pošlou na Ukrajinu. Jsou lidé, kteří válčit nechtějí, ale ne vždycky je tohle přesvědčení ochrání před tím, aby byli vysláni zabíjet. Když by pro ně bylo jednoduché odejít, tak by na to dost možná nakonec doplatila ruská armáda, protože by měla méně vojáků.

Zároveň by otevřenost evropských zemí ukázala lidem v Rusku, že Evropa není nepřítel tak, jak stále opakuje Putin. Tedy oslabilo by to Putinovo tvrzení o evropském antagonismu, kterou tu neustále omílají ruská propagandistická média.

V Evropě momentálně rezonuje téma atomové války. Jaká kolem toho panuje nálada v Rusku?
Mezi běžnými lidmi panuje strach. Někdo říká, že je to stejné jako Karibská krize, jiní říkají, že tenkrát to bylo horší. Putinova propaganda říká, že Rusko je silné a že by nás Západ neměl dráždit.

Muži ze Sibiře: Bojovat za co? Za Putina, poslance a jejich jachty? Dobrovolně se odebrat na jatka?

Číst článek

V propagandistických médiích se objevují simulace toho, jak dlouho by trvalo, než atomové rakety dosáhnou Berlína, Paříže, Londýna a Washingtonu. V ruské televizi se mluví o ponorkách, které mají atomové bomby. Těmi mohou údajně udeřit na Británii a dosáhnout toho, že celý ostrov během chvíle zmizí.

Opozice zase říká, že Putin blafuje, že se vytahuje. Lidé jsou cyničtí a zaznívá tu „proč plánovat, co bude za dva roky, když tu možná už nikdo nebude“. Putinovi oponenti dobře vědí, že v atomové válce nejsou vítězové.

Je něco, co byste rád vzkázal Evropě?
Chci, aby lidé věděli, že Rusko není Putin a že mnozí v Rusku válku nechtějí. Ukrajině přeji mír a Rusku svobodu.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít