Mongolská vláda ve vztahu k válce na Ukrajině hraje „mrtvého brouka“. Vyzývá k diplomatickému řešení a oficiálně se nepostavila ani na stranu Moskvy, ale ani Kyjeva. „Veřejné mínění je ale na straně Ukrajiny,“ říká bývalý prezident Elbegdorj Tsakhia. Připomíná ale i to, že země je odkázána na své dva sousedy Rusko a Čínu. Současná hlava státu navíc podporuje výstavbu ruského plynovodu přes své území.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 20:18 6. března 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Současná vláda Mongolska se k situaci na Ukrajině téměř nevyjadřuje. Jedním z mála, kdo o konfliktu otevřeně mluví, je bývalý mongolský prezident Elbegdorj Tsakhia, jenž stál u demokratizace Mongolska již od revoluce v roce 1990. Během svého funkčního období opakovaně jednal jak s lídry Ruska, tak Číny.

V září po spuštění mobilizace v Rusku vydal na Youtube video, kde vyjádřil podporu Ukrajině a vyzval prezidenta Putina k ukončení války. Zároveň upozornil na skutečnost, že řada mobilizovaných jsou mongolové žijící v Rusku a jsou používáni jako „potrava pro děla“. Vyzval je, aby Ukrajince nezabíjeli.

O Vladimirovi Putinovi se později vyjádřil pro server The Diplomat jako o „hlubokém narcistovi“. Snažil se rovněž odpovědět na otázku proč má většina asijských zemí ve srovnání s Evropou spíše neutrální pozici. „Jediné, co mohou dělat, je s těžkým srdcem přihlížet. Asijský kontinent je bohužel plný samozvaných vládců. Asijské vlády ve většině případů postrádají legitimní zastoupení,“ prohlásil.

„Mongolská vláda je těsně sevřená mezi Ruskem a Čínou, proto je nucena balancovat. Veřejné mínění v Mongolsku je však rozhodně proti brutálnímu útoku na suverénní národ Ukrajiny,“ dodal.

Podle něj pokud Ukrajina přestane bojovat, „bude svobodný svět čelit neustálému zastrašování a dalšímu vyhlazování“.

Postoj k Ukrajině

Ukrajina s Mongolskem oslavily 21. ledna minulého roku, výročí 30 let diplomatických vztahů. Po zahájení invaze si však Mongolská vláda zachovala od konfliktu odstup, nepřidala se na žádnou stranu a vyzývala k diplomatickému řešení.

Příkladem diplomatického balancování současného mongolského vedení je například rezoluce Valného shromáždění OSN vyzývající Rusko ke stažení z Ukrajiny. Mongolsko se spolu s dalšími 31 státy zdrželo hlasování.

Ruská invaze na Ukrajinu postavila Mongolsko do komplikované situace. Jde totiž o vnitrozemský stát bez přístupu k moři, který je ze severu obklopen Ruskem a z jihu Čínou. Mongolové jsou tedy na svých sousedech značně závislí.

„Pro zemi, jako jsme my, sevřené mezi dvěma giganty, je extrémně důležitá otevřená ekonomika, jelikož spoléhá na hladký přeshraniční obchod,“ prohlásil Otgochuluu Chuluuntseren, ekonom a bývalý státní úředník. „Tato válka nyní způsobila mongolskému hospodářství ještě větší problémy.“

V souvislosti s válkou na Ukrajině bylo první oficiální vyjádření vydáno až 2. března, tedy téměř po týdnu od začátku invaze. Vláda v něm vyzvala k mírovému řešení konfliktu. Toto prohlášení však nebylo přeloženo do angličtiny.

Ten samý den proběhlo mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN, které přijalo rezoluci, v níž odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a vyzvalo Moskvu k okamžitému ukončení bojů. Mongolsko se zdrželo hlasování spolu s dalšími 33 státy. Dodnes se Mongolská vláda oficiálně nepřiklonila ani na jednu stranu, ale zároveň vyzývá k ukončení konfliktu.

Přesto mongolská vláda už loni v dubnu darovala Ukrajině 200 tisíc dolarů na účely humanitární pomoci. V únoru letošního roku prezident Zelenskyj telefonoval se svým mongolským protějškem.

Demokratická země

Mongolsko bylo od roku 1924 satelitním státem Sovětského svazu stejně jako později i Československo. V roce 1990 se konaly pokojné demonstrace, které měly za důsledek pád tehdejšího komunistického režimu.

Rusko využilo právo veta. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi neprošla

Číst článek

Zemi lze v dnešní době označit za demokratický stát. Výzkumná a analytická divize skupiny Economist Group, EIU, umístila Mongolsko v roce 2022 na 66. místo v celosvětovém žebříčku. Zároveň bylo zařazeno do skupiny Flawed democracy.

Flawed democracy je označení států, kde jsou dodržovány základní svobody a kde jsou volby svobodné a spravedlivé. Zároveň ale tyto země mohou mít problémy v jiných demokratických aspektech, jako například potlačování opozice a kritiků vlády, nebo porušování svobody médií.

Do této skupiny patří i Česká republika, která se v celosvětovém žebříčku umístila na 25. místě. Z evropských států jsou pak Mongolsku nejblíže Srbsko na 68. místě, Albánie na 64. místě, Moldavsko na 69. místě a Rumunsko na 61. místě.

Plyn z Ruska

V roce 2018 se začalo mluvit o vedení plynovodu z Ruska Mongolskem do Číny. Realizace projektu pokračovala i po Ruské invazi na Ukrajinu. Konkrétně se jedná o prodloužení plynovodu Power of Siberia 2 s názvem Sojuz-Vostok.

Rusko chce postavit další plynovod do Číny. Povede přes Mongolsko, kam začne Rusko dodávat i ropu

Číst článek

Krátce po útoku na Ukrajinu podepsaly společnosti Erdenes Mongol a Gazprom dohodu o inženýrských a projektových pracích na plynovodu s cílem zahájit výstavbu v roce 2024. V listopadu potvrdila tehdejší vicepremiérka Ruska, Victoria Abramchenko, že projektování plynovodu by mělo být hotové v roce 2023.

V polovině září se současný Mongolský prezident Chürelsüch zúčastnil summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu, kde se probírala otázka výstavby plynovodu Sojuz-Vostok přes Mongolské území do Číny.

Po skončení summitu prohlásil: „Podporujeme výstavbu ropovodů a plynovodů pro dodávky zemního plynu z Ruska do Číny přes území Mongolska a navrhujeme prostudovat tuto problematiku z hlediska technického a ekonomického opodstatnění.“

Očekává se, že pokud by se projekt podařilo uskutečnit, proudilo by Mongolskem do roku 2030 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.

jkw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít