Ještě méně informací. Rusko chce víc omezit přístup k údajům o vojácích zabitých na Ukrajině

Rusko se chystá ještě víc omezit informace o svých vojácích, kteří padli na Ukrajině. Už od roku 2015 je smí zveřejňovat jen ministerstvo obrany s tím, že jde o státní tajemství. Přesto se od začátku invaze na Ukrajinu objevují jména zabitých Rusů i díky tomu, že starostové obcí a gubernátoři často veřejně vyjadřují soustrast příbuzným.

Tento článek je více než rok starý.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rusko se chystá ještě víc omezit informace o svých vojácích, kteří padli na Ukrajině (ilustrační foto)

Rusko se chystá ještě víc omezit informace o svých vojácích, kteří padli na Ukrajině (ilustrační foto) | Foto: Alexey Pavlishak | Zdroj: Reuters

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynuly skoro dva měsíce. Moskva za tu dobu informovala o počtu obětí ve svých řadách pouze dvakrát. Pokaždé se jednalo o násobně nižší čísla, než jaká uvádí Kyjev. Poslední bilance ruského ministerstva obrany z 25. března uvádí 1351 padlých ruských vojáků.

Fronta se nijak významně nezměnila. Podle Kyjeva Rusko zatím jen testuje pevnost obrany

Číst článek

Bezmála měsíc tyto údaje veřejně neaktualizovalo. Před dvěma týdny se ale i přímo mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov připustil, že ruská armáda na Ukrajině „utrpěla značné ztráty“. Podle ukrajinské strany nyní přesahuje počet zabitých Rusů 20 tisíc.

Přestože Rusko oficiálně nezveřejňuje identitu svých vojáků, kteří na Ukrajině zahynuli, jejich jména se stejně v řadě případů dostávají na veřejnost.

Už v prvních dnech invaze se stávalo, že některý ze starostů ruských obcí nebo gubernátorů regionů, odkud dotyční pocházeli, informoval o jejich úmrtí. Dělo se tak přitom i v době, kdy ještě ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že žádné ztráty nemá.

Ruské ministerstvo obrany nyní vládě předložilo návrh zákona, který má ještě více omezit okruh lidí, ke kterým se informace o zabitých ruských vojácích dostávají. Na příslušnou legislativní úpravu upozornila ruskojazyčná služba BBC.

Pokud dnes pozůstalí po ruských vojácích chtějí požádat o sociální dávky, mít od státu hrazené komunální služby nebo pobyty v ozdravovnách, musejí se obracet na místní správu. Tedy na úřady v obcích nebo městech, kde žijí.

Ty jim vydávají příslušná potvrzení a vše evidují. Do budoucna by se však měli obracet přímo na vojenské komisariáty, nikoliv už na civilní úřady. Celý proces tedy bude pod kontrolou přímo ministerstva obrany.

Odškodné za nezvěstné až po válce

Nedlouho po začátku invaze na Ukrajinu slíbil prezident Vladimir Putin rodinám padlých vojáků vyplatit z federálního rozpočtu jednorázové odškodné ve výši 7,4 milionu rublů. Při současném kurzu se jedná o částku v přepočtu přes dva miliony korun. Navrch slíbily přidat další peníze i některé ruské regiony.

Vojenský analytik: Kdyby Ukrajinci měli zbraně a techniku jako Rusové, válka už by dávno skončila

Číst článek

Pozůstalí pak mají kromě jednorázového odškodného ze zákona nárok i na zmiňované sociální dávky, které jsou jim vyplácené každý měsíc, a další benefity.

Týká se to však pozůstalých po vojácích, jejichž smrt ruská armáda oficiálně potvrdila. To znamená, že vydala příbuzným jejich těla, aby je pohřbili. Domoci se odškodného u těch, kteří jsou nezvěstní, je pro jejich rodiny podstatně složitější. Podle ruských zákonů může soud prohlásit člověka za mrtvého nejdříve po dvou letech od chvíle, kdy skončí boje.

Kyjev navíc ruskou armádu opakovaně obviňoval, že těla svých vojáků údajně v některých případech ani nepřebírá a nechává je na místě, ačkoliv Rusko to popírá.

O posádce křižníku dál mlží

Řada otazníků aktuálně panuje i v případě posádky ruského raketového křižníku Moskva, který se potopil před týdnem. Někteří z příbuzných námořníků sice na sociálních sítích či do ruských médií potvrdili, že dostali zprávy o jejich úmrtí.

Manželka se synem jeli z Mariupolu do Prahy sedm dní, popisuje rodák z přístavního města Igor Smagliy

Číst článek

Oficiálně však stále zůstává nejasné, kolik členů posádky zemřelo, kolik jich je nezvěstných či raněných. Když se na toto téma v úterý ruští novináři ptali přímo mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, odkázal je na ministerstvo obrany. Celou záležitost nechtěl nijak víc komentovat.

Ruské ministerstvo obrany přitom popírá verzi Kyjeva, že křižník měly zasáhnout ukrajinské protilodní střely. Tvrdí, že na palubě plavidla měla kvůli požáru explodovat munice a loď se následně potopila, když se ji za bouře snažili odtáhnout do přístavu. Uvedlo také, že tamní námořníky údajně evakuovali na jiné lodě.

Minulý týden ministerstvo obrany zveřejnilo video ze Sevastopolu, kde se s částí posádky setkal velitel ruského námořnictva Nikolaj Jevmenov.

Na videu jsou však vidět řádově jen vyšší desítky námořníků. Podle Kyjeva jich na palubě mělo být kolem pěti set. I přímo z prohlášení velitele námořnictva Jevmenova, nejen informací příbuzných vyplývá, že na palubě měli být i branci, vojáci základní služby.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme