BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Lidé jsou unavenější a nespokojenější, demonstrace jsou součástí širšího trendu, říká ruský sociolog

V Moskvě proběhl v sobotu další nepovolený protest. Bezpečnostní složky odvedly do policejních antonů přes 800 lidí. Jedná se pouze o jednorázové akce, nebo demonstrace symbolizují širší trend? Jak je vnímá společnost a jsme svědky vzniku nové opoziční síly v Rusku? Server iROZHLAS.cz se zeptal ruského sociologa z Centra Levada Denisa Volkova. Podle něj v Rusku panuje únava. „Proto je více lidí ochotných jít ven kvůli rozdílným problémům,“ říká.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ještě před začátkem akce byla zatčena prominentní opoziční aktivistka Ljubov Sobolová. | Zdroj: ČTK/AP/Dmitry Serebryakov

Jakou zprávu chtěly policie a úřady vyslat tím, že násilně potlačily mírovou demonstraci v Moskvě?
Zpráva byla velice jasná a moskevské úřady ji otevřeně komunikovaly: pokud mítink odsouhlasí městská rada, protože musí být nahlášeno místo, čas, formát demonstrace, tak můžete jít do ulic. Pokud to nebude odsouhlaseno, tak nemůžete.

Tento i předchozí víkend jasně úředníci řekli, že budou velice tvrdí vůči těm, kteří přijdou. Chtěli kontrolovat situaci. V Moskvě jsou navíc protestující v menšině, takže si byli zásahem jistí. Nedokážu ale říct, jestli zbytek Moskvy podporuje násilný zásah.

Denis Volkov

Denis Volkov pracuje v Centru Levada, de facto poslední nezávislé organizace pro průzkum veřejného mínění v Rusku. Vede oddělení aplikovaného výzkumu, podílel na více jak stovce studií, které zkoumaly ruskou společnost. Zajímá se důvody podpory Putinova režimu, zkoumá ale také protestní hnutí a občanskou společnost.

Zajímají se lidé o tyto protesty?
Ohledně protestů a situace na moskevské radnice nepanuje žádný jasný postoj. Asi 25 procent lidí schvaluje protesty, dalších 25 procent odmítá a zbytek neví nebo mu to je jedno.

Podle státní ruské sociologické společnosti VCIOM schvaluje zákrok policie 69 procent respondentů. Tato agentura ale už v minulosti čelila problémům s věrohodností. Dá se tomuto údaji věřit?
Můj názor je takový, že znění otázky bylo velice abstraktní. Chápu to tak, že asi 70 procent lidí říká, že policie dělá svou práci v souladu se zákonem, neschvalují ale nutně drsný zákrok.

Byla to určitá manipulace, kterou čas od času musí VCIOM jako státní organizace udělat. Využili to jako jeden z nástrojů, kterými tlačili na vůdce protestů a na protesty samotné, aby navodili drsnou atmosféru a odradili lidi jít do ulic. Nejde o první případ, kdy to VCIOM udělal. Ale co můžou dělat? Musí se podřídit.

Širší trend

Odborník na Rusko Mark Galeotti ve své analýze protestů napsal, že existuje nevyslovený sociální kontrakt. Úřady nechávají proběhnout protesty, které se týkají jednotlivých problémů, jako byla nespokojenost obyvatel Jekatěrinburgu se stavbou pravoslavného chrámu místo parku. Na druhou stranu ale protesty, které míří proti samotnému systému a selháním, jako je korupce, nebudou tolerovány. Argumentuje, že protest v Moskvě nebyl o lokálním problému, ale o systémových chybách a proti monopolu moci režimu. Vidíte to obdobně?
Víceméně souhlasím. Jde o přístup k legislativní instituci a Kreml netoleruje v systému liberální a do jisté míry nezávislou opozici. Část lidí ve velkých městech ale nevidí v systému své zástupce, cítí se odtrženi. Chtěli by je mít, ale ti u moci to odmítají. Jde o formování politiky. Kreml se nechce dělit o rozhodovací procesy, ať už jde o zahraniční země, nebo o lidi.

Přišel pokyn udržet loajální Moskvu, je jedno jak, říká Petra Procházková o protestech v metropoli Ruska

Číst článek

Jsou poslední dva protesty součástí trendu, nebo jde o jednorázové události?
Jde o širší trend. Ten se ale netýká samotných protestů, ale toho, že popularita Vladimira Putina klesá, lidé jsou nespokojení se svým životem, tudíž i s politiky. Popularita byla nahoře, protože lidé si sice vnímali, že jsou nějaké problémy, ale mysleli si, že elita s nimi alespoň něco dělá.

Nyní vidíme větší únavu. Proto je více lidí ochotných vyjít ven kvůli rozdílným problémům – politickým, ekonomickým, lokálním. Trend tedy je, že je více Rusů nespokojených a mají pocit, že s tím musí něco udělat.

Jak na to odpovídá stát?
Je to různé, případ od případu. Někdy se poddají a jsou schopni kompromisu, pokud nejde o otázku moci. To byl třeba příklad Jekatěrinburgu. Nebo třeba propuštění novináře Ivana Golunova. Ale v případě voleb v Moskvě nehodlají ustoupit, protože jde o důležitou věc.

Není to jenom o křeslech v ruské Dumě, ale o tom, aby lidé, kteří jsou nezávislými kandidáty, nezískali uznání. Aby nebyli vidět, aby nedostali prostor v televizi. Prostě zastavit jejich politickou kariéru.

Nová opozice?

Jak lidé obecně vnímají opoziční lídry?
I přes všechny nedostatky to můžeme porovnat s protesty v letech 2011/2012. Z těch se vynořila jedna větší opoziční figura – Alexej Navalnyj.

Nyní jde o víc lidí, o nové tváře. Ty jsou ale samozřejmě důležitější pro podporovatele, pro aktivní občany větších měst. Nemají ovšem přístup k televizi a širší populaci, stejně jako v případě Navalného.

Proto byly tyto protesty důležité – aby se organizovali a ukázali. Předtím o nich věděli bližší spolupracovníci, teď to je širší okruh lidí, který je vidí jako lídry. V dlouhodobějším měřítku to je důležité.

„Donedávna se hlavní ruské televize protestům nevěnovaly, ale uplynulý víkend o nich informovaly. Šlo o úplně jiný obrázek: tohle jsou pachatelé, chuligáni a ti museli být postaveni do latě.“

Denis Volkov

Může tedy jít o novou opozici, která se objevila?
Jsou to noví političtí lídři, nejde úplně o opozici. Samozřejmě jsou proti státním představitelům, ale jde o nové občanské, politické lídry. Neznamená to, že vyhrají, ale ovlivní politické prostředí. Jsou rozmanitější, komplexnější. Nejde pouze o jednoho Navalného. Je víc lidí, kteří mají své podporovatele, malou politickou mašinu, na které mohou stavět.

Je to, o čem mluvíme, spojeno s rokem 2024 a otázkou, co bude po Putinovi?
Ne, myslím si, že jde spíš o novou generaci, která se dostává na scénu. Není to o jednotlivých postavách, ale o nové generaci. Reakce úřadů ovšem není spojena s rokem 2024, ale spíše s rokem 2021, kdy Rusko čekají parlamentní volby.

Tito noví lídři mohou narušit plány vládnoucích znovu ovládnout Dumu. Ale jde o reakci představitelů, ne o to, co se děje ve společnosti. Jsou to obecnější a širší procesy, není to spojeno s konkrétními daty.

Někteří lidé na Západě hodnotí protesty tak, že jde o část hlavně mladších lidí, kteří se bouří proti systému, ale zbytek Rusů je s Putinem a režimem spokojen. Má toto vnímání základ v ruské realitě?
Není to tak jednoduché a vidíme, že se situace vyvíjí. Není to tak, že by většina byla spokojená s vládou. Asi 40 procent lidí by nebylo rádo, kdyby byl Putin znovuzvolen. Přesto většina chce.

O jakou část společnosti jde?
Jsou to urbanizovanější a mladší lidé, ale ne ti nejmladší. Spíše ti mezi 25 a 30 lety, kteří Putina méně podporují. Ovšem po penzijní reformě a s klesajícími příjmy ztratilo iluze více lidí. Mění se to, Západ to ne vždy vidí. Jde o novou realitu za poslední rok, protože právě po penzijní reformě klesla Putinova popularita. Ale přesto je systém stabilní, stejně jako ekonomika, i když není dobrá.

Může Putin nějak získat zpět svou popularitu?
Nevím a nejsem si jistý, jestli chce. Nevypadá to, že by byl nadšený z myšlenky zůstat a nadále vládnout. Asi zůstane, ale postrádá energii. To je také problém. Sám je, zdá se, z vládnutí unavený, což cítí také lidé.

Blízký lidu, vzpomínají Rusové na Sovětský svaz. Hodnotí ho lépe než současný režim

Číst článek

Násilné potlačení nepovolené demonstrace vyvolalo reakce, alespoň v mé online bublině. Mnoho lidí to odsuzovalo. Na twitteru se k demonstracím vyjadřovalo i české ministerstvo zahraničí. Jaká byla online reakce v Rusku?
Objevilo se několik zpráv – například, že mezi zatčenými byl i politický bloger. Také se online objevily různé fotky. U politicky aktivní části facebooku nebo YouTube byla odezva, ale většiny populace se to nedotýká.

Proniklo to i do televize? Objevilo se například video, kde reportér stanice Current Time zpovídá muže, kterého přes nohy bijí těžkooděnci.
Pro širokou veřejnost to byl jiný příběh – zprávy o lidech, kteří porušují právo a narušují veřejný pořádek. Donedávna se přitom hlavní televize protestům nevěnovaly, ale uplynulý víkend o nich informovaly. Šlo o úplně jiný obrázek: tohle jsou pachatelé, chuligáni a ti museli být postaveni do latě.

och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme