Šance na výměnu vězňů v troskách. Moskevský soud prodloužil vazbu ukrajinským námořníkům

Moskevský soud o další tři měsíce prodloužil vazbu všem 24 ukrajinským námořníkům, kteří jsou v ruském vězení od loňského podzimního incidentu. Informovala o tom ruská média. Loni v listopadu ruské pohraniční jednotky u Kerčského průlivu mezi Černým a Azovským mořem ostřelovaly a zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a zajaly jejich posádky. Moskva Ukrajince obviňuje, že ilegálně vpluli do ruských vod, což Kyjev popírá.

Aktualizováno Moskva (Aktualizováno: 20:34 17. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud v Moskvě o další tři měsíce prodloužil vazbu šestici ukrajinských námořníků, kteří jsou v ruském vězení od incidentu v Kerčském průlivu | Zdroj: Profimedia

Středeční rozhodnutí soudu přichází poté, co se ombudsmanky obou zemí v úterý domluvily, že požádají jak ruského, tak ukrajinského prezidenta o omilostnění řady Ukrajinců vězněných v Rusku a Rusů vězněných na Ukrajině. Jenže šance na větší výměnu vězňů po středečním rozhodnutí zhasly, napsala agentura AP.

Za sestřelení MH17 nad Ukrajinou budou souzeni tři Rusové a Ukrajinec, uvedli vyšetřovatelé

Číst článek

Soud rozhodoval za zavřenými dveřmi, s vyloučením veřejnosti. Na chodbě před soudní síní čekali novináři a rodiny námořníků, kteří pokaždé aplaudovali, když agenti tajné policie FSB v kuklách vedli jejich příbuzného, popsal zpravodaj BBC. Za propuštění ukrajinských námořníků z vyšetřovací vazby orodovala i ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel jednání o výměně ukrajinských námořníků za Rusy vězněné na Ukrajině, nicméně připustil, že tato otázka byla zmíněna v prvním telefonátu mezi prezidenty obou zemí Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským minulý týden. Zdržel se komentáře k rozhodnutí soudu, které si novináři vyložili jako signál, že se Moskvě a Kyjevu dosud nepodařilo dospět k dohodě.

Zvýšené napětí

Mezinárodní soud pro námořní právo se sídlem v Hamburku v květnu nařídil Moskvě, aby ukrajinské námořníky neprodleně propustila. Ta ale předem dala najevo, že rozhodnutí soudu nepřijme.

Incident se odehrál u Kerčského průlivu, přes který Rusové postavili most na ukrajinský poloostrov Krym. Toto území Rusko nelegálně anektovalo v březnu 2014. Ukrajina tehdy vyhlásila výjimečný stav, který skončil na konci prosince.

Anexi Ukrajina a většina zemí světa neuznává, je také v rozporu s mezinárodním právem. Ukrajina v průlivu trvá na svobodné plavbě, zatímco Rusko tvrdí, že jde o jeho výsostné vody, kterými se smí plout jen s ruským povolením.

Hospodářské ztráty

Ruské omezování svobodné plavby působí Ukrajině ekonomické potíže. Jen v důsledku blokády Kerčského průlivu Ruskem po na konci listopadu a v prosinci stálo ukrajinskou ekonomiku zhruba 316 milionů euro (asi 8 miliard korun), uvedl podle serveru PortsEurope v únoru ukrajinský ministr dopravy Volodymyr Omeljan.

„Celý incident ekonomicky dusí ukrajinský obchod. Podle několika odhadů vlastníků lodí stojí každá hodina zpoždění tisíce dolarů. Jak Ukrajina, tak společnosti ztratily miliony dolarů,“ řekla tehdy serveru iROZHLAS.cz ukrajinská analytička Maryna Vorotnyuková.

Důležité ukrajinské přístavy v Azovském moři Mariupol a Berďansk obhospodařují asi 5 procent ukrajinského zahraničního obchodu, uvedl server PortsEurope. Zároveň jsou ale zodpovědné za velkou většinu ukrajinského námořního exportu.

Rybáři bez ryb

Moskva navíc omezuje přístup ukrajinským rybářům do oblastí Azovského moře, které jsou tradičně bohaté na ryby.

Bez vyhlášení výjimečného stavu by Kyjev ukázal slabost, říká ukrajinská analytička

Číst článek

„Rusko krade naše energetické zdroje v našich mořských oblastech. Nepouští naše rybáře do vod, ve kterých odjakživa rybařili. Dohromady ukazují tyto přestupky naprostou neúctu Ruska k mezinárodnímu mořském právu,“ řekla v červnu před Stálým rozhodčím soudem v Haagu, který začal projednávat ukrajinskou žalobu na Rusko, náměstkyně šéfa ukrajinské diplomacie Olena Zerkalová.

„Rusko postavilo nelegální most přes mezinárodní úžinu. Obtěžuje lodě všech zemí mířící z a do ukrajinských přístavů,“ dodala k situaci v Kerčském průlivu. Rusko obvinění dlouhodobě odmítá.

Napětí okolo Kerčského průlivu nejvíce dopadá na obyvatele přímořských oblastí v Azovském moři. „Každý den mi přijde jako ten poslední. A nejen pro mě. Pro každého,“ popsal obyvatel Mariupolu Alexandr, který nechtěl uvést příjmení, neboť se bál propuštění, své pocity katarské televizi Al Jazeera. V Berďansku klesl od roku 2014 objem přepraveného zboží o 50 procent. V sousedním Mariupolu dokonce o 70 procent.

„Ceny raketově vyletěly nahoru,“ poznamenala prodavačka ryb Irina k tomu, jaký dopad má ruské omezování ukrajinského rybářství.

och, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme