Rusko možná pomůže eurozóně. Do voleb si ale mluvit nenechá
Rusko by mohlo pomoci při řešení krize eurozóny. A to prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Potvrdil to ruský prezident Dmitrij Medvěděv na jednání se špičkami Evropské unie v Bruselu. Zároveň ale odmítl výzvu Evropského parlamentu k opakování voleb, které se konaly 4. prosince.
V řadě evropských zemí vyvolaly zprávy o manipulacích hlasování pochyby o jejich regulérnosti. Otázku nedávných voleb otevřeli na jednání s Medvěděvem unijní prezident Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso.
O summitu EU-Rusko mluvil ve Světě o třetí bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák. Hostem byl také investiční bankéř bankéř Ondřej Jonáš
Medvěděv jejich znepokojení informacemi o volebních manipulacích nekomentoval. Informace o volebních nesrovnalostech pocházejí jak od pětistovky pozorovatelů, tak od části ruské veřejnosti.
EU také vyjádřila znepokojení nad zadržením demonstrantů, kteří protestovali proti výsledkům voleb. Jak předseda Evropské rady Herman van Rompuy, tak šéf Evropské komise José Barroso ale ocenili, že prezident Medvěděv je odhodlaný nechat tato podezření z manipulací prověřit.
Výzva Evropského parlamentu k zopakování hlasování ale nemá pro Medvěděva žádný význam, proto k ní nezaujme žádné stanovisko. „Europarlament se má zabývat evropskými záležitostmi. Podívejte, kolik problémů máte,“ podotkl v Bruselu Medvěděv.
Moskva je údajně ochotna půjčit MMF
Kromě tohoto ožehavého tématu jednali představitelé EU s ruským prezidentem i o zmírnění vízového režimu pro ruské občany. Přestože se už zahájily první kroky, které mají v budoucnu vést k úplnému zrušení vízového režimu, většinu práce musí odvést Rusové.
Musí například zavést biometrické pasy nebo prokázat, že účinně bojují proti korupci či ilegální migraci. Pro Rusko je zrušení víz podstatné, jak řekl Medvěděv, kvůli vzájemné obchodní výměně – Evropská unie je pro Rusko nejvýznamnější obchodní partner.
Na summitu se také mluvilo o možné pomoci Ruska Unii se zvládáním krize eurozóny. Rusko by se mohlo na této pomoci nepřímo podílet.
„Budeme zodpovědně plnit všechny naše povinnosti, které máme z titulu členství v Mezinárodním měnovém fondu. Jsme připravení investovat nezbytné prostředky odpovídající naší účasti ve Fondu, abychom podpořili evropskou ekonomiku a eurozónu. Jsme ochotní se zamyslet i nad jinými formami podpory,“ řekl Medvěděv.
Je ale podle něj jasné, že nejdůležitější budou rozhodnutí, která přijmou samy země Unie. „V konečném důsledku může Evropě pomoci zase jen sama Evropa, ale i jiné země musejí vytvořit podmínky k tomu, aby se Evropa vymanila z tohoto krizového sevření. My tomu budeme napomáhat,“ dodal Medvěděv.
Moskva je podle vysoce postavených zdrojů ochotna půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu nejméně deset miliard dolarů. Evropští lídři se, jak známo, minulý týden shodli, že Unie navýší kapacitu měnového fondu o 200 miliard eur. Na Česko má v rámci této půjčky připadnout v přepočtu skoro 90 miliard korun.
Unie zároveň vyzvala ostatní důležité země světa k podobnému příspěvku. Například Spojené státy a Japonsko se k tomu stavějí odmítavě. Pro Rusko to ale podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše představuje jedinou možnost, jak posílit svůj vliv.
„Myslím, že kdyby to měla být přímá půjčka takzvanému eurovalu, tak by ta reakce možná byla podobná jako v případě Číny, kde se to projevilo jako neprůchodné. Ale tyto země, které mají zájem na tom, aby EU udržela jistou stabilitu, tak mají možnost se podílet – dokonce by se měly podílet – na nějaké vzájemné pomoci a to právě umožňuje Mezinárodní měnový fond.“
„Využití této platformy by bylo velice užitečné hlavně proto, že by tím Rusko nerozhodovalo o tom, jak ty peníze budou využity, ale byli by to úředníci Mezinárodního měnového fondu,“ upozornil Jonáš ve Světě o třetí.
