Rusko musí přestat podporovat rebely, reaguje NATO na Putinův mírový plán
Pro skutečné příměří na Ukrajině je klíčové, aby Rusko přestalo separatistům dodávat zbraně a posílat na Ukrajinu své vojáky, což se nestalo. V reakci na včerejší mírový plán ruského prezidenta Vladimira Putina to prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Představitelé států Severoatlantické aliance dnes jednají o Ukrajině ve Walesu.
Podle Rasmussena Rusko útočí na Ukrajinu, a to má větší váhu než slova prezidenta Putina o možném příměří.
„I nadále Rusko vyzýváme, aby na Ukrajinu přestalo posílat zbraně a bojovníky, přestalo podporovat povstalce a zapojilo se do politického jednání. To by byl skutečný příspěvek k nalezení mírového řešení krize na Ukrajině,“ řekl Rasmussen ještě před zahájením summitu aliance.
O summitu NATO, Rusku a dění na Ukrajině mluvili velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý, analytik Jiří Schneider a komentátor ČRo Libor Dvořák
NATO tvrdí, že má důkazy o rozsáhlé ruské podpoře povstalců, kterým prý Moskva dodává těžké zbraně i vlastní vojáky. Rusové to popírají, brání se, že na Ukrajině bojují pouze ruští dobrovolníci.
Generální tajemník uvedl, že ruský prezident chce v sousedních zemích „docílit zdlouhavých, zmražených konfliktů“.
Putinův plán – který mimo jiné počítá se zastavením palby ze strany separatistů nebo se stažením ukrajinských sil z bezprostřední oblasti konfliktu – proto vítá, ale nepřeceňuje. Od Moskvy žádá konkrétní činy.
Dvoudenního summitu aliance by se měl zúčastnit i ukrajinský prezident Petro Porošenko, který se ještě k Putinovu mírovému plánu nevyjádřil.
Ve Walesu začíná summit NATO, podle Rasmussena jeden z nejdůležitějších v historii
Číst článek
Od summitu bude Porošenko čekat pomoc Ukrajině v konfliktu. Podle vyslance ČR při NATO by mělo jít o vyslání expertů na organizaci, logistiku, velení a řízení či zásobování.
„V žádném případě tady nebudou hlavy států schvalovat nějaké zbraňové dodávky,“ zdůraznil Šedivý.
To se týká aliance jako celku. Z jednotlivých zemí pak může Porošenko očekávat ještě materiální pomoc, třeba vrtulníky k odvážení raněných nebo dodávky dalších materiálů, ovšem s výjimkou zbraní. To však bude věc dvoustranných jednání.
Kromě toho má summit důležitý rozměr i pro členské státy NATO v blízkosti Ruska.
„Aliance se předně musí zaměřit na to, aby ujistila všechny své členy, že funguje k odstrašení kohokoliv, kdo by se chtěl pokoušet destabilizovat a útočit na země NATO, to je první úkol,“ podotkl analytik Pražského institutu bezpečnostních studií a také bývalý náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider.
Na Ukrajině se zatím dál bojuje. Třeba v Doněcku se proruské jednotky snaží vytlačit z mezinárodního letiště zbytky ukrajinské obrany, která zůstala v obklíčení.
Kanonáda v Doněcku začala asi ve tři ráno a s přestávkami pokračovala i dopoledne. Podle informací armády takzvané Doněcké lidové republiky se ukrajinští vojáci stáhli do budovy starého terminálu, zatímco novou, rozstřílenou budovu kontrolují povstalci.
Někteří Ukrajinci se prý pokoušejí uniknout podzemními chodbami nebo se v nich skrývají. Proruští ozbrojenci se podzemní labyrinty snaží zaplavit vodou a podle některých zdrojů dokonce zalít betonem.
