Použití novičoku není náhoda, bylo možné zbavit se Navalného jinak. Je to signál Kremlu, tvrdí experti
Nervově paralytická látka ze skupiny novičok byla před dvěma lety použita k otravě bývalého agenta Sergeje Skripala, teď se podle německé vlády stala prostředkem k útoku na Alexeje Navalného. Nové zjištění podle oslovených odborníků poskytlo další důkaz, že za otravou stojí Kreml, rozhodnutí použít právě novičok přitom má vyslat určitý signál. „Že za tím stojí ruský stát, takřka hraničí s jistotou,“ říká expert na Rusko Petr Kratochvíl.
Dva týdny po kolapsu Alexeje Navalného během letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy a jeho následném převozu na léčení do Německa vláda v Berlíně přinesla jasnější pohled na to, co se přednímu kritikovi ruského režimu vlastně stalo. Odpovědí je novičok – nervový jed vojenského původu, který byl v březnu 2018 použit v britském Salisbury proti bývalému ruskému agentovi Sergeji Skripalovi a jeho dceři Julii.
Člověk má křeče a sliní, zaměnit diagnózu není úplně reálné, říká o Navalného údajné otravě toxikolog
Číst článek
„Zvláštní laboratoř německé armády provedla na popud berlínské kliniky Charité toxikologický rozbor vzorků od Alexeje Navalného. Zde byla nade vší pochybnost zjištěna nervově paralytická látka ze skupiny novičok,“ sdělila ve středu německá vláda. Skutečnost, že se Navalnyj stal v Rusku obětí chemického útoku, označila za děsivou a vyzvala ruské vedení, aby událost neodkladně vysvětlilo.
„Že za tím stojí ruský stát, takřka hraničí s jistotou. Novičok je skupinou jedů, které byly produkovány v sovětských laboratořích a k nimž má přístup skutečně jen velmi omezený počet aktérů. Druhou věcí je pak pozice Ruska vůči otravě – oni v zásadě počítali s tím, že otrava bude odhalena. Ukazuje to už jen umožnění odcestovat Navalnému do Německa, kde bylo téměř stoprocentní, že otravu odhalí,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Rusko z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Petr Kratochvíl.
Nové zjištění německých odborníků podle seniorního výzkumníka ÚMV ale nenaznačuje jen to, že je za útok na Navalného s nevyšší pravděpodobností zodpovědný Kreml. Ukazuje navíc, že otrava opozičního předáka má vyslat určitý signál.
„Jedů nebo možností, jak zajistit odstranění nepohodlného opozičníka, je mnoho, ale tenhle má nejjasnější spojitost se státem. Pokud by ho někdo zastřelil, dalo by se to svést na místní gangstery, například na někoho z Čečenska. Variant je mnoho. Z blízké minulosti máme případy, jako byla vražda Němcova, kdy bylo vyšetřování komplikovanější a stopu lze svést někam jinam. Ale v tomto případě je stopa zcela jasná,“ vysvětluje.
Snaha přitáhnout pozornost
K podobným závěrům ostatně dochází i biochemik Marc-Michael Blum, který v roce 2018 vedl vyšetřovací tým vyslaný Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW) do Salisbury, kde byl novičokem otráven Sergej Skripal a jeho dcera.
Otrava Navalného? ‚Západ by mu měl poskytnout pomoc a sundat si růžové brýle,‘ říká odborník
Číst článek
„Je to velmi cynické říkat, ale existují lepší jedy, pokud chcete někoho otrávit a zabít ho – jedy, které je mnohem těžší odhalit a které dokážou konat rychleji,“ uvedl Blum v rozhovoru pro nezávislý ruský server Meduza.
„Navalného otrava je velmi exotická. Dalo by se říct, že pokud chcete někoho zabít, může takový člověk jednoduše zmizet, mít autonehodu, cokoliv – nebo může být prostě zastřelen. Pokud je použit jed, má to pravděpodobně nést další zprávu a přinést pozornost,“ poukazuje biochemik s tím, že Skripal a jeho dcera měli „obrovské štěstí“, protože se rychle dostali na jednotku intenzívní péče.
Bývalý agent ruské rozvědky Skripal a jeho dcera Julija byli nalezeni 4. března 2018 v bezvědomí na lavičce v centru britského města Salisbury. Analýza ukázala, že byli otráveni právě novičokem. Skripalová byla propuštěna z nemocnice 9. dubna, její otec až o několik týdnů později.
„Pokud ho otráví takovouto látkou velmi podobně jako Skripala, může to být signál odpůrcům. S vysokou mírou pravděpodobnosti to nebude náhoda, že teď použili právě novičok. Může to signalizovat: Podívejte se, co se vám stane, pokud zradíte,“ podotýká pro iROZHLAS.cz Karel Svoboda, odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Kdo přesně má útok na Navalného na svědomí, jasné není. I prohlášení německé vlády ale podle Svobody míří na nejvyšší patra ruského vedení. „V souvislosti s Kremlem hovoříme o něčem, čemu se říká kolektivní Putin. To je deset dvacet lidí, kteří zemi řídí. Samozřejmě Putin je na samém vrcholu, ale jsou to i šéfové tajných služeb nebo šéfové státních podniků, jako je Igor Sečin. Nejsem schopný říct, kdo se k novičoku mohl dostat, nicméně obvinění jde tímto směrem, že šlo o někoho z oficiálních míst,“ podotýká.
Reakce Ruska
Ruská strana jakákoliv obvinění i závěry německých odborníků odmítá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na výzvy ze zahraničí, aby Moskva vnesla světlo do okolností tohoto případu, ujišťuje, že Rusko je ochotné s Německem všestranně spolupracovat. Ve středu také připomněl závěry lékařů z nemocnice v Omsku, kde byl Navalnyj hned po svém kolapsu hospitalizován. Tamní lékaři otravu odmítli a namísto toho poukázali na možné problémy s metabolismem.
Bělorusko na rozcestí. Bouřlivé dění napjatě sledují i české firmy, které v zemi působí. Co je v sázce?
Číst článek
Podle Svobody se dala podobná reakce čekat. „Rusko bude říkat, že s tím nemá nic společného. To ostatně říkají i teď o Skripalových. Tvrdí, že to celé dělá Západ, že to je západní akce na diskreditaci Ruska,“ podotýká analytik Univerzity Karlovy a upozorňuje na středeční slova ruského poslance Andreje Lugového.
Člen bezpečnostního výboru dolní komory ruského parlamentu v reakci na zprávy z Berlína totiž vyjádřil přesvědčení, že novičok se k Navalnému dostal až v Německu. „Pokud tam našli něco, co souvisí s novičokem, pak mu to s největší pravděpodobností dali na té klinice,“ prohlásil Lugovoj.
Je třeba připomenout, že Lugovoj byl jedním z agentů ruské tajné služby, které britští vyšetřovatelé podezírají z vraždy jiného bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Ten byl před téměř patnácti lety v Londýně otráven radioaktivním poloniem 210, Rusko ale údajné pachatele odmítlo britským úřadům vydat. Lugovoj, který je od roku 2007 poslancem ruské Státní dumy, pak v roce 2015 dostal od Putina medaili za služby vlasti.
„To co předvedl Andrej Lugovoj, který uvedl, že mohl být Navalnyj otráven až v Německu, to už mi přijde jako úplná fantazie, a to nejen proto, že se mu udělalo tak špatně už během letu z Tomsku. Nicméně ani závěry omských lékařů nebyly přesvědčivé,“ tvrdí Svoboda.
Ztráta Navalného
Zatímco německé úřady přinesly zprávy o použití novičoku, s prohlášením přišla i berlínská klinika Charité, kde se Navalnyj v současnosti léčí. Navzdory mírnému zlepšení podle ní zůstává stav ruského blogera vážný a nelze vyloučit, že „těžká otrava“ bude mít pro opozičníka trvalé následky.
Východní Sibiř se bouří, reakce Moskvy ale nepřichází. Kreml tápe, jak se situací naložit
Číst článek
Otrava Navalného tak znamená velkou ránu pro ruskou opozici. Jak upozorňuje odborník Univerzity Karlovy, dostatečně silná persona, která by dokázala stát v čele odporu proti Kremlu stejně jako Navalnyj, v současném Rusku není.
„U Navalného je důležité především to, že dokáže vymyslet strategie, které proti Kremlu fungují. Je velmi zkušený, a přestože to je možná ošklivé slovo, je to populista, který dokáže hrát na notu boje proti korupci. A Kreml na to nedokáže odpovídat. Navalnyj ukazuje jejich domy nebo jachty a na to se těžko říká, že to není jejich,“ podotýká Svoboda.
Další takovou strategií je podle něj i „chytré hlasování“, kdy Navalnyj před volbami tradičně vyzývá příznivce k tomu, aby odevzdali svůj hlas nejsilnějšímu protikandidátovi, který má největší šance porazit člověka z Putinovy strany Jednotné Rusko – podobně jako v případě východosibiřského Chabarovsku.
Do čela Chabarovského kraje se v roce 2018 dostal Sergej Furgal z nacionalistické Liberálně demokratické strany, který ve volbách dokázal drtivě porazit kandidáta Jednotného Ruska. Oblíbený gubernátor byl před dvěma měsíci zatčen, to v regionu vyvolalo masové demonstrace, které probíhají dodnes.
„Navalnyj vždy říká: Volte místně populární osobnost. U Furgala to bylo jednoznačné – šlo o známou figuru Ruska a tím, že na něj Navalnyj ukázal, k němu soustředil hlasy tamních obyvatel. Tím Jednotné Rusko podkopává. Dokáže vymyslet strategie, které Putina v tuto chvíli nesvrhnou, ale podkopávají důvěru Kremlu. A najít někoho, kdo bude stejně schopný takovéto projekty vymýšlet, bude velmi těžké,“ vysvětluje Svoboda, podle kterého by odstranění Navalného bylo pro režim výhodné, zbavil by se totiž někoho, kdo mu „z dlouhodobého hlediska působí hodně velké nepříjemnosti“.
Reakce Západu
K závěru německých odborníků se už vyjádřila celá řada evropských státníků i představitelů organizací, jako je Evropská unie nebo NATO. Zjevné otrávení Navalného politici ostře odsoudili a množí se i výzvy k potrestání Ruska.
Německá kancléřka Angela Merkelová už ve středu prohlásila, že se Německo bude se svými partnery v NATO radit o způsobech, jak na otravu ruského blogera reagovat. Krátce po ní označil zprávy o otravě Navalného novičokem za znepokojivé také český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podle kterého se musí okolnosti otravy vyšetřit. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak nejnovější případ otravy označila za opakovaný „opovrženíhodný a zbabělý čin“.
Zůstává ale otázkou, zda Západ na nová zjištění zareaguje – podle odborníka ÚMV se určitě dá odpověď Západu očekávat, záleží ale na tom, jakou bude mít formu. Připomíná přitom reakci Evropy na otravu Skripala, kdy došlo k vyhoštění několika desítek diplomatů, jeho případ ale byl jiný v tom, že se odehrál na území jednoho z členských států NATO a Skripal měl navíc britské občanství.
„Západ v těchto případech obvykle vyjádří pobouření, rozhořčení, ale to postupně vyprchává. I média v Německu a dalších státech v posledních měsících referovala o Rusku tak, že je potřeba obnovit dialog s Ruskem. V Kremlu podle mě počítají s tím, že toto rozhořčení opět vyvane,“ tvrdí odborník ÚMV a dodává: „Obávám se, že žádná zásadní reakce nepřijde. Možná dojde na společné komuniké Evropské unie, případně rezoluci Evropského parlamentu a tím to skončí.“
Mluvčí Evropské komise Peter Stano už ve čtvrtek ostatně uvedl, že další unijní sankce na Rusko mohou být uvaleny až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je za otrávení Alexeje Navalného odpovědný.
Právě otázka, kdy případné sankce přijmout, je podle Svobody zásadní problém. „Pokud je přijmete teď, Rusko bude říkat, že ho nenechali nic vyšetřit. Ruská oficiální pozice je v tuto chvíli taková, že to otrava nebyla. Budou tedy říkat: ‚Pořád nevíte, co se stalo, a už přijímáte sankce.‘ Pak přijde klasický ‚blábolomet‘ o tom, jak je Západ protiruský a že jde o informační kampaň,“ varuje analytik.
Podle Svobody je přitom jisté, že Rusko bude případné vyšetřování jen předstírat. „Rusko předloží 200 různých verzí, které ani nemusí jít z oficiálních míst – jednu předhodí politik, další zase státní média a pro zjištění pravdy bychom museli všechny verze prověřit. Rusko přitom bude trvat na tom, aby se všechny prošly a že nebyly dostatečně zohledněny jejich argumenty,“ míní.
Německo Nord Stream neobětuje
Zatímco evropští lídři vyjadřují své rozhořčení nad použitím novičoku proti Navalnému, v Německu sílí tlak, aby Merkelová v odvetě zastavila společný rusko-německý projekt plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn z Ruska do Německa.
Ve čtvrtek k tomu vyzval například šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který je označován za možného nástupce Merkelové a který v reakci na otravu Navalného dokončení plynovodu Nord Stream 2 zpochybnil.
Reportér Soukup: Navalnyj mohl vadit zkorumpovaným úředníkům nebo miliardářům. Rozčiloval i Kreml
Číst článek
Takový krok Berlína ale oslovení odborníci považují za téměř vyloučený. „Sankce se dělají tak, aby co nejméně poškodily vás a co nejvíce poškodily cílovou stranu a tady by to poškodilo německé firmy a Německo samotné. Myslím si proto, že Německo tímto směrem nepůjde, ale třeba překvapí,“ říká Svoboda.
Tlak na kancléřku kvůli Nord Streamu 2 sice může dál růst, od dostavby plynovodu ale Merkelová neustoupí ani podle Kratochvíla. „Kdyby odvetným krokem Německa bylo nedokončení projektu Nord Stream 2, opravdu by mě to šokovalo. Jde o vysoce viditelný politický i ekonomický projekt, který se navíc týká především bilaterálních vztahů těchto dvou zemí. Já si mnohem spíše dokážu představit – a sám bych to považoval za vhodnější – reakci EU jako celku,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Po tom ostatně volá i švédský premiér Stefan Löfven, který po čtvrtečním jednání s Merkelovou prohlásil, že Rusko musí pocítit společnou evropskou odpověď.
„Vzpomeňme si, že unie byla schopná navzdory očekávání analytiků zavést a udržet sankce kvůli anexi Krymu. A pokud by unie jako celek teď dokázala podobný krok přijmout, byla by to mnohem silnější zpráva, než když z 27 členských zemí přijmou tři taková opatření, pět států jiná a zbytek žádná. Skutečně si myslím, že multilaterální jednotná reakce je vhodnější a reálnější řešení než zastavení budování Nord Streamu 2,“ uzavírá Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.
