Sankce za otravu Navalného? Nezbytnost, tvrdí experti. Jeho návrat by byl pro Putina nepříjemný
Po úterním prohlášení Organizace pro zákaz chemických zbraní nabrala kauza kolem otravy předního kritika Kremlu Alexeje Navalného rychlejší spád. Francie a Německo přicházejí s návrhem evropských sankcí proti ruským představitelům, kteří jsou za útok odpovědní. Vzhledem k porušení mezinárodních závazků nemá Evropa ani jinou možnost, záleží ale na tom, jaké osoby budou na sankčním seznamu figurovat, říkají oslovení odborníci pro iROZHLAS.cz.
„Domníváme se, že neexistuje žádné jiné přesvědčivé vysvětlení otrávení pana Navalného než to, že Rusko na něm má podíl a nese za něj odpovědnost,“ stojí ve společném prohlášení šéfů německé a francouzské diplomacie, ve kterém navrhují ostatním evropským zemím uvalení dodatečných protiruských sankcí.
Použití novičoku není náhoda, bylo možné zbavit se Navalného jinak. Je to signál Kremlu, tvrdí experti
Číst článek
Výzva ke společné evropské odpovědi na otravu nejhlasitějšího kritika ruského prezidenta Vladimira Putina byla zveřejněna den poté, co Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) potvrdila, že v Navalného krvi byla nalezena nová a dosud nenahlášená varianta novičoku.
O přezkoumání vzorku v minulých týdnech požádalo Německo, kam byl ruský opozičník převezen na léčení. Otravu jedem ze skupiny novičok nicméně už dříve potvrdily laboratoře v Německu, ve Francii, ale také ve Švédsku.
Jan Šír, odborník na oblast východní Evropy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, proto zavedení sankcí vnímá jako nezbytný krok.
„Jestli to je dost důrazná odpověď, je otázkou spíš osobního vkusu. Tady jde o reakci, která je logická a potřebná. Netýká se totiž pouze pokusu o vraždu jednoho opozičního představitele, ale použití zakázané bojové látky. To znamená, že došlo k hrubému porušení mezinárodního práva. V případě, že by se podobné chování stalo normou, mělo by to fatální dopad vůbec na mír a bezpečnost v globálním měřítku,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Roli přitom hraje i to, jak se Rusko ke kauze od počátku staví. Německý ministr zahraničí Heiko Maas a jeho francouzský protějšek Jean-Yves Le Drian ve středu zdůraznili, že Rusko čelí opakovaným výzvám, aby okolnosti pokusu o vraždu opozičníka ruskou vojenskou nervovou látkou plně objasnilo a zúčtovalo s pachateli. To se ale nestalo.
Moskva, která od počátku tvrdí, že důkazy o Navalného otravě neexistují, trvá na svém. Vyjádření OPCW je podle ní jen „pokračováním předem naplánovaného scénáře“. Žádné vyšetřování z ruské strany neprobíhá.
„Naráží to na mezinárodní dohody, které Rusko podepsalo, a je otázka, jestli evropské země mají jinou možnost. Jestliže řeknou, že se potvrdilo použití této formy chemické zbraně, a Rusko nehodlá přistoupit k reálnému vyšetřování, jinou šanci nemají. Bere se to jako porušení závazků. Jde jen o to, jak sankce budou vypadat,“ podotýká odborník na Rusko Karel Svoboda.
Koho postihnout a jak?
Podle prohlášení šéfů diplomacie dvou západoevropských zemí se sankce mají týkat osob, které za útok proti Navalnému nesou odpovědnost, a zařízení, která jsou do programu novičok v Rusku zapojená.
Ahoj, tady Navalnyj, píše kritik Kremlu k první fotce z nemocnice. Dýchá bez přístrojů a občas opustí lůžko
Číst článek
„Návrhy budou cílit na jednotlivce, kteří jsou na základě svých oficiálních funkcí považováni za odpovědné za tento zločin a porušení mezinárodních právních norem, tak i na zařízení, které je zapojeno do programu novičok,“ uvádí dokument Maase a Driana, jejichž iniciativu podpořil i britský ministr zahraničí Dominic Raab, podle kterého bude Londýn při zavedení sankcí proti ruským činitelům spolupracovat.
Svoboda nicméně podotýká, že dohledat konkrétní osoby zodpovědné za útok na Navalného bude velmi těžké. Případné sankce tak podle něj zřejmě budou „mířit spíš na lidi, kteří se podíleli na programu, než na ty, kteří ho konkrétně otrávili“.
Kvůli zapojení do konfliktu na východní Ukrajině Rusko už dnes čelí evropským hospodářským sankcím, které členské země EU každého půlroku prodlužují. Některé unijní státy, které mají k Rusku blíž, jako je například Maďarsko, nicméně opakovaně usilovaly o jejich zrušení. Ne vždy je proto schvalování platnosti protiruských sankcí o dalšího půl roku snadné.
Projeví se tyto tlaky i během schvalování nových proti opatření? Podle oslovených odborníků vzhledem k situaci a formě navrhovaných sankcí nehrozí, že by přes jednomyslné schvalování unijní sedmadvacítky neprošly.
„Myslím, že pro sektorové sankce by podporu nenašli, ale proti cíleným sankcím, zejména pokud tu jsou závěry respektovaných laboratoří a Rusko odmítá vyšetřování, se podle mě odpor klade celkem špatně. Tyto země sice mají blízko k Rusku, primárně tím ale sledují vlastní zájmy, a ne ty ruské,“ říká Svoboda.
Bouřlivější debaty mezi unijními zeměmi se nicméně mohou vést o tom, koho na sankční seznam dosadit a jak vysoce postavení činitelé ruského režimu to mají být.
Lukašenko začíná mít navrch, pomoc Kremlu je ale past. Ruská základna vzbuzuje obavy i v Evropě
Číst článek
„Důraz sankcí a jejich sílu bude určovat to, kdo by se měl stát jejich terčem. Pochopitelně jediná osoba, která k tomuto útoku mohla dát příkaz, na seznam zařazena nebude. Je ale otázka, kdo z těch vládních představitelů z bezpečnostních struktur a dalších institucí zapojených do chemického programu bude na sankčním seznamu uveden. Tady lze předpokládat, že to může být předmětem složitého dohadování, jak vysoko v ruské mocenské hierarchii jít tak, aby odpověď byla důrazná a zároveň nevedla k další eskalaci,“ míní Šír.
Odborník Univerzity Karlovy dodává, že kromě sankcí by zároveň stálo za zvážení i přehodnocení celkové strategie a politiky evropských zemí vůči Rusku, a to včetně některých rozdělaných projektů. Takovouto změnu přístupu zatím u zemí unie nevidí, považuje ale za pozitivní, že se o tom začíná diskutovat.
„To je vidět zejména na vnitroněmecké debatě, kde otrava Navalného rezonuje poměrně silně a kde vnesla do veřejného prostoru témata, která byla tabuizována nebo cíleně vysouvána na okraj. Tady narážím na dokončení podmořského plynovodu Nord Stream 2, který je zdrojem konfliktu mezi Německem a řadou jeho spojenců včetně východních sousedů, jako je Polsko. Vidím rozpoutání této debaty a minimálně v tomto ohledu byla otrava v uvozovkách přínosná, ale zda dojde ke změně přístupu, si musíme počkat,“ dodává Šír.
Posviťte si na oligarchy
Kromě zvolení konkrétních jmen pak další otázkou zůstává, jakou budou mít nově navrhované sankce formu. Podle agentury Reuters by Evropská unie mohla zmrazit aktiva dotčených osob nebo jim zakázat do Evropy cestovat.
Otrava Navalného? ‚Západ by mu měl poskytnout pomoc a sundat si růžové brýle,‘ říká odborník
Číst článek
Pro to se ostatně vyslovuje také Alexej Navalnyj, který v minulých dnech vyzval Evropskou unii, aby tvrdě postihla oligarchy blízké Kremlu.
„Sankce proti celé zemi nefungují. Nejdůležitější je uvalit zákaz vstupu a zmrazit aktiva lidem, kteří profitují z režimu. Zpronevěřují peníze, kradou miliardy a o víkendu odlétají do Berlína nebo do Londýna. Kupují si drahé byty a vysedávají v kavárnách,“ řekl pro německý Bild Navalnyj, podle kterého za jeho otravou stál přímo šéf Kremlu Vladimir Putin.
V rozhovoru pro nejprodávanější německý deník zároveň uvedl, že by evropské sankce měly postihnout i hlavního dirigenta Mnichovské filharmonie Valerije Gergijeva, který je stoupencem Putina a veřejně ho podpořil i v minulých volbách. „Jestli režim tak hrozně miluje a nechce, aby Rusko šlo evropskou cestou“, má si podle Navalného vybrat, jestli chce žít v Evropě, nebo „si užít Putinův režim v Rusku“, uvedl pro Bild.
Zakázat vstup lidem typu Gergijeva ale ze strany Evropské unie nehrozí, podotýká Svoboda. „Pokud uvalujete sankce, musí tam být nějaká vazba. Neumím si představit, že by Evropa přijala sankce obecně proto, že je někdo Putinův kamarád. Jakkoliv si o Putinově režimu můžeme myslet, co chceme, i zavádění sankcí má nějaká pravidla.“
Navalnyj – Putinova nepříjemnost
S následky otravy novičokem se dlouholetý kritik Kremlu léčil v berlínské nemocnici Charité přesně 32 dnů. Nyní se zotavuje na tajném místě a zůstává pod přísnou ochranou. Do Ruska je ale podle svých slov odhodlaný se opět vrátit.
Západ nás má za barbary, odpovědí na sankce bude třetí světová válka, hlásají ruská státní média
Číst článek
„Nechce se vzdát a je to poměrně logické. Celé je to postavené tak, zbavit se Navalného a třeba ho i dostat za hranice, aby v Rusku nepůsobil potíže. Pro Navalného proto dává logiku vrátit se do země a být pro ně nadále nepříjemný. Opravdu mu tam ale jde o život. Navalnyj je nejreálnějším kritikem režimu, proto jim jde o to zbavit se ho, přestože by sami zřejmě preferovali, aby zůstal v zahraničí,“ míní Svoboda, který ale zároveň upozorňuje, že nepřátel má Navalnyj mnohem víc než jen v Kremlu.
Poukazuje přitom na nedávný průzkum ruského nezávislého střediska Levada, podle kterého se popularita čtyřiačtyřicetiletého odpůrce Putina oproti loňskému roku více než zdvojnásobila, stejně ale vzrostl také počet Rusů, kteří s ním nesouhlasí. Navalného aktivitu nyní schvaluje pětina dotázaných, polovina je proti. Před rokem jeho práci schvalovalo devět procent účastníků průzkumu, zatímco opačný názor vyjádřila čtvrtina dotázaných.
„My to vnímáme tak, že Navalného otrávil Kreml, ale v ruském kontextu a ruské společnosti je to podávané naprosto obráceně. Navalnyj tam je vnímán jako západní agent, kterého jeho pánové přiotrávili, a on jedná v jejich žoldu,“ popisuje Svoboda, jak je otrava interpretována v ruských státních médiích. Jeho návrat do země by pro Kreml nicméně byl velmi nepříjemný, dodává. Navalnyj by pak mohl navázat na činnost, kterou v Rusku vedl předtím. To je mimo jiné odhalování korupce, která je v zemi silným tématem.
Šír nicméně podotýká, že Navalného návrat do vlasti zatím vůbec není jistý.
„V Rusku se nachází v bezprostředním ohrožení života, nakonec proto může od tohoto záměru upustit. Dovedu si představit, že jeho přátelé a manželka nejsou nadšeni z myšlenky, že by se vrátil. A je samozřejmě otázka, jestli mu ruský stát návrat vůbec umožní,“ podotýká Šír.
V době, kdy se Navalnyj zotavoval z otravy v berlínské nemocnici, mu ruské úřady zmrazily bankovní účty a byl mu zkonfiskován byt. Na konci září o tom informovala jeho mluvčí Kira Jarmyšová, podle které byl jeho majetek zabaven kvůli staršímu soudnímu sporu s moskevskou společností zajišťující stravování školní mládeže. Ruský soud pak v říjnu 2019 nařídil Navalnému a jeho spolupracovníkům, aby zaplatili celkem 88 milionů rublů (asi 26,5 milionu korun) jako odškodné za poškození dobrého jména společnosti, protože Navalnyj zpochybnil kvalitu jejího jídla.
„Kdyby se vrátil, určitě je pro Putina nebezpečný, proto se ho taky snažil zlikvidovat. Navalnyj je jediná figura ruského politického života, která není součástí vládnoucího režimu, která je schopná, má dovednosti, know-how a vůli vyvést lidi do ulic. Navalného dlouhodobá investigativní a občanská činnost působí Kremlu včetně Vladimira Putina značné problémy. Dokázal kompromitovat řadu představitelů vládnoucího režimu, ať už poukázáním na jejich majetkové poměry, milostný život a tak dál. To je pro obrázek, jaký režim sám o sobě buduje, velká komplikace,“ uzavírá Šír.
