Represe, boj s Navalného taktikou a manipulace s hlasy. Ruské přípravy na parlamentní volby vrcholí

Do ruských parlamentních voleb nezbývají ani dva týdny, o předvolební kampaň ale Rusové sotva zavadí. Podle serveru Moscow Times je nebývalý klid dán hlavně opatřeními proti šíření koronaviru, pro část odborníků ale neviditelná kampaň značí jedno – ruské úřady cítí, že mají situaci v zemi pod kontrolou. Je to ale skutečně tak?

Analýza Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé sedí na zastávce ve městě Čeboksary vedle předvolebního plakátu s nápisem „Volby 19. září 2021“ | Zdroj: Reuters

„Pro Kreml jde všechno velmi hladce… Poté, co se zbavili občanské společnosti, nezávislých médií a politických oponentů, si zajistili hladkou cestu k volbám. To všechno se ukázalo jako velmi účinné,“ říká pro Moscow Times Andrej Kolesnikov, ředitel programu Ruská domácí politika a politické instituce při moskevském think-tanku Carnegie Center.

Za kyberútoky na Spolkový sněm stojí Rusko, tvrdí Berlín. Vyzval k ukončení nepřijatelných aktivit

Číst článek

Rozsáhlé represe a nátlak vůči opozičním aktivistům, nezávislým novinářům a ochráncům lidských práv v Rusku sílí už několik měsíců v řadě.

Poté, co soud zakázal Fond boje proti korupci vězněného opozičníka Alexeje Navalného, úřady zablokovaly i další weby a účty na sociálních sítích, které jsou s předním kritikem Kremlu spojené. Mnozí Navalného podporovatelé navíc byli z voleb vyřazeni. Jako spolupracovníkům několika jeho organizací, které ruské úřady před nedávnem označily za extremistické, jim totiž kandidaturu zakazuje zákon.

Represe se nicméně netýkají jen lidí kolem Navalného. Další nezávislá média skončila na seznamu takzvaných „zahraničních agentů“, na němž od srpna figuruje například televize Dožď nebo nezávislé hnutí Golos, které průběh voleb v zemi obvykle monitoruje.

Volby v Rusku tradičně sleduje také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která ale před nedávnem oznámila, že tentokrát své pozorovatele do země nevyšle. Moskva totiž omezila počet zástupců OBSE, kteří mohou do Ruska přicestovat a dohlížet na volby. Vymluvila se přitom na omezení způsobené pandemií covidu-19, OBSE tak nebude monitorovat volby v Rusku poprvé od roku 1993.

Krymští Tataři protestovali proti ruským represím. Bezpečností složky zatkly přes 50 účastníků

Číst článek

To vše se odehrává v době, kdy se preference vládní strany Jednotné Rusko ocitají na historickém minimu. Jak upozorňuje britský deník The Guardian, v některých průzkumech nedosahuje podpora strany ani 30 procent, je tedy nejhorší za posledních 13 let.

Prezident Vladimir Putin sice členem strany nikdy formálně nebyl, hlasovat pro Jednotné Rusko ale de facto znamená hlasovat pro šéfa Kremlu. Proto se Putin snaží hodnocení strany před volbami co nejvíce zlepšit. Minulý týden se například objevil na stranické konferenci a slíbil zvýšení mezd armádním příslušníkům i přilepšení ruským seniorům.

„Rozdávání úplatků voličům, nejrůznější manipulace a pronásledování kritiků režimu – to jsou volební taktiky Putina a jeho strany pro volby v roce 2021… Vladimir Putin totiž může voličům nabídnout jen strach, nátlak a trochu peněz,“ tvrdí opoziční politický komentátor Fjodor Krašeninnikov, který se kvůli nátlaku vlády před nedávnem rozhodl odejít z Ruska do Evropy.

Kreml vs. chytré hlasování

Ruské parlamentní volby se odehrají 17. až 19. září a jejich výsledek rozhodne o novém složení Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, která dohromady čítá 450 poslaneckých míst. O přízeň voličů se v nich uchází přes deset stran, nikdo ale nepochybuje, že se vítězem hlasování stane právě Jednotné Rusko.

‚Spěchejte, objednávek máme hodně.‘ Jak se v Rusku rozmohl obchod s falešnými certifikáty o očkování

Číst článek

„Aby ve volbách do parlamentu 19. září shrábli všechny volební okruhy, označili půlku lidí v zemi za extremisty,“ napsal 19. srpna na instagramu Navalnyj, který se z vězení snaží vítězství Jednotného Ruska ze všech sil zabránit.

Jeho receptem je takzvané „chytré hlasování“, které přední kritik Kremlu používal k porážce Jednotného Ruska už v minulých volbách, tentokrát se ale Navalnému a jeho spolupracovníkům podařilo systém ještě víc vypilovat. Novinkou je mobilní aplikace s názvem Navalnyj, která voličům doporučuje volit opozičního kandidáta s nejvyššími šancemi porazit zástupce Jednotného Ruska.

Člověka, kterého aplikace vyhodnotí jako nejschopnějšího porazit prokremelského zástupce, ale nemusí být zdaleka jen „liberálním“ nebo opozičním kandidátem. V některých případech jde o zástupce komunistické strany, Liberálně demokratické strany nebo Spravedlivého Ruska, které jsou s Putinem spřátelené a jejichž přítomnost ve Státní dumě je Kremlem vítaná. Jak totiž uvádí samotná aplikace, chytré hlasování sice může ovlivnit výsledek, stále je ale potřeba být realistický.

„Chytré hlasování pomáhá udělat první krok tomu, aby v našem politickém životě došlo k opravdovému obnovení konkurence,“ stojí na webu chytrého hlasování, který se zároveň chlubí svými volebními úspěchy z roku 2019.

Pohřební věnec i zamítnutí registrace. Kandidáti na Sibiři čelí zastrašování a tlaku úřadů

Číst článek

Tehdy se počet moskevských zákonodárců Jednotného Ruska podařilo snížit z 38 na 25, letos je ale burcování davů ke strategickému protikremelskému hlasování ještě silnější. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už proto americkým firmám Google a Apple hrozí milionovými pokutami i trestním stíháním, pokud přístup k aplikaci okamžitě neomezí a nestáhnou ji ze svých internetových obchodů. To ale technologičtí giganti odmítají.

„Rozhodně se snaží proti chytrému hlasování bojovat… Nesmíme zapomenout, že chytré hlasování je zdaleka nejnebezpečnější ze všech projektů Alexeje Navalného, alespoň pro tuto chvíli,“ tvrdí podle Rádia Svobodná Evropa moskevský politolog Abbas Galjamov.

Výhrůžky mířené na Apple a Google ale nejsou jedinou zbraní, kterou se ruské úřady snaží v boji proti chytrému hlasování použít. Podle Leonida Volkova, koordinátora štábů Alexeje Navalného, se totiž na internetu začíná objevovat „nesčetné množství falešných webových stránek“ a aplikací, které na chytré hlasování také odkazují.

„Na sociálních sítích se rozjela obrovská a drahá reklamní kampaň s falešnými (aplikacemi chytrého hlasování), aby byli lidé různými doporučeními zmatení a nedokázali rozeznat skutečné od těch falešných,“ popisuje Volkov, podle kterého na Navalného strategii stále silněji útočí také média podporovaná vládou.

Manipulace s hlasy

Úsilí, které ruské úřady boji s takzvaným chytrým hlasováním v poslední době věnují, tak podle Galjamova značí, jak moc je Kreml tímto taktickým odevzdáváním hlasů v nadcházejících parlamentních volbách znepokojený. Zajistit si lepší volební výsledek se ale režim snaží také „tradičnějšími“ cestami, jako je manipulace s hlasy.

Moskva stupňuje tlak. Navalnyj se stává nástrojem odstrašení i pákou Ruska ve vztazích se Západem

Číst článek

Že se Putinův režim bude snažit ovlivnit volební výsledek, naznačuje usvědčující nahrávka, kterou minulý týden zveřejnil opoziční list Novaja Gazeta.

„Nejdůležitější je být chladný a v klidu,“ říká na uniklém zvukovém záznamu žena, kterou média identifikovala jako poradkyni na úřadu v Koroljově, městě v Moskevské oblasti. Podle novinářů byla nahrávka pořízena během školení ruské volební komise, během kterého dostali zaměstnanci jasné instrukce, jak zfalšovat výsledky a zajistit tak vítězství Jednotnému Rusku.

„U konkrétní strany máme zájem o dosažení určitého výsledku – 42 až 45 procent,“ říká podle Rádia Svobodná Evropa na nahrávce žena, která pracovníkům nařizuje také to, aby průběžně informovali o voličské účasti nejen krajskou volební komisi, ale také samotnou stranu Jednotné Rusko.

Signálů, že se ruské úřady chystají falšovat výsledky, je ale vícero, upozorňuje pro deník The Guardian Grigorij Melkonjanc z nezávislé skupiny pro monitoring voleb Golos.

Jedním z nich je podle něj už jen to, že si Golos vysloužil hanlivou nálepku „zahraničního agenta“. Důkazem chystaných falzifikací je ale například i to, že na rozdíl od minulých let nemá mít ruská veřejnost přístup ke kamerovým záznamům z volebních místností.

Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová opatření brání a tvrdí, že zablokování přístupu k nahrávkám má omezit riziko kybernetických útoků, novináři a odpůrci Kremlu ale tuto verzi úřadů důrazně zpochybňují.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme