‚Poslali instrukce, jak volit.‘ Ruští zaměstnanci popisují, jak je šéfové nutí hlasovat ve volbách
Na volební podvody a manipulace upozorňují pozorovatelé v Rusku mnoho let, letos ale přibylo direktivních pokynů vůči státním zaměstnancům. Souvisejí s možností elektronického hlasování, kterou má vůbec poprvé celkem sedm ruských regionů. Důvěryhodnost voleb se tak propadá ještě hlouběji. „Nefungují tu prakticky žádné kontrolní mechanismy,“ varuje Stanislav Andrejčuk, odborník nezávislé skupiny pro monitoring voleb.
Čtyřiatřicetileté Irině se žádný z kandidátů letos nepozdával, rozhodla se proto voleb do dolní komory ruského parlamentu vůbec neúčastnit. Po zprávě od jejího nadřízeného ale učitelka z Moskvy musela svůj původní plán přehodnotit.
Zemřel ruský ministr pro mimořádné situace. Snažil se zachránit kameramana filmového štábu
Číst článek
„Vedení mi sdělilo, že hlasování je jednou z mých povinností. Říkali, že to není žádná moje volba,“ popsala pro ruský nezávislý server The Moscow Times Irina. Šéf jí proto nařídil, aby se zaregistrovala do databáze ruských občanů, kteří budou ve volbách hlasovat online.
Jak na svých stránkách uvádí Ústřední volební komise Ruské federace, možnost přihlásit se k elektronickému hlasování mají obyvatelé sedmi regionů – Kursku, Murmansku, Nižniho Novgorodu, Rostovu, Jaroslavle, Moskvy a Sevastopolu – a to od 2. srpna do 13. září. Samotné hlasování pak proběhne v době voleb 17.–19. září, přesněji řečeno od páteční osmé hodiny ranní do nedělní osmé hodiny večerní moskevského času.
Během těchto dnů se bude rozhodovat nejen o složení dolní komory ruského parlamentu, kde podle průzkumů jasně zvítězí vládní strana Jednotné Rusko, volit se bude také do zákonodárných sborů v ruských regionech a městských zastupitelstev. V sedmi regionech přitom lidé budou mít možnost volit online.
K elektronickému hlasování se v posledních letech sice přistupuje ve stále větším počtu zemí, Stanislav Andrejčuk z ruského nezávislého hnutí Golos ale tento vývoj v kontextu Ruska považuje za přinejmenším znepokojivý.
Represe, boj s Navalného taktikou a manipulace s hlasy. Ruské přípravy na parlamentní volby vrcholí
Číst článek
„Je to zcela netransparentní. Nefungují tu prakticky žádné kontrolní mechanismy,“ varuje pro list The Moscow Times odborník nezávislé skupiny pro monitoring voleb, kterou ruské úřady před necelým měsícem onálepkovaly hanlivým označením „zahraniční agent“. Tento krok pak některá zahraniční média označila za součást zásahu Kremlu proti nezávislým médiím a aktivistům, který souvisí se zářijovými volbami.
„Normálně bychom mohli alespoň posílat nezávislé pozorovatele do volebních místností, při online hlasování ale může nastat situace, kdy ředitel továrny bude v den voleb prostě stát nad obrazovkami svých dělníků a kontrolovat, koho volí,“ vysvětluje Andrejčuk.
Golos provozuje také platformu s názvem „Mapa porušování“, která registruje ohlasy voličů stěžujících si na to, že se kvůli volbám ocitají pod tlakem. Na to ostatně upozorňují i Rusové oslovení redakcí serveru The Moscow Times.
Nezávislý zpravodajský web hovořil s celkem sedmi státními zaměstnanci, kteří popisují, jak je jejich nadřízení vyzývali, či dokonce nutili, aby volili do Státní dumy elektronicky, a někteří dostali dokonce nařízeno, koho mají volit.
Nový model ruských voleb
The Moscow Times upozorňuje, že v zemi, kde zhruba třetinu pracovních míst tvoří přebujelý státní sektor, není zastrašování zaměstnanců-voličů ničím novým.
Od parlamentních voleb v roce 2011 se tomuto tématu věnují i politologové David Szakonyi a Ora Reuter, kteří působí ve Spojených státech. Podle nich se za poslední dekádu ocitla pod tlakem nadřízených zhruba třetina zaměstnanců v Rusku, a to právě kvůli volbám.
Pohřební věnec i zamítnutí registrace. Kandidáti na Sibiři čelí zastrašování a tlaku úřadů
Číst článek
„Naše povolební průzkumy ukazují, že se jedná o velmi rozšířený jev. Míra (nátlaku) se ale liší, jde o povzbuzování k hlasování až po přímé zastrašování či vyhrožování,“ říká Szakonyi. Jeho kolega přitom doplňuje, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tato mobilizace voličů měla být letos menší než během minulých voleb.
Nezávislý server připomíná, jak se po každých volbách v Rusku tradičně objevují videa zobrazující ředitele podniků, jak se snaží své zaměstnance ve volbách ovlivnit. K mobilizaci voličů využívají například takzvané „kolotočové techniky“, kdy zařídí převoz voličů z jedné volební místnosti do druhé, což jim umožní hlasovat dvakrát.
V roce 2011 natočili starostu města Novokuzněck Valerije Smolevova, jak instruuje vedoucí představitele jedné z tamních společností, aby zmobilizovali voliče a řekli jim, aby hlasovali pro Jednotné Rusko – stranu úzce napojenou na prezidenta Vladimira Putina.
Podle pozorovatelů a kritiků Kremlu se nyní úřady snaží podobné incidenty co nejvíce minimalizovat a zvolit elegantnější cestu, jakou je právě online hlasování.
„Metody se vyvinuly. Kreml se chce vyhnout trapným scénám ‚kolotočového hlasování‘. Přimět lidi k hlasování online je přitom mnohem snazší,“ tvrdí například bývalý nezávislý politik Roman Juneman, který v současnosti provozuje platformu pro monitoring voleb s názvem Vaše volba. I ta nyní shromažďuje stížnosti zaměstnanců, kteří se kvůli volbám prý ocitají pod tlakem svých nadřízených.
Krymští Tataři protestovali proti ruským represím. Bezpečností složky zatkly přes 50 účastníků
Číst článek
Sám Juneman tvrdí, že to byly právě podvody s hlasy odevzdanými online, co nakonec vedlo k jeho prohře v moskevských komunálních volbách v roce 2019. To bylo vůbec poprvé, kdy si elektronické odevzdávání hlasů v Rusku našlo širší využití, od té doby ale zájem o volby online neustále roste.
Jen v Moskvě se letos přihlásilo k online hlasování přes 1,5 milionu obyvatel Moskvy, včetně starosty Sergeje Sobjanina. „Je to rychlé, snadné a bezpečné. Stačí jen dvě nebo tři kliknutí a nemusíte ani opustit dům,“ prohlásil minulý týden před novináři Sobjanin.
Mezitím se v ruských nezávislých médiích začaly objevovat zprávy o tom, jak úředníci magistrátu vyzývají své zaměstnance, aby se zaregistrovali k elektronickým volbám. Ústřední volební výbor ale podobné výpovědi popřel.
„Pokud se objevily nějaké takové stížnosti, byly většinou anonymní, stěží ověřitelné a nebylo jich mnoho,“ citovala agentura RIA Novosti zástupce vedoucího volebního výboru Nikolaje Bulajeva.
Od té doby ale server The Moscow Times zastihl čtyři zaměstnance z oblasti školství a zdravotnictví, kteří prý dostali zaregistrování se k online hlasování příkazem.
„Poslali nám e-mail s pokyny k hlasování. Vedoucí lékař nám řekl, že následně budou kontrolovat, jestli jsme hlasovali, nebo ne,“ popisuje 23letý moskevský lékař, který kvůli obavám o bezpečnost nesdělil serveru své jméno.
Koho má volit, mu nadřízený explicitně neřekl. Podle Junemana ale státní zaměstnanci takový pokyn často ani dostat nemusí. „Zjistili jsme, že zaměstnanci mají mnohdy pocit, že je někdo hlídá, a stejně volí kandidáty Jednotného Ruska,“ tvrdí šéf platformy Vaše volba.
Naznačuje to už studie Szakonyiho a Reutera z roku 2014, podle které se více než 30 procent pracovníků v Rusku obává, že se jejich zaměstnavatelé dozvědí, jak ve skutečnosti hlasovali. Proto také často tíhnou k hlasování pro Putinovo Jednotné Rusko.
Příprava na 2024
V některých případech ale zaměstnavatelé jdou ještě dál. Kromě registrace k online hlasování dostanou zaměstnanci nařízeno i to, že mají „hodit hlas“ právě straně napojené na šéfa Kremlu.
‚Spěchejte, objednávek máme hodně.‘ Jak se v Rusku rozmohl obchod s falešnými certifikáty o očkování
Číst článek
„Během nedávné schůzky zaměstnanců nám řekli, abychom se zaregistrovali a hlasovali pro vládní stranu. Řekli, že to je jediná strana, která nám zajistí plat,“ popsal pro server The Moscow Times Igor, řidič autobusu z Jaroslavle, kde k elektronickému hlasování letos také přikročili.
Stanislav Andrejčuk z Golosu se přitom obává, že letošní hlasování o novém složení Státní dumy je zatím jen přípravkou na rok 2024, kdy se mají uskutečnit volby prezidenta.
„Prozatím je to problém v několika regionech, kde zavedli online hlasování. To ale může být předzvěstí toho, co přijde. Mohly by to být poslední ‚fyzické‘ volby,“ upozorňuje Andrejčuk z ruského nezávislého hnutí pro monitoring voleb.
V době, kdy se zájem ruských občanů o politiku pohybuje na historických minimech a kdy je i podpora Jednotného Ruska podle průzkumů nejslabší za posledních 13 let, budou státní zaměstnanci pro Kreml klíčoví.
Proto je pro Putinovu vládu důležitá i další věc, jak tvrdí odborník na Rusko z Univerzity v Helsinkách Vladimir Gelman, aby „se ti, kteří nejsou s režimem spokojení, k volbám nedostavili a nehlasovali“.
Jak ale naznačují zprávy posledních dnů, režim se snaží zajistit si lepší výsledek i dalšími cestami.
Už začátkem týdne server iROZHLAS.cz popsal, jak ruské úřady bojují s aplikací vytvořenou lidmi kolem opozičníka Alexeje Navalného, která usnadňuje takzvané „chytré hlasování“. Tento systém dokáže vyhodnotit všechny kandidáty a nabídnout uživateli toho nejsilnějšího, který je schopný porazit kandidáta Jednotného Ruska. Přístup k aplikaci proto ruské úřady nechaly zablokovat.
Značnou pozornost ruských nezávislých médií ale v posledních dnech poutá také případ Borise Višněvského z opoziční strany Jabloko, proti kterému nyní v Petrohradě stojí dva stejnojmenní, a dokonce podobně vypadající protikandidáti. Ještě donedávna se jmenovali jinak, kvůli volbám si ale nechali jména změnit, což má vést ke zmatení voličů.
Britská televize BBC poukazuje na to, že cílené vytváření dvojníků, které má původnímu kandidátovi odebírat hlasy, není v ruských volbách nic nového. Nápad, jehož autorem je údajně politický stratég Alexej Košmarovov, se hojně používá už od 90. let.
