Putin se setkal s novým premiérem Arménie. Nedohodli se na cenách plynu, Moskva chce víc peněz

Schůzka nového arménského premiéra Nikola Pašinjana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě skončila bez konkrétních výsledků. Premiér po návratu do Jerevanu oznámil, že dohodu o ceně ruského plynu na příští rok nepřivezl. Země se nedohodly zejména kvůli ceně důležité suroviny.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Reuters

Obě strany si podle nového arménského premiéra Nikola Pašinjana uvědomují, že je to citlivé téma. A premiér zároveň zůstává ohledně jednání optimistický.

Pašinjan po svém návratu z Moskvy uvedl, že rozhovory se nesly v pozitivním duchu. A zdůraznil také, že Arménie zůstává strategickým partnerem Ruska. Neobjevilo se ale žádné společné prohlášení, což může značit, že rozhovory asi nebyly úplně jednoduché.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rusko a Arménie se zatím nedohodly na cenách plynu. Moskva chce víc peněz, informuje moskevský zpravodaj Martin Dorazín

Arménie, která je věrným spojencem Ruska, usilovala o snížení nebo zachování současné ceny 150 dolarů za tisíc metrů krychlových. Ruská strana ji naopak podle agentury Interfax chtěla zvednout na 215 dolarů.

Na zdražení plynu Moskva trvá i přesto, že premiér ujistil ruského prezidenta, že Arménie zůstane členem Euroasijského ekonomického svazu, postsovětského ekonomického bloku vedeného Ruskem.

Pašinjan ale zároveň chce, aby Arménie byla pro Rusko rovnocenným partnerem a aby Moskva s touto zemí nejednala jako se svým satelitem. Arménský premiér má doma velmi silnou pozici danou výsledkem v předčasných volbách. Jeho aliance Můj krok získala v prosincovém klání 70,4 procenta hlasů a nyní sestavuje vládu.   

Pracovní skupiny budou o ceně plynu mezi Arménií a Ruskem muset dál jednat. Šéf arménského kabinetu pak také pozval ruského prezidenta návštěvu Arménie v příštím roce.

Kdo je Nikol Pašinjan?

Pašinjana, vůdce dřívější opozice, k moci vynesly květnové protesty proti korupci a politickému protežování. Ztělesňuje radikální zlom po řadě vůdců, kteří Arménii vládli od konce 90. let.

Polsko bude odebírat zemní plyn od Američanů. Smlouvu podepsalo na 20 let

Číst článek

Na konci uplynulé dekády skoro dva roky strávil za mřížemi, i když celou dobu odmítal obvinění z rozpoutání masových nepokojů po prezidentských volbách 2008, které nadpoloviční většinou hlasů vyhrál někdejší premiér Serž Sargsjan, šéf donedávna vládnoucí Republikánské strany.

Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Není příliš velkým odbytištěm plynu a je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v zemi vojenskou základnu.

Arménie tak není pro Rusko zajímavá z ekonomického pohledu, je ale pro něj nesmírně přitažlivá z geopolitického pohledu a jako důležitý spojenec.

Země s necelými třemi miliony obyvatel také vede mnohaletý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Ázerbájdžánský region osídlený Armény obsadily arménské jednotky a území se v polovině 90. let jednostranně odtrhlo od Ázerbájdžánu. Konflikt se navzdory mezinárodnímu úsilí dodnes nepodařilo urovnat.

Martin Dorazín, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme