V ponorce byl jaderný reaktor, zůstal však nepoškozený, oznámil k požáru ruský ministr obrany

Tři dny po požáru ponorky v Barentsově moři Rusko odhaluje podrobnosti. Ministr obrany Sergej Šojgu poprvé oficiálně potvrdil, že v hlubinném plavidle byl jaderný reaktor. Prezidenta Vladimira Putina ale ujistil, že reaktor nebyl poškozen, protože námořníci udělali všechna nezbytná opatření, aby zabránili katastrofě.

Moskva (Aktualizováno: 15:05 4. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská ponorka u vojenské námořní základny v Severomorsku (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

„Jaderné energetické zařízení v daném aparátu (ponorce) bylo zcela izolované a opuštěné,“ citovala agentura TASS sdělení ministra obrany Sergeje Šojgua zveřejněné na internetových stránkách Kremlu.

Státní tajemství, zní z Kremlu k nehodě podmořského plavidla. Zahynulo 14 námořníků

Číst článek

Posádka navíc podle něj učinila „všechna nezbytná opatření k jeho ochraně“. Zařízení je podle Ruska plně funkční, nemělo by tedy dojít k jakémukoli úniku radioaktivního jaderného paliva.

To potvrdilo i Norsko, které v oblasti Barentsova moře nenaměřilo zvýšenou radioaktivitu.

Ministr rovněž informoval, že hlavní příčinou incidentu byl požár v akumulátorové sekci, který se následně rozšířil. Přesná příčina ale jasná není, vzhledem k tomu, že ponorka byla vyvinutá ještě za Sovětského svazu, tak těch možností, co se mohlo vznítit, je více.

Jasné ale je, že zplodiny následně přešly do ventilace a pak se dostaly do obytné místnosti ponorky, kde většina námořníků večeřela.

Největší neznámou pak zůstává to, jakou operaci ponorka prováděla. Plavidlo je podle Šojgua opravitelné. „První posouzení – oprava je možná. V našem případě nejen možná, ale povinná,“ prohlásil.

Státní tajemství zaznělo z Kremlu

Moskva podrobnosti o incidentu tajila. Nejprve mělo jít pouze o požár v podmořském hlubinném plavidle, tedy batyskafu, při kterém zahynulo 14 námořníků.

Až později ruský server RBK s odvoláním na své zdroje uvedl, že šlo o supertajnou atomovou ponorku Lošarik s jaderným pohonem. Ruské námořnictvo toto plavidlo nazývá hlubinnou atomovou stanicí AS-12.

Při požáru ruského armádního batyskafu zahynulo 14 námořníků. Putin nařídil příčiny pečlivě vyšetřit

Číst článek

Typ ponorky ale dosud ministerstvo obrany ani prezident Vladimir Putin nepotvrdili. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve středu prohlásil, že některé informace o tomto incidentu jsou státním tajemstvím, a nebudou proto zveřejněny. A dal najevo, že mezi takové utajované informace patří i to, o jaké podmořské plavidlo v tomto případě šlo.

„Jsou informace, které patří do kategorie státní tajemství a státní tajemství se dodržuje v zájmu státu a státní bezpečnosti. Proto je naprosto normální, že se neodhaluje. V tom není nic nezákonného,“ řekl ve středu podle agentury TASS Dmitrij Peskov novinářům.

Prezident Vladimir Putin ale řekl, že vyhořelé plavidlo nebyla obyčejná ponorka, ale průzkumná, která zkoumá mořské dno a že na palubě byl vysoce vyškolený personál, doslova elitní posádka. „Je to velká ztráta pro flotilu,“ dodal Putin k úmrtí 14 námořníků.

Z toho sedm bylo vysoce postavených důstojníků a dva měli nejvyšší státní ocenění Hrdina Ruska. Na palubě byli také asi čtyři nebo pět civilních odborníků. Jestli jsou mezi oběťmi, ale není jasné, stejně tak ruské úřady neupřesnily, kolik lidí bylo celkem na palubě a kolik se zachránilo.

Nejhorší incident od 2008

Plavidlo je nyní na vojenské námořní základně v Severomorsku na severozápadě Ruska, což je hlavní základna Severního loďstva.

Server RBK incident označil za nejhorší, který se na podmořském plavidle stal od listopadu 2008. Tehdy na palubě ponorky Něrpa, kterou má nyní pronajaté indické námořnictvo, během zkušební plavby unikl jedovatý plyn z protipožárního zařízení a zabil 20 lidí.

Nejhorší katastrofu v moderních dějinách ruského námořnictva představovalo potopení jaderné ponorky Kursk během cvičení v Barentsově moři v srpnu 2000, které si vyžádalo životy 118 členů posádky. Podle vládní vyšetřovací komise katastrofu způsobil výbuch v jednom z torpédometů vinou úniku paliva z torpéda, po kterém následovala exploze dalších torpéd. Třiadvacet námořníků, kteří výbuchy přežili, se udusilo.

Marie Jakšičová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme