Rusko posílilo vojenský dohled nad Abcházií a Jižní Osetií
Rusko posiluje svou vojenskou přítomnost v Abcházii a Jižní Osetii. Oznámilo, že v Abcházii rozmístilo protiletadlové rakety S-300 a v Jižní Osetii pak další zbraně protivzdušné obrany. Gruzie už dala najevo znepokojení.
Podle slov Slavomíra Horáka, politologa z Univerzity Karlovy, však Rusko postupuje v souladu s dohodami, které s oběma územími uzavřelo. „Je to vlastně jen další fáze spolupráce. Co se týče rozmístění raket, je otázka, kdo o něj požádal – zda Rusové nebo přímo abcházká strana,“ míní.
„Rusko považuje Abcházii a Jižní Osetii za státy nezávislé na Gruzii. Z hlediska Ruska a obou těchto území se jedná o zcela legitimní krok, jakkoliv se to Gruzii nelíbí,“ říká politolog.
Také se domnívá, že Gruzie, která se vůči konání Moskvy ohradila, by neměla mít nyní důvod k rozpoutání vojenského konfliktu. „Gruzie nemá v současnosti vojenskou ani politickou podporu v zahraničí ani uvnitř, aby mohla zahájit jakékoliv útoky,“ tvrdí.
To však podle něj nebrání Gruzii v tom, aby si oprávněně stěžovala na takzvanou okupaci svých, tedy gruzínských, území. „Tento spor se táhne již od počátku 90. let. Je pořád stejný, jen se teď díky nezávislostí vyhrotil,“ myslí si politolog Horák.
NATO se na stranu Gruzie postavit nemusí
Severoatlantická aliance (NATO) podle Horáka není vázané jakoukoliv smlouvou Gruzii pomáhat, nemá na to v současnosti ani prostředky. Rozšíření zbraní na území Ruska i mimo něj sice může vyvolat znepokojení, NATO však bude podporovat Gruzii spíše slovně.
Jak Slavomír Horák uzavírá, Gruzie nyní není ve stejné situaci jako před dvěma lety, kdy se na území Jižní Osetie rozpoutala týdenní válka mezi Gruzínci a jihoosetskými separatisty. „I přes svou nevyzpytatelnost si je gruzínský prezident Michail Saakašvili vědom toho, že teď nemůže zaútočit na Rusko. Jeho pozice je oslabenější a také ví, že státy NATO a západu mu v tomto směru nemohou pomoci,“ dodává.
Abcházie a Jižní Osetie představují dva proruské regiony, které se jednostranně odtrhly od Gruzie. I dva roky po rusko-gruzínském konfliktu zůstávají zdrojem potenciálních problémů ve střední Asii.
