Státní tajemství, zní z Kremlu k nehodě podmořského plavidla. Zahynulo 14 námořníků

Pondělní neštěstí na ruském podmořském plavidle, které si vyžádalo 14 lidských životů, zřejmě zůstane z valné části obestřeno tajemstvím. Naznačil to ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prohlásil, že některé informace o tomto incidentu jsou státním tajemstvím, a nebudou proto zveřejněny.

Moskva (Aktualizováno: 16:27 3. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Ints Kalnins | Zdroj: Reuters

Ruské ministerstvo obrany v úterý informovalo, že v pondělí zemřelo 14 námořníků při požáru v zařízení určeném k ponorům do velkých hloubek. Oheň byl uhašen a plavidlo je nyní na vojenské námořní základně v Severomorsku na severozápadě Ruska, což je hlavní základna Severního loďstva.

Příčiny neštěstí se vyšetřují. Ruské úřady ale zatím oficiálně nesdělily, o jaké podmořské zařízení šlo, kolik bylo na palubě celkem lidí ani to, zda bylo vybaveno jaderným reaktorem.

Při požáru ruského armádního batyskafu zahynulo 14 námořníků. Putin nařídil příčiny pečlivě vyšetřit

Číst článek

„Jsou informace, které patří do kategorie státní tajemství a státní tajemství se dodržuje v zájmu státu a státní bezpečnosti. Proto je naprosto normální, že se neodhaluje. V tom není nic nezákonného,“ řekl ve středu podle agentury TASS Dmitrij Peskov novinářům.

Mluvčí prezidenta Vladimira Putina přitom dal najevo, že mezi takové utajované informace patří i to, o jaké podmořské plavidlo v tomto případě šlo.

Zodpovězení otázky, zda toto zařízení bylo vybaveno jaderným reaktorem, pak odkázal na ministerstvo obrany.

O mnoho sdílnější ve středu nebyl ani ministr obrany Sergej Šojgu, který na Putinův příkaz kvůli vyšetřování události přijel do Severomorsku.

Uvedl, že oheň vypukl na vědeckovýzkumném hlubinném aparátu ruské vojenské námořní flotily při plánovaném výzkumu v ruských teritoriálních vodách Barentsova moře. „Zemřelo 14 členů posádky. Ostatní se podařilo zachránit,“ řekl, aniž počet zachráněných upřesnil.

Lidé na palubě podle něj byli „jedineční vojenští specialisté – vysoce kvalifikovaní profesionálové, kteří prováděli důležitý výzkum týkající se zemské hydrosféry.“

Ministr také naznačil, že v plavidle byl civilista, zřejmě expert, který se díky námořníkům zachránil. „Námořníci se v kritické situaci zachovali hrdinsky. Z oddílu zachváceného ohněm nejprve evakuovali civilního činitele průmyslu, uzavřeli za ním poklop, aby zabránili rozšíření požáru, a sami pak do konce bojovali za přežití lodě,“ doplnil Šojgu.

Typ plavidla?

Ruské ministerstvo obrany ani prezident Putin typ ponorky neupřesnili, avšak prezident poznamenal, že šlo o „výzkumné plavidlo“ plnící zvláštní úkoly s elitní, „vysoce profesionální“ posádkou – mezi 14 oběťmi bylo sedm důstojníků v hodnosti kapitána, z toho dva nositelé nejvyššího ruského vyznamenání, titulu Hrdina Ruska. „Je to velká ztráta pro flotilu,“ řekl Putin.

Podle informací ruského serveru RBK z armádních kruhů to byla AS-12 na jaderný pohon. Podle ruské redakce BBC mohlo jít o některou z jaderných ponorek zvláštního určení ze základny Gadžijevo. Ale tato jednotka je tak utajovaná, že všechny informace z otevřených zdrojů mohou být nepřesné, připustila BBC.

Batyskaf sloužil k výzkumu dna světového oceánu pro vojenské účely ruské válečné flotily. Nyní je na základně v Severomorsku v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska, což je hlavní základna Severního loďstva.

Nejhorší incident od 2008

Server RBK incident označil za nejhorší, který se na podmořském plavidle stal od listopadu 2008. Tehdy na palubě ponorky Něrpa, kterou má nyní pronajaté indické námořnictvo, během zkušební plavby unikl jedovatý plyn z protipožárního zařízení a zabil 20 lidí.

Nejhorší katastrofu v moderních dějinách ruského námořnictva představovalo potopení jaderné ponorky Kursk během cvičení v Barentsově moři v srpnu 2000, které si vyžádalo životy 118 členů posádky. Podle vládní vyšetřovací komise katastrofu způsobil výbuch v jednom z torpédometů vinou úniku paliva z torpéda, po kterém následovala exploze dalších torpéd. Třiadvacet námořníků, kteří výbuchy přežili, se udusilo.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme