‚Tak si jeď do Ameriky. Tady školu nedokončíš.‘ Účastníci protestů v Rusku čelí nátlaku a výhrůžkám
Ještě 23. ledna, kdy se konal první protest na podporu Alexeje Navalného, šlo podle studentky z města Perm „všechno dobře“ - nikdo z univerzity ji na místě neviděl. O týden později už ale Darja Kuzněcovová takové štěstí neměla. Účast na demonstracích pro ni nezůstala bez následků, podobně jako pro studentku z Astrachaně, kterou policisté odvlekli od domu, vzali jí telefon a psali jejím jménem na sociální sítě výzvy k dalším protestům.
Lednové zatčení předního kritika Kremlu Alexeje Navalného vyvolalo v sobotu 23. ledna nejrozsáhlejší protirežimní protesty posledního desetiletí.
Jen v Moskvě přišlo vyjádřit odpor vládě Vladimira Putina nejméně 40 tisíc lidí, další tisíce Rusů ale vyšly do ulic ve zhruba 120 městech včetně města Perm na východě evropské části Ruské federace. Byla mezi nimi i 18letá studentka technické vysoké školy Darja Kuzněcovová.
‚Frolovová, cela 252.‘ Stovky příbuzných přešlapují za Moskvou v mrazu před centrem, kde drží protestující
Číst článek
Tehdy jí účast na protestech prošla bez problémů, o týden později už ale bylo všechno jinak. Během pochodu náměstím v centru města si všimla dvou žen stojících poblíž. Byly to školní poradkyně z technické univerzity, kterou Darja navštěvuje.
„Kývla jsem hlavou na pozdrav a ony přikývly zpátky. Pak se mě zeptaly, co tam dělám. Odvětila jsem: Ale vy jste tady taky,“ popisuje studentka podle ruského zpravodajského serveru Meduza, který odkazuje na původní zprávu permského nezávislého webu Zvezda.
Poradkyně se ji snažily zavolat k sobě, Darja ale odmítla a pokračovala v pochodu na podporu Navalného. Za 10 minut jí přišla zpráva ze školy. „Přijďte do kampusu se svou matkou. Poradce vás už čeká,“ stálo ve zprávě, na kterou 18letá studentka odpověděla, že její matka se na schůzku dostavit nezvládne. Řekli jí tedy, ať přijde sama.
‚Šla tam, kam neměla‘
Zaskočilo ji, s jakou naléhavostí si ve škole žádají její přítomnost, zavolala proto na oddělení. Na otázku, co se vlastně stalo, jí bylo řečeno, že neuposlechla rozkaz úřednic a „šla tam, kam neměla“. Když se ptala, kam přesně studenti podle nich nemají chodit, hlas na druhé straně telefonu vyštěkl, že sama dobře ví kam.
V podobné atmosféře se pak podle svědectví nesla i následná schůzka, které se kromě Darji účastnila i jedna z poradkyň a vedoucí studijního oddělení, která studentku na demonstraci přistihla. Jak přesně konverzace probíhala, je slyšet na nahrávce, kterou Darja poskytla ruským médiím.
Přeplněné cely, žádné jídlo nebo voda. Kreml čelí kritice kvůli podmínkám zatčených demonstrantů
Číst článek
Poté, co se snažila svou účast na pochodu obhájit a opakovaně se ptala, proč by na protesty neměla chodit, jí ředitelka oddělení říká: „Co je s tebou? Tak odjeď do Ameriky a získej vzdělání tam.“ Na to studentka odpovídá, že až dokončí školu v Permi, odejde. Vedoucí ale opáčí, že „tady určitě školu nedokončí“.
„Se*ete na zemi, ve které žijete, která vás živí. Řekni, nedostáváš toho od státu dost?“ ptá se ředitelka studijního oddělení, která po chvíli přiznává, co spolu s kolegyní na demonstraci vlastně dělaly. „Protože nás přiměli vás sledovat! … Nezajímá mě, jestli se dostaneš do problémů, nebo ne. Je to vaše právo, klidně se nechejte zavřít, jestli chcete,“ zní také na nahrávce.
Další z pracovnic následně také prozradí, že od permského ministerstva školství dostala univerzita zadání, aby mu poskytla jména studentů, kteří by se demonstrací mohli účastnit. „Jestli chcete, tak (jim to) dejte,“ říká na to Darja. „Dáme!“ odpovídá na závěr ředitelka oddělení.
Permský zpravodajský server se následně obrátil na tiskové oddělení tamního ministerstva školství s žádostí o reakci na slova zaměstnankyň školy o tom, že dostaly příkaz sledovat studenty na demonstracích a že mají shromažďovat seznamy účastníků demonstrací.
Tiskové oddělení ale informace popřelo. „Věříme však, že účast dětí na různých politických shromážděních je nepřijatelná. Politika není pro děti,“ napsalo ministerstvo v prohlášení pro Zvezdu.
Příspěvky napsali místo ní
Demonstrace se 23. ledna účastnila také Věra Inozemcevová – 22letá studentka z města Astrachaň nedaleko Kaspického moře, pro kterou si policie přišla krátce po protestech.
„Vracela jsem se domů z demonstrace, když jsem si všimla policejního auta u vchodu do našeho domu. Byl to džíp. Ne sovětského typu, ale modernější. Okamžitě jsem si uvědomila, že musí čekat na mě. Stihla jsem ještě napsat právníkovi, kterého znám, další události se ale seběhly hrozně rychle, doslova během několika sekund,“ popsala pro server Meduza.
Z auta vystoupili dva policisté a požádali Věru, aby si k nim nastoupila. Mladá Ruska jejich výzvu odmítla a snažila se z nich dostat, proč by s nimi měla odjíždět. Mezitím ze zadní části džípu vystoupil vysoký muž v civilu, zkroutil jí ruku za záda a strčil ji do auta. Během „únosu“, jak Věra celou situaci sama označuje, jí stihnul sebrat i mobilní telefon.
Režim v Rusku lidi dusí. Výhrůžky mi chodí dodnes, říká novinářka z Ingušska, která v Česku získala azyl
Číst článek
„Nejdřív jsem nechápala, kam jedeme. Pak jsme projeli kolem budovy FSB a dorazili k regionálnímu policejnímu oddělení,“ pokračuje své vyprávění. Následně ji odvedli do kanceláře šéfa kriminálního oddělení, kde probíhal výslech, i když samotní policisté tvrdili, že si s ní chtějí „jen popovídat“.
Nejdřív se jí ptali na Navalného nebo na to, jak se dozvěděla o protestech. „Pak se konverzace stočila nepochopitelným směrem – proč nepodporuji Putina nebo něco takového,“ popisuje studentka z Astrachaně. Po zhruba půl hodině výslech skončil, policista vstal a odešel.
Na chodbě pak jeden z policistů v civilu vytáhl k kapsy několik mobilních telefonů a ptal se, který z nich je Věry. Ukázala na něj a chtěla si ho vzít, do ruky ho ale dostala až poté, co ji vysadili zpátky před domem. Mezitím ji několikrát varovali, aby nikomu nic neříkala. Tím to ale celé neskončilo.
Když vyrazila směrem k domovu, z opačného směru k ní přišli dva uniformovaní policisté a vyzvali ji, aby šla s nimi. „Neměla jsem na výběr. Nastoupila jsem na zadní sedadlo jejich policejního auta, které bylo zaparkované poblíž. V autě byl důstojník v civilu. Okamžitě jsem se ho ptala: ‚Taky mi vezmete telefon?‘ Nechápal, o čem mluvím. Řekla jsem mu, co se mi předtím stalo, ale zpočátku mi nevěřil,“ říká pro server Meduza.
Znovu se tak ocitla na tamním policejním oddělení. Mezitím si všimla zprávy od kamaráda, který jí psal, ať rychle smaže své poslední příspěvky na sociálních sítích, jinak dostane pokutu. Otevřela tedy svůj účet na oblíbené ruské síti VKontakte a zjistila, že poslední dva příspěvky skutečně nepsala ona. Stejné našla i na facebooku, rychle je proto smazala, aniž by si je pořádně přečetla. Podle jejích blízkých v nich ale měla Věra vyzývat k účasti na dalších demonstracích na podporu Navalného.
Po dalším výslechu jí přinesli protokol, podle kterého Věra čelí obvinění z účasti na nepovolené demonstraci, a s tím i příkaz k postoupení věci soudu.
„Celý následující den jsem strávila přemýšlením nad tím, jak dál postupovat. Mluvila jsem s lidmi, kterým věřím, a dospěli jsme k závěru, že jedinou možnou cestou ze situace je zveřejnění příběhu, aby se to nestalo nikomu dalšímu. Upřímně si myslím, že mají příkaz za každou cenu najít organizátory protestů,“ tvrdí obyvatelka města Astrachaň.
Uměle tvořená podpora?
Během protestů, které se uskutečnily koncem ledna a začátkem února, policie zadržela přes 11 tisíc lidí. Podle pozorovatelů jde o největší demonstrace proti režimu Vladimira Putina za poslední dekádu, kromě Moskvy nebo Petrohradu se do nich totiž zapojily desítky dalších měst po celém Rusku.
Příznivci Navalného chystají tichý protest. V přesný čas mají na dvorcích rozsvítit svíčky a mobily
Číst článek
Kreml tak v posledních týdnech čelí „velice rizikové a nekomfortní situaci“, uvedl koncem ledna pro iROZHLAS.cz odborník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír.
V této pro Kreml nepříjemné době se ale ruské vedení snaží ruským obyvatelům nabídnout jiný obrázek, než ukazuje pohled na proběhlé demonstrace.
Jak upozorňuje Rádio Svoboda, v řadě ruských měst se nyní scházejí studenti nebo dělníci z továren a natáčejí nejrůznější choreografické videoklipy, ve kterých provolávají hesla jako „Putin je náš prezident!“ nebo „Vladimire Vladimiroviči, jsme s vámi!“.
Svědectví účastníků ale podle Rádia Svoboda naznačují, že jde jen stěží o spontánní projev náklonosti k ruskému prezidentovi. Například studenti moskevské právnické fakulty potvrzují, že zhruba padesátka z nich obdržela identickou zprávu o možnosti zúčastnit se akce „na podporu země jakožto lídra v boji proti covidu“. Když ale dorazili na místo, kde měl být natočen krátký klip, bylo jim hned jasné, že událost nemá s pandemií nic společného.
Organizátoři je postavili před tabuli plnou sloganů na podporu Putina a požádali je, aby tato hesla provolávali a u toho mávali ruskými vlajkami, popisuje opoziční studentský deník DOXA, který získal od účastníků kopii původní zprávy s nabídkou na natáčení.
V sibiřském městě Barnaul zase pracovníci z tamní továrny na azbest natočili vlastní choreografický videoklip a zveřejnili ho na instagramu s popiskem: „Tohle je naše země, náš občanský postoj, naše volba.“
S podobným klipem přišli také pracovníci supermarketu Sima-Land v Jekatěrinburgu. Majitel tvrdí, že „prostě chtěl“ podobný klip natočit a protesty v jeho rozhodování nehrály žádnou roli. Jeden z účastníků akce ale pod podmínkou anonymity pro lokální média prozradil, že je vedení prodejny požádalo se natáčení účastnit a oslavit tak návrat do práce po týdnech práce na dálku kvůli pandemii koronaviru.
„Nikdo nás nevaroval před skandováním hesel o Putinovi. Nedali nám na výběr,“ vysvětlil zaměstnanec supermarketu v Jekatěrinburgu. Naopak jeho kolegyně Olga Poltaranová natáčení klipu na sociálních sítích hrdě podpořila. „Ano, tančila jsem. Ano, ochotně. A ano, miluju Putina,“ napsala podle Rádia Svoboda na síti v VKontakte.
