Snaha o doživotní imunitu vyvolává otázky o dalším osudu Putina. Pandemie je pro něj ‚černou labutí‘

Vladimir Putin se o další krok přiblížil k doživotní imunitě. Návrh zákona, který by rozšířil imunitu ruského prezidenta i na delikty spáchané po skončení mandátu, v úterý prošel v prvním čtení Státní dumou. Opět tak vyvstávají otázky, co hodlá šéf Kremlu podniknout, až mu v roce 2024 mandát vyprší. Další kandidaturu mu mohou zkomplikovat nejen zdravotní potíže, ale také možné otřesy v zemi. Ty může vyvolat i aktuální pandemie koronaviru.

Analýza Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Reuters

S návrhem zákona, který rozšiřuje účinnost imunity pro bývalého prezidenta i mimo dobu, kdy vykonával mandát, začátkem měsíce přišla dvojce ruských zákonodárců.

Kromě senátora Andreje Klišase je autorem návrhu také předseda zákonodárného výboru Státní dumy Pavel Krašeninnikov, podle něhož má iniciativa zajistit „stabilitu ruského státu a společnosti“.

‚Referendum‘ plné machinací. ‚Putin dělá všemožné, aby lidi hlasovali a získal tak legitimitu,‘ říká expert

Číst článek

Obecně jde ale o dotažení plánů, které sám Putin nastínil už v lednu během svého tradičního poselství o stavu země. Tehdy odhalil celou řadu návrhů na změnu ruské ústavy, které na přelomu června a července posvětilo také „všelidové hlasování“, podle pozorovatelů doprovázené rozsáhlými machinacemi a podvody s hlasy.

„Zákonodárná iniciativa v zásadě rozvádí to, co bylo schváleno ve všelidovém hlasování na počátku léta. Série zákonů, které nyní došly do Dumy, není jen o doživotních garancích pro bývalé prezidenty. Jsou tam i další zákony týkající se například postavení senátorů – to všechno už bylo předběžně schváleno v rámci ústavní megareformy, kterou Putin v lednu inicioval,“ říká pro iROZHLAS.cz Jan Šír, odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ústavní reforma z dílny Vladimira Putina tak začíná dostávat první obrysy, i když do centra pozornosti se dostala kvůli jinému bodu, než je doživotní imunita – kvůli možnosti pro Putina ucházet se o prezidentský úřad i po roce 2024, kdy mu vyprší stávající mandát. Dva předcházející se díky ústavním změnám v podstatě vynulují, v čele země tak může setrvat až do roku 2036.

Vliv Ruska a Číny, kybernetické útoky. Česko je podle BIS pro zahraniční služby stále atraktivní

Číst článek

Otázkou je, proč o rozšíření imunity 68letý Vladimir Putin vlastně usiluje, když by mu reforma umožňovala setrvat v Kremlu v podstatě do konce života.

„Pořád je tu možnost, že se Putin po roce 2024 o funkci prezidenta ucházet nebude, případně odstoupí dřív. Už delší dobu probíhá debata o tom, jestli nemůže mít nějaké zdravotní potíže, které mu fungování v čele státu komplikují, anebo jestli nepřijde s nějakým scénářem možného nástupnictví, aby se tak vyvaroval případné krizové situaci,“ podotýká Šír.

Zprávy o údajně chatrném zdraví šéfa Kremlu, které spekulují o Parkinsonově nemoci, musel před dvěma týdny vyvracet také jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj jde o „naprostý nesmysl“ a Putin se prý těší „vynikajícímu zdraví“. Snahy o další mandát ale mohou zhatit problémy související s klesající popularitou, která může utrpět další rány i s ohledem na jeho přístup k pandemii koronaviru.

Ochrana i pro Putinovu rodinu

Zákon zajišťující ruským prezidentům doživotní imunitu musí projít ještě dvěma čteními v dolní komoře ruského parlamentu, následně ji musí posvětit ještě horní komora a podpisem stvrdit i sám prezident. Pokud všemi procedurami projde, šéf Kremlu bude moct i po skončení mandátu porušovat trestní i občanský zákoník, aniž by se vystavoval riziku stíhání, podotýká ruský nezávislý server Meduza.

Mírnější tón, inspirace Obamou a odsunutá střední Evropa. Co čekat od Bidenovy zahraniční politiky?

Číst článek

Zatímco na Michaila Gorbačova jakožto bývalého prezidenta Sovětského svazu se zákon vztahovat nebude, vedle Putina ho naopak může uplatnit Dmitrij Medveděv, který byl ruským prezidentem v letech 2008 až 2012.

„Nevím o tom, že by Medveděvovi momentálně něco hrozilo, proto mám tendenci to spojovat právě s otázkou dalšího setrvání, nebo nesetrvání Putina v čele státu. Hlavní smysl ústavní reformy byl dvojí: zajistit Putinovi doživotní vládnutí a rovněž dát jemu a jeho blízkým imunitu vůči právním postihům za to, čeho se v době setrvání ve funkci a možná i předtím dopustili,“ vysvětluje Šír.

Právě tyto dva klíčové body nyní míří ke své realizaci – ve Státní dumě už byl totiž představen i zákon, kterým se mají předchozí funkční období Putina de facto vynulovat. 

„Je to pojistka jak pro osobu prezidenta, tak pro stávající pořádky, že to neotřese stávajícím uspořádáním v Rusku,“ popisuje také odborník Univerzity Karlovy, který připomíná, že Putinovy návrhy na změny ústavy ho mají zbavit odpovědnosti i na mezinárodní úrovni.

Součástí reforem, o nichž se v červnu a červenci vedlo „všelidové hlasování“, je totiž mimo jiné i ustanovení o primátu vnitrostátního ruského práva nad mezinárodními smlouvami a rozhodnutími mezinárodních instancí, kterým Rusko podléhá. Ruské právo tak nadřazuje tomu mezinárodnímu a dává možnost odmítnout verdikty mezinárodních soudů včetně například Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

„Ale neomezujme to jen na jeho osobu. Pokud se podíváme na návrh zákona o doživotní imunitě, hovoří se v něm i o rodině prezidentů. Nejde tedy jen o ochranu Putina osobně, ale také jeho rodinu,“ dodává Šír.

Pandemie jako riziko

Putinovu úsilí o dosažení doživotní imunity se věnuje také americký list Washington Post, podle kterého si tak šéf Kremlu připravuje půdu pro případ, že by pro něj bylo nevyhnutelné odejít z úřadu dřív, než by si přál.

Upozorňuje na řadu „varovných signálů, které může režim jen těžko přehlédnout“ – kromě přetrvávajících protestů ve městě Chabarovsk na ruském Dálném východě to je také klesající popularita Vladimira Putina v očích ruské veřejnosti.

Východní Sibiř se bouří, reakce Moskvy ale nepřichází. Kreml tápe, jak se situací naložit

Číst článek

„Mohl by si vyhodnotit, že jeho další fungování v čele země by mohlo být spojeno s některými riziky, která nemá zapotřebí, pokud je nebude možné neutralizovat nějak jinak,“ varuje Šír.

Skutečnou výzvou, před kterou Rusko v současnosti stojí a může v zemi způsobit značné otřesy, se ale může stát především aktuální situace zásobená šířením koronaviru. V nejrozlehlejší zemi světa, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel, se od začátku pandemie nakazilo přes 1,9 milionu lidí, z nichž přes 34 tisíc zemřelo.

V posledních týdnech se situace rapidně zhoršuje. Denní přírůstky nakažených se pohybují nad hranicí 22 tisíc pozitivně testovaných za 24 hodin a rekordní jsou i údaje o počtu obětí, které se nyní pohybují kolem 400 případů za den.

Ruské nemocnice se tak dostávají pod obrovský tlak, kdy se podle serveru Moscow Times potýkají s nedostatkem léčiv i místa pro nakažené v těžkém stavu. Už v pondělí ministr zdravotnictví Michail Muraško přiznal, že zaplněno je 84 % lůžek určených pro pacienty s koronavirem.

Zahlcené jsou na některých místech také márnice. „Sháníme další chladicí komory, protože márnice už skladování těl nezvládají,“ varoval regionální ministr zdravotnictví Ivanovské oblasti Artur Fokin.

Celostátní lockdown ale navzdory zhoršující se situaci nepřichází. Odpovědnost za zvládání epidemie Kreml delegoval na vedení jednotlivých ruských regionů, které ale kvůli nedostatku financí s novými restrikcemi otálejí a situaci často nezvládají.

Prvním ruským regionem, který v posledních dnech ohlásil opětovný lockdown, se stalo Burjatsko na Dálném východě – tam na dobu dvou týdnů uzavřeli vše až na nejnutnější podniky, jako jsou obchody s potravinami nebo lékárny.

Covidové křivky jsou v Rusku rekordní, uzavírky ale Kreml odmítá. Lockdown si nemůže dovolit

Číst článek

„Pandemie je černou labutí, která je schopná překřížit řadu plánů, zamíchat kartami a zahýbat vývojem věcí v Rusku. Putin se straní, přehodil zodpovědnost na regiony a tím sám sebe chrání, ale problémem je, že regiony na to nemusejí mít peníze. Pokud dojde k přerušení finančních toků mezi centrem a periferií, může to zprostředkovaně vyvolat hlubší krizi ve vztazích, což může vést k dezintegračním tendencím,“ varuje Šír.

Přenesení odpovědnosti na regiony, které ale na protiepidemické uzavírky nemají finance, tak podle odborníka Univerzity Karlovy může vyvolat nemalé potíže. Pokud jim Kreml nebude schopen pomoct, automaticky vyvstane otázka „na co takové centrum potřebujeme“. To pak může otřást celým ruským státem.

„To je největší riziko pandemie a přístupu, který Putin zvolil. Projeví se nejen na jeho osobním postavení, ale i na tom, jestli ruský stát přežije ve stávajícím formátu uspořádání. Putin je už půl roku zalezlý, ale to neznamená, že by to proti němu vyvolalo protesty nebo ho to přímo ohrožovalo. Pandemie komplikuje řadu věcí a nese s sebou velké náklady, Rusové umírají. To je samozřejmě problém v globálním měřítku, ale tady je potřeba brát do úvahy ekonomické dopady, které ve státě s takto komplikovaným mocenském uspořádáním mohou vést k něčemu většímu,“ uzavírá Šír.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme