Zájem Rusů opustit zemi od počátku války na Ukrajině roste. Putin je označil za zrádce
„Jak opustit Rusko?“ Rusové tuto větu od 24. února, kdy ruská vojska zaútočila na Ukrajinu, napsali do vyhledávače Google nejčastěji za posledních deset let. Od Moskvy po sibiřskou ropnou metropoli Novosibirsk, od intelektuálního Petrohradu po základnu jaderných ponorek Murmansk, Rusové hledají cestu ven v očekávání nehezké budoucnosti v zemi, kterou drásá izolace, cenzura a agrese.
Zájem Rusů o vyhledání slova „emigrace“ se na Googlu podle CNN od poloviny února do začátku března zečtyřnásobil. Vyhledávání „cestovních víz“ se téměř zdvojnásobilo a u ruské obdoby „politického azylu“ vyskočilo na více než pětinásobek.
Rusové už pociťují dopady sankcí. Lednice zdražily až o polovinu, místo Instagramu přichází Rosgram
Číst článek
Mezi nejčastěji vyhledávané destinace v souvislosti s přesídlením v posledních 30 dnech patřily Austrálie, Turecko a Izrael, společně s Rusku nakloněným Srbskem a Arménií nebo Gruzií. Není přesně jasné, kolik Rusů svou rodnou zem skutečně opustilo nebo se k tomu chystá. V odchodu lidem, kteří mají plné zuby Putinova režimu, brání finanční omezení, prudce rostoucí náklady na cestování a omezené možnosti odletu kvůli zákazům.
„Všechno se změnilo 24. února. Naše životy se dělí na před a po,“ uvedla 26letá Veronika z Moskvy, která raději vystupuje pod pseudonymem. Když viděla, jak si její přátelé a známí několik dní po zahájení invaze balí kufry, ruší nájemní smlouvy a „i se svými domácími mazlíčky odjíždění do Jerevanu, Tbilisi nebo Istanbulu“, nechtěla jednat zbrkle.
Místo odjezdu ze země Veronika šla v ruské metropoli na protiválečné protesty. Na začátku března si ale uvědomila, že se situace zhoršuje. Policie podle ní přišla i do domu jejích rodičů žijících na Sibiři, aby jí vyhrožovala.
Poslední kapkou podle Veroniky byla reakce širší části ruské společnosti, která podle ní věří televizní propagandě. „Křičela jsem, že je čas protestovat, vyjít do ulic, psát stížnosti politikům - lidé místo toho šli v poslední otevírací den nakoupit do Ikey,“ říká mladá žena. Spolu s partnerem proto začala zoufale hledat cestu, jak ze země utéci.
„Nezáleží, kam půjdeme, chceme hlavně pryč,“ řekla.
Označení zrádce
Putin v nedávném projevu označil Rusy, kteří ho nepodporují, za „zrádce“ a jejich odchod za „nutnou očistu společnosti, která naši zemi jen posílí“.
Politická perzekuce či letargie spoluobčanů jsou jenom jedny z mnoha důvodů, proč Rusové odchází. Některé rodiny nevěří, že se situace v zemi zlepší, obávají se, že jejich synové budou muset nastoupit na vojenskou službu nebo pro své děti chtějí západní vzdělání, uvádí Andrej Kolesnikov z moskevského střediska Carnegie.
Rusové žijící v Česku protestovali v Praze proti Putinovi. Měli i protiválečné bílo-modro-bílé vlajky
Číst článek
Nikolajovi, který podobně jako Veronika zvolil pseudonym, je teprve 16 let. Jeho rodiče se na začátku března s těžkým srdcem rozhodli, že ho pošlou do Tbilisi za staršími bratry. Chtějí, aby si později v Evropě zažádal o politický azyl.
V porovnání s rokem 2019, před pandemií covidu-19, do Gruzie za první tři týdny konfliktu přijelo téměř 14krát víc Rusů a bezmála desetkrát víc Bělorusů, uvedl v polovině března gruzínský ministr vnitra Vachtang Gomelauri.
Gruzie je jedna z hrstky zemí, která je dostupná a Rusy přijme bez zdlouhavého vízového procesu. Na výběr mají Rusové dále z postsovětských zemí jako Arménie, Ázerbájdžán nebo Kazachstán. Movitější Rusové většinou prchají do za normálních okolností turistických destinací jako jsou Turecko, Egypt nebo Spojené arabské emiráty (SAE) a Mexiko.
Do Gruzie však nevedou z Ruska žádná přímá letecká spojení, a to už od ruské invaze do této zakavkazské země v roce 2008. Analýza CNN dat ze serveru Flightradar24 ukázala nápadný nárůst denních letů z ruských měst první dva týdny války. Například do Arménie, kde žijí méně než tři miliony lidí, z Ruska jen 6. března odletělo 34 letadel.
Každodenní lety do Kazachstánu či Izraele vzrostly o 50 procent. Do Turecka, Uzbekistánu a SAE přibyl v průměru jeden, respektive tři a čtyři lety denně. Není jasné, kolik lidí, kteří využili přímé lety do sousedních zemí, tam zůstane a kolik se jich bude snažit dostat do Evropy, Spojených států a dalších západních zemí.
Nemožnost opustit zemi
Veronika uvedla, že s partnerem již utratili 260 000 rublů (69 000 korun) za letenky; všechny lety ale aerolinky zrušily a peníze jim nikdo nevrátil.
‚Viděla jsem mamku, jak pláče a prosí o pomoc.‘ Z útoku na Mariupol se děti musí zotavit i psychicky
Číst článek
Řešením nejsou ani pozemní hranice, protože je Rusko v roce 2020 až na výjimky zakázalo svým občanům přecházet - oficiálně kvůli pandemii covidu-19.
„Opustit zemi je téměř nemožné,“ řekla Veronika. „Pokud najdeme letenky, jsou pro nás příliš drahé. Bojíme se,“ dodala.
Manželé a aktivisté z Moskvy Aršak Makičjan a Apollinaria Olejnikovová jsou také přesvědčeni, že je odjet těžké. „Lidé hromadně kupují letenky do Arménie, které nyní stojí pětkrát víc než před invazí. To si mnoho lidí nemůže dovolit,“ řekli.
„Je jen několik možností, jak odjet autobusem a vlakem. Je opravdu těžké dostat vízum. Musíte mít vakcínu (proti covidu-19), ale tady se můžete nechat očkovat jen (ruskou) vakcínou. Nemůžete si směnit. Je to velký problém,“ dodala Olejnikovová.
