Rusko si připomíná 20. výročí srpnového puče. Nadšení ze změn dlouho nevydrželo

Přesně před 20 lety začal v někdejším Sovětském svazu takzvaný srpnový puč. Část komunistické strany se tehdy pokusila státním převratem zastavit politické a ekonomické reformy a prezidenta Michaila Gorbačova zbavit moci. Puč neuspěl, dramatické události přivedly do čela země Borise Jelcina, sovětské impérium se koncem roku rozpadlo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Moskva | Foto: Marek Dlouhý

Události, které se odehrály v Moskvě přesně před dvaceti lety, označují historikové jako klíčové dny v dějinách Ruska. Tisíce lidí tehdy neváhaly vyrazit před Bílý dům a stavět barikády do cesty tankům, které měly pomoci konzervativnímu křídlu sovětské komunistické strany odstranit od moci prezidenta Michajla Gorbačova a zastavit jeho snahu o přestavbu a demokratizaci Sovětského svazu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak události, které vedly k rozpadu SSSR, vnímají lidé dnes? V ulicích Moskvy natáčela zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová.

„Podle mého názoru pučisté podcenili atmosféru, která v tehdejším Sovětském svazu panovala,“ uvedl odborník na Rusko Libor Dvořák z Českého rozhlasu 6.

Dnes toho na někdejší vzepětí veřejnosti za svobodu tady před Bílým domem, kde sídlí premiér Putin, příliš neupomíná. Třídenní protesty, které několik lidí zaplatilo životem, v konečném důsledku vedly k přesně opačnému efektu, než si organizátoři převratu přáli - k rozpadu Sovětského svazu. Mnozí Rusové na události hledí jako na počátek svobodné éry. Pocity řady dalších jsou smíšené.

Přehrát

00:00 / 00:00

Odborník na Rusko Libor Dvořák z Českého rozhlasu 6 mluví o polkusu o státní převrat ve Světě o třetí na Rádiu Česko.mp3

„Na začátek puče si vzpomínám velmi dobře. Po cestě do práce jsem slyšel výstřely, bál jsem se, že to je začátek občanské války. Byli jsme přilepení na televizi, kde říkali, že Gorbačov je zavřený na dače na Krymu. Samozřejmě jsme si oddechli, když všechno skončilo. Ale doteď nemůžu uvěřit, že se Sovětský svaz rozpadl. Je to podle mne velká škoda,“ myslí si 70letý Michail.

Souhlasí s ním i 55letá Marina. „Také jsem se bála, že bude občanská válka. Do ulic jsem tehdy nešla, chtěla jsem, ale měla jsem malé dítě. Zpětně ale po pravdě řečeno vlastně nevím, za co bych bývala demonstrovala. Za Sovětský svaz? Za změnu? Nemám pocit, že se teď máme lépe než tehdy. Materiálně možná, ale že bychom tu měli demokracii? Vládne tu naprosté bezpráví, zákony se nedodržují,“ vrtí hlavou 55letá Moskvanka.

Nespokojený je i Gorbačov

Se současným stavem v zemi není spokojený ani muž, který před dvaceti lety stál v centru dění – Michail Gorbačov. U příležitosti 20. výročí kritizoval fungování Ruska. Jak uvedl, vláda strany Jednotné Rusko, v jejímž čele stojí premiér Putin, stahuje zemi stahuje do minulosti.

„Současná politika a politická scéna nás vede nazpět. Potřebujeme změnu a nové vedení, a to skrze svobodné volby. Lidé musejí znovu dostat pocit, že na jejich vůli a rozhodnutí záleží,“ soudí Michajl Gorbačov, který podle svých slov za své největší omyly považuje to, že už před pučem neopustil řady komunistické strany a nepodniknul ráznější kroky k reformě Sovětského svazu, tak aby se nezhroutil.

Bývalý sovětský prezident Michajl Gorbačov | Foto: Reuters

„Rozpad Sovětského svazu vyvolal mezi lidmi bezradnost a zmatek. Nadšení z toho, že se podařilo dosáhnout změn, dlouho nevydrželo. Lidé na ně nebyli připraveni,“ vysvětluje analytička moskevského centra Carnegie Masha Lipmanová, přímá svědkyně srpnových protestů.

„Zatímco bývalé sovětské země získaly konečně nezávislost, Rusko přišlo s rozpadem Sovětského svazu o status. Důležité je také to, že na rozdíl od Polska, České republiky ale i Pobaltí, tady přišly snahy o demokratizaci seshora, perestrojku a nabyté svobody veřejnost vzala jako dárek, kterého ale tím pádem nebylo tak těžké se ve složitých 90. letech vzdát. Lidé neměli pocit, že demokracie je něco, co si vydobyli sami,“ nabízí analytička Lipmanová vysvětlení, proč se po nástupu Vladimira Putina k moci Rusko v porovnání s 90. léty tolik změnilo.

S tím souhlasí i historik Nikita Petrov ze sdružení Memorial. Podle jeho názoru Rusko na cestě k demokracii zabrzdilo i to, že po nadšení ze změn v roce 1991 nikdy nepřišly další kroky v podobě lustrací, uznání zločinnosti sovětského režimu a morální reflexe minulosti. I proto – podle jeho názoru – vzepětí národa v srpnu 1991 zůstává jen jedním z nemnoha momentů novodobé historie, na nějž Rusko může být skutečně hrdé.

Lenka Kabrhelová, Martina Mašková, Libor Dvořák, Eva Presová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme