Rusko podle šéfa NATO porušuje odzbrojovací dohodu řadu let. ‚Smlouva zastarala,‘ řekl v Moskvě

Ruská federace řadu let porušuje podmínky smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu a klíčová dohoda z roku 1987 tak nemůže být funkční. Novinářům to ve středu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že Spojené státy, které před několika dny oznámily záměr od smlouvy odstoupit, její podmínky plní.

Tento článek je více než rok starý.

Moskva/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | Foto: Djordje Kojadinovic | Zdroj: Reuters

Severoatlantická aliance je k Rusku kritická už řadu let. „Spojenci zdůrazňují, že situace, kdy Spojené státy a další strany smlouvu dodržují, zatímco Rusko ne, způsobuje závažné a urgentní znepokojení,“ uvedlo NATO v prohlášení v prosinci 2017.

Stoltenberg upozornil, že tato situace není novinkou a upozorňovala na ni už administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy. „Aby mohly být efektivní, musí být dohody o kontrolách zbraní respektovány všemi stranami. Problém se smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) byl, že ji respektovala jen jedna strana,“ dodal generální tajemník.

Smlouva o likvidaci raket přinesla Evropě stabilitu. Její případný konec zvýší riziko konfliktu, říká odborník

Číst článek

INF zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů. Podle Spojených států, NATO i mezinárodní odborné komunity patří ruský systém označovaný jako Novator 9M729 do této kategorie.

Že je hlavní problém s dodržováním smlouvy ze strany Ruska, a ne tolik ze strany Spojených států, potvrdil pro iROZHLAS.cz v neděli také Michal Smetana, odborník na problematiku jaderných zbraní i zbrojení a odzbrojení ze Střediska bezpečnostní politiky.

„Z mého pohledu Spojené státy smlouvu neporušují, ale mohl by existovat systém, díky kterému to může Rusko ověřit a zároveň se s Ruskem dohodnout tak, aby se vrátilo zpátky do smluvního režimu. A ty systémy, které smlouvu porušují, se adaptovaly tak, aby splňovaly její podmínky. To technicky proveditelné je,“ řekl Smetana.

Trump a Putin se setkají v listopadu

Situaci kolem INF řešili počátkem října v Bruselu ministři obrany aliance. Reakci na vývoj budou také ještě tento týden probírat velvyslanci členských zemí NATO, uvedl Stoltenberg.

O záměru odstoupit od dohody informoval v sobotu americký prezident Donald Trump. V návaznosti na to jednal jeho bezpečnostní poradce John Bolton v pondělí a v úterý v Moskvě, kde se mimo jiné sešel s prezidentem Vladimirem Putinem.

Neodstupujte, naléhá Moskva na Spojené státy po schůzce Boltona s ruským šéfem bezpečnostní rady Patruševem

Číst článek

Bolton po jednání prohlásil, že odstoupení Spojených států od dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu neohrozí globální bezpečnost. Smlouva je podle Spojených států zastaralá. Následně obě strany oznámily, že se Trump a Putin setkají 11. listopadu v Paříži na okraj oslav konce první světové války.

„Smlouva (INF) se porušovala, zastarala a nezahrnuje všechny strany. Jen jedna strana závazky plnila,“ prohlásil Bolton už po jednání s Putinem před novináři. Hrozbu podle něj nepředstavuje odstoupení USA od smlouvy, ale „ruské rakety, které už jsou v Evropě“.

Vladimir Putin na jednáních s Boltonem upozornil, že Spojené státy vůči Rusku podnikají kroky, které nejsou přátelské a které Rusko nevyprovokovalo. Ruský prezident také zdůraznil, že i přes rozdílné názory na mnoho otázek je záhodno udržet dialog. Vyčetl ale Američanům kromě odstupování od odzbrojovacích smluv i uvalování nových sankcí na Rusko, a to i po vydařené červencové schůzce s Trumpem v Helsinkách.

Nepřátelské kroky

„Občas udivuje, že Spojené státy přijímají vůči Rusku naprosto ničím nevyprovokované kroky, které nemůžeme označit za přátelské. Dokonce jsme prakticky nereagovali ani na jediný z vašich kroků. Všechno to ale pokračuje a pokračuje,“ postěžoval si ruský vůdce.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton a ruský prezident Vladimir Putin při jednání v Moskvě 23. října 2018 | Foto: Maxim Shemetov | Zdroj: Reuters

Nicméně podle Boltonových náznaků od ohlášení záměru o odstoupení od smlouvy po skutečné vypovězení uplyne řada měsíců a ještě delší čas si vyžádá případné rozhodnutí o případném rozmístění amerických raket v Evropě.

O tomto kroku ale mnoho odborníků pochybuje. „Nemyslím si, že USA požádá někoho o rozmístění pozemních INF systémů. To by bylo předem odsouzené k nezdaru,“ cituje americký server The Time Pavla Podviga, nezávislého výzkumníka a ředitele Projektu ruských nukleárních sil.

Bolton opět pootočil pozornost na Čínu, která není signatářem smlouvy, ale zakázanými raketami disponuje.

Trump asijskou supervelmoc jmenoval už v sobotu na předvolebním mítinku v Nevadě: „Budeme muset tyto zbraně vyvíjet – pokud k nám nepřijde Rusko, pokud k nám nepřijde Čína, oni všichni k nám přijdou a řeknou: ‚Buďme opravdu chytří a ať nikdo z nás tyto zbraně nevyvíjí.‘ Ale jestli je Rusko vyvíjí, Čína vyvíjí a my dodržujeme smlouvu, tak to je neakceptovatelné.“

Británie podporuje rozhodnutí USA vypovědět odzbrojovací smlouvu. Gorbačov Spojené státy kritizoval

Číst článek

S tím ale mnozí odborníci nesouhlasí. „Čínská linka je nesmysl. INF nezakazuje střely vypouštěné z moře a ze vzduchu, nezakazuje Jižní Koreji a Japonsku vyvíjet střely s dlouhým doletem. Pokud by Čína byla opravdu problém, Spojené státy a spojenci by jednali daleko dříve,“ cituje britský The Guardian Jeffreyho Lewise z amerického Middlebury institutu mezinárodní studií v Monterey.

Jenže podle expertů oslovených americkým serverem Foreign Policy může být skutečným důvodem vojenský balanc v Asii. Jde ale o konvenční střely, ne ty jaderné. Vzhledem k tomu, že Čína má ve výrobě volné ruce, vytlačuje tím přítomnost Spojených států a posiluje přítomnost v Jihočínském moři, na které si dělá nároky devět asijských států.

„Vojenská rovnováha v Pacifiku jde špatným směrem. Nárůst čínské vojenského vybavení je tak rozsáhlý a vyspělý, že musíme využít každou možnost, kterou máme,“ cituje Foreign Policy Elbridge Colbyho, ředitele programu obrany na Novém centru americké bezpečnosti.

Martin Dorazín, Jaroslav Hroch, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme