Po roce ruské agrese zažívá střední a východní Evropa svou ‚historickou hodinku‘

Otázka, jestli dodávky těžkých zbraní Ukrajině povedou k eskalaci válečného konfliktu, je irelevantní. O případném vyhrocení války totiž rozhoduje pouze Vladimir Putin. Tento pohled sdílejí hlavně země středo a východoevropského prostoru. Ve svém článku v německém deníku Die Tageszeitung téma rozebírají polská socioložka Karolina Wigurová a publicista Jaroslaw Kuisz.

Svět ve 20 minutách Varšava/Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednotka ukrajinské armády nedaleko města Bachmut

Jednotka ukrajinské armády nedaleko města Bachmut | Zdroj: Reuters

Polsko jako největší východní země Evropské unie, která na Ukrajinu posílá stovky kusů těžkých zbraní, by opravdu mohlo převzít vůdčí roli v Evropské unii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Polské postoje vůči situaci na Ukrajině by ale nesměly být zastíněné problémy s fungováním právního státu a střetem Varšavy s Bruselem.

Autoři textu v Die Tageszeitung ale mají za to, že v současné situaci by možná bylo správnější mluvit o středoevropském momentu.

Zanedlouho to bude rok, kdy Rusko agresivně napadlo Ukrajinu. Doba, která od počátku invaze uplynula, vytváří jistý odstup, pokud ho tedy vůbec lze v souvislosti s tisíci mrtvými vojáky a civilisty dosáhnout.

Sankce Rusko zasáhly, od války ale neodradily. Změnit to může nový zákaz dovozu ropy

Číst článek

Za poslední rok ale došlo ke změnám i ve střední a východní Evropě. Region, na který se ještě před nedávnem nahlíželo jako na monolit, se zdá být rozdělený, přičemž některé země na sebe poutají víc pozornosti.

Dnes například málokdo vzpomíná na kdysi módní visegrádskou čtyřku. Pozornost se místo toho upírá především na bezprostřední sousedy Ruska, tedy na Polsko a Pobaltské státy.

Proč jsou ale Polsko a Pobaltí tak důležití? Jejich význam spočívá ve způsobu, jakým přemýšlejí o možné eskalaci války na Ukrajině. Ruští sousedé včetně Ukrajiny zaujali vůči Moskvě společný postoj. Tento přístup má zásadní význam pro definici cílů současného střetu s Putinem.

Je to také přístup, kterému se od Západu nedostává adekvátního uznání. Na německého kancléře Olafa Scholze v posledních měsících dopadá kritika za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní Ukrajině. Pokud budeme věřit průzkumům, neochota není jen německou záležitostí, ale otázkou velké části Západu.

‚Ani nás nenechali se rozloučit.‘ Po stopách zmizelých ukrajinských dětí, které si Rusové přivlastnili

Číst článek

To jediné, o čem Západ může rozhodovat, je míra rozhodnosti v reakcích na chování Kremlu, píšou Wigurová a Kuisz. Státy sousedící s Ruskem jsou přesvědčené, že by západní svět měl být rozhodnější, protože pouze tímto způsobem lze podle nich zvítězit.

Východoevropská hodinka, moment spočívají v tom, že definice války a očekávaných výsledků jsou spojené neobyčejným sebevědomím regionu a zakládají se na historických zkušenostech s Ruskem.

Celoevropským se tento moment stane jen v případě, že se západnímu světu podaří s pomocí empatie a porozumění najít shodu, uzavírají autoři.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu výše.

Jakub Rerich, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme