Turecká ofenziva v Sýrii jako ‚dárek‘ Putinovi. Rusko směřuje k roli mediátora, vytěží však mnohem víc

Zatímco Západ sleduje vývoj v Sýrii s velkými obavami, Rusko v čele s Vladimirem Putinem si podle odborníků může mnout ruce. Díky stažení amerických vojenských jednotek a následnému uzavření spolupráce s Kurdy zasaženými tureckou invazí se syrskému režimu otevřely cesty, jak získat kontrolu nad značnou částí území. To nahrává v první řadě Kremlu, který je od počátku nejsilnějším spojencem Bašára Asada, Putin však se zájmem sleduje i štěpení NATO.

Analýza Moskva/Damašek/Ankara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin | Foto: Sergei Ilnitsky | Zdroj: Reuters

Turecká ofenziva na severu Sýrie hýbe světovou politikou už přes týden a zdá se, že z předních stránek médií jen tak nezmizí ani v příštích dnech, možná měsících. Podle odborníků totiž představuje významný průlom pro rozvržení sil na Blízkém východě, kde se mocnosti přetahují o vliv celá desetiletí.

Zatímco Spojené státy po ohlášení turecké ofenzivy vyklidily pole, jiní hráči v zemi zmítané vleklým válečným konfliktem získávají na vrch. Klíčovou událostí posledních dnů se stalo především uzavření dohody mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a syrskými Kurdy, kteří po stažení amerických vojsk zůstali v boji osamocení.

Expert: Rusko-čínské sbližování je pro střední Evropu hrozbou. Klíčem je vědět, jak prosazují svůj vliv

Číst článek

Kurdské milice se proto rozhodly, že výměnou za vojenskou podporu během turecké ofenzivy předají Asadově vládě kontrolu nad dobytým územím. Díky tomu se vládní vojáci opět dostávají do měst a regionů, o něž v posledních letech během vleklé občanské války přišli – nejdříve padly do rukou samozvaného Islámského státu, od kterého pak území vydobyly kurdské jednotky.

„Dohoda mezi Asadem a Kurdy předala Asadovi kontrolu nad téměř celou zemí, což je samozřejmě velká výhoda pro Rusko,“ říká pro americkou televizi NBC News britský politolog Michael Stephens.

S tím souhlasí i politolog Tomáš Šmíd z brněnské Masarykovy univerzity, podle něhož nyní může Rusko v syrském konfliktu sehrát roli mírotvorce a posílit tak pozici na mezinárodní scéně.

Rusko v roli mediátora

Rusko ostatně samo přiznalo, že to byla právě Moskva, kdo dohodu mezi Bašárem Asadem a kurdskými jednotkami zprostředkoval. V úterý to podle agentury Interfax potvrdil ruský zvláštní zmocněnec pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev, který tureckou ofenzivu v severovýchodní Sýrii označil za nepřípustnou a poznamenal, že Moskva operaci neschválila.

„Už delší dobu bylo vidět, že zájmy Kurdů a Asada jsou v nejmenším rozporu, i když ne zcela sladěné,“ říká pro server iROZHLAS.cz Tomáš Šmíd s tím, že to byli zřejmě nejpřirozenější spojenci, proto bylo podhoubí pro uzavření dohody dobře připravené. „Díky tomu se pak dohoda upekla tak rychle, což ale bylo dáno samozřejmě hlavně tureckou invazí, která to celé urychlila,“ dodává.

Odborník z Masarykovy univerzity navíc upozorňuje, vztahy mezi Ruskem a Tureckem – dvěma tradičními rivaly – se v posledních třech letech výrazně zlepšily a málo se akcentuje také fakt, že historicky vzato má Rusko poměrně dobré kontakty dovnitř kurdských skupin. Už z doby Sovětského svazu.

Na severu Sýrie vládne chaos, říká reportérka z místa. Ženy Islámského státu prchly a nikdo neví, kde jsou

Číst článek

„Celá řada těchto kurdských uskupení je historicky prokomunisticky, marxisticko-leninsky orientovaných a mnoho předáků v jejich čele přetrvává dodnes. Proto mají Rusové poměrně dobré až exkluzivní kontakty na některé kurdské předáky,“ vysvětluje Šmíd.

Díky této příznivé konstelaci má Moskva do jisté míry možnost ovlivňovat postup Turecka a snadno se tak dostat do role mediátora syrského konfliktu. Podle odborníků se toho Rusko bude jistě snažit využít k posílení vlastního vlivu v blízkovýchodním regionu.

„Tvoří se nový regionální řád a tento moment si možná budeme pamatovat jako zlom ve vytváření tohoto regionálního řádu,“ říká expert na Blízký východ z London School of Economics Fawez Gerges pro NBC. Podle Šmída však může váha Ruska vzrůst nejen v kontextu blízkovýchodního regionu, ale celého mezinárodního společenství – a to v případě, že se mu totiž podaří situaci ukočírovat tak, aby byla alespoň částečně spokojená většina zainteresovaných aktérů.

Podle některých odborníků však existuje další – a pro Putina možná důležitější – důvod, proč Rusko z aktuálního vývoje v Sýrii těží. Turecká ofenziva se totiž stala dalším náznakem štěpení Severoatlantické aliance. „Operace vráží klín mezi Tureckem a NATO ještě hlouběji,“ říká pro The New York Times Alexandr Šumilin, odborník na Blízký východ z Evropského institutu Ruské akademie věd v Moskvě, s tím, že to, co se v Sýrii nyní odehrává, je „neočekávaný dar“ pro Putina.

Kurdové ve Washingtonu: Turecká ofenziva pomůže džihádistům, bojíme se oživení Islámského státu

Číst článek

Ruské zájmy v Sýrii

Díky dohodě s Kurdy tak syrská armáda v úterý vstoupila do severosyrského města Manbidž, odkud se stáhli vojáci mezinárodní koalice, v níž byly zastoupeny kromě amerických také francouzské a britské jednotky.

Na opuštěnou základnu v Manbidži se během úterka dostali i reportéři ruské televize Russia Today. Podle nichž je na místě vidět, že američtí vojáci opouštěli základnu ve spěchu.

Agentury navíc přinesly fotografie armádních vozidel vstupujících do města Manbidž, která jsou označena syrskými i ruskými vlajkami. Ruské jednotky tak aktivně vstupují do konfliktu na severu Sýrie a podle zahraničních médií roste s ohledem na poslední vývoj obava, že by se turecké jednotky mohly střetnout nejen s těmi syrskými, ale i ruskými. Tomu se však Rusko chce vyvarovat, potvrzují lidé kolem Putina.

Ruské a syrské vlajky vlají na vojenských autech poblíž města Manbidž | Foto: Omar Sanadiki | Zdroj: Reuters

Sám turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý prohlásil, že Ankara hodlá zajistit oblast od Manbidže po iráckou hranici a v první fázi umožní milionu syrských uprchlíků vrátit se do Sýrie. Exilová Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) pak ve středu oznámila, že Rusové překročili řeku Eufrat, dostali se k pohraničnímu městu Kobání a společně s arabsko-kurdskou koalicí SDF pokračují dál na východ.

Zájmy Ruska v Sýrii jsou přitom zjevné. Jak popisuje Šmíd, Sýrie je pro Moskvu jedním z nejdůležitějších mezinárodních hřišť, která mu umožňují vracet se do pozic jedné z rozhodujících světových mocností. Kromě toho mají Rusové v syrském Tartu námořní základnu, která je pro Rusko nejbližší přístup do teplých oceánů.

A dalším z důvodů je pak i to, že Damašek byl vždy významným odběratelem zbraní a zbrojní techniky z Ruska. Důvody ruského zájmu v Sýrii jsou proto nesporné.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme