Označení Ruska za teroristický stát by mohlo mít dopad na rozsah sankcí, vysvětluje expert

Zůstaňte v krytech a neignorujte sirény, varovaly v úterý ukrajinské úřady obyvatele země prostřednictvím mobilních telefonů. Podle šéfa kyjevské oblasti protivzdušná obrana sestřelila další ruské střely a Ukrajina žádá označení Ruska za teroristický stát. Z pohledu mezinárodního práva je plošné bombardování ukrajinských měst buď válečným zločinem, nebo útokem proti lidskosti, říká Radiožurnálu Lubomír Majerčík z Masarykovy univerzity v Brně.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kyjev po ranním útoku

Kyjev po ranním útoku | Foto: Valentyn Ogirenko | Zdroj: Reuters

Je z pohledu mezinárodního práva plošné bombardování ukrajinských měst jednoznačně válečným zločinem?
Ano, takový způsob vedení války opravdu mezinárodní humanitární právo zapovídá. Nebál bych se říct, že se jedná buď o útok proti lidskosti, anebo válečný zločin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Lubomírem Majerčíkem, expertem na mezinárodní právo z Masarykovy univerzity v Brně

Rozlišuje se v takových útocích, jestli se agresor zaměří na čistě vojenské cíle, na infrastrukturu, i když jde třeba o teplárnu nebo vodárnu, anebo míří na obytné domy, školy, hřiště…?
Máme dva krajní póly: za jednoznačně legitimní cíl lze považovat muniční sklad nebo fabriku vyrábějící zbraně a za jednoznačně nelegitimní cíl lze považovat civilní infrastrukturu, zdravotní péči, školy.

Pokud se jedná o ty teplárny nebo elektrárny, které jste zmínila, tak tam by bylo potřeba důkladně zvážit, jestli útočník přijal opatření, která by minimalizovala dopady na civilní obyvatelstvo. Čili je možné učinit útok, který míří na muniční sklad a má nějaké vedlejší dopady, ale je potřeba opravdu udělat vše pro to, aby to civilní obyvatelstvo co nejvíce šetřilo.

Je tedy rozdíl i v tom, pokud raketa dopadne třeba na dopravní infrastrukturu v době dopravní špičky, anebo naopak v noci, kdy je tam minimum aut?
Ano. Jsou armády, které přijímají taková opatření a používají takové zbraně, které jsou co nejvíce zacílené, a útočí v době, kdy to neohrozí lidské životy.

Poslední dny a akce, které se odehrávají na Ukrajině, na mě působí, že útočníkovi o toto vůbec nejde. Naopak se snaží vyvolat mezi civilním obyvatelstvem co největší škody.

Teroristický stát

Má napadený právo se naopak bránit ostřelováním cílů na území agresora? Například pokud by Ukrajina začala ostřelovat cíle v Rusku, bylo by to také porušení mezinárodního práva?
Záleželo by na tom, jaké by to byly cíle. To, že došlo k zasažení civilní infrastruktury, ještě neopravňuje toho, kdo se brání, aby také útočil na civilní infrastrukturu. Čili já si dovedu představit, že by došlo k odvetným opatřením, která by se snažila minimalizovat útoky – směrovala by na letiště nebo vojenské základny. To by bylo v pořádku.

Válečné zločiny jsou nepromlčitelné, vzkazují Rusku společně prezidenti střední a východní Evropy

Číst článek

Ukrajina žádá prohlášení Ruska za teroristický stát. Co to – pokud vůbec něco – znamená z hlediska mezinárodního práva?
K tomu různé země přistupují různě. Ve Spojených státech amerických, pokud je nějaká země takto označena, to znamená, že tam třeba podnikatelé nemohou investovat, lze omezit diplomatické styky. Ale v českém právu si nejsem jistý, jestli vůbec by to takový efekt vyvolalo. Myslím si, že ne.

Pokud by to udělala například Evropská unie, je tu nějaký precedent?
Pokud by to udělala EU, mohlo by to mít dopad na mezinárodní sankce, které EU přijímá a které potom jednotlivé země dále naplňují. Takže by to mělo dopad na provádění a rozsah sankcí. Například v jakém rozsahu můžeme přistupovat k omezení majetku osob na sankčních seznamech.

A pokud by bylo Rusko prohlášeno za teroristický stát, má to potom nějaký vliv na případnou trestněprávní odpovědnost jednak představitelů státu a třeba i jeho podporovatelů?
Z pohledu českého práva si myslím, že takové politické prohlášení, kdy je nějaký stát označený za teroristický, u nás nemá takový efekt. Soudy musí postupovat podle trestního zákoníku, kde jsou jasně vymezené skutkové podstaty. A to, jak exekutiva vnímá nebo označuje ten stát, zase pro soudy není tak směrodatné.

Ukrajinci se zlepšují, ale všechny ruské rakety ani odvrátit nemohli, říká bezpečnostní analytik Visingr

Číst článek

Pokud by se tedy prokázalo, že se nějaký stát dopustil teroristických činů, plynulo by z toho něco i pro občany dalších zemí, pokud by takový stát třeba podporovali – jako podpora terorismu?
Myslíte pro české občany například?

Například.
Nemyslím si, že by to pro české občany mělo nějaký efekt. Protože ještě předtím, než by Ruská federace byla českými představiteli nějak oficiálně označena za teroristický stát, tak už dnes je nepřípustné, aby tam nějaký podnik fungoval. Nedovedu si představit, že by někdo cestoval do Ruské federace. Už teď lze označit některé činy za válečné zločiny. Takže si nemyslím, že by takový další postup měl nějaký praktický, hmatatelný efekt.

Věra Štechrová, agf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme