Rusko se nespokojí s tím, že by teoreticky byla obětována Ukrajina. Šlo by dál, varuje analytik
Zástupci Spojených států i Evropské une vyjednávají s Ukrajinou a Ruskem, aby předešli možné ruské invazi. Neměla by se ale spíš do jednání zapojit Evropská unie jako celek? „Zapojení Unie je logické, ruská výzva je hozena jak NATO i Evropské unie. A těch sedmadvacet členských států by mělo mít jednotný postoj,“ říká analytik David Stulík. Politolog Petr Drulák je přesvědčen, že Unie nemá možnosti ani nástroje jednat jako jeden celek.
„Protože jde o sedmadvacet suverénních států, tak v otázkách války a míru není schopna Evropská unie mluvit jedním hlasem,“ popsal politolog Západočeské univerzity v Plzni Drulák.
Neměla by Evropská unie v ukrajinsko-ruské krizi jednat jako celek, nebo jsou aktivity evropských státníků výhodnější?
„Samotné jednání vyžaduje flexibilitu, kterou bruselské instituce prostě nemají a mít nemohou. Trochu se osvědčil model Angely Merkelové, která v roce 2014 jednala s Putinem a pak informovala ostatní. Tím testovala, jestli má podporu. Není do ideální model, ale funguje,“ dodal Drulák.
Všichni by měli respektovat právo na sebeurčení Ukrajiny a rozhodnutí se začlenit do Evropské unie či NATO. „To musíme akceptovat a nemůžeme jim zavírat dveře, což se ale ani nestalo. Protože zatím Ukrajina není připravena na vstup do NATO. Ale dělá maximum, aby mohla vstoupit co nejdříve,“ řekl seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Stulík.
„Ukrajina má rozhodně právo na sebeurčení, ale rozhodně nemá právo na vstup do NATO,“ uvedl Drulák. „Tam by musela přizvána, všechny státy by se musely rozhodnout, že členství země po ně představuje přínos pro jejich vlastní bezpečnost. A tak tomu není a nejspíš ani nikdy nebude,“ doplnil.
‚S jídlem roste chuť‘
Politolog připomněl i historickou paralelu s Finskem. „To po druhé světové válce sice bylo suverénní, ale v zahraniční politice respektovalo přání Moskvy. A já myslím, že toto je jediný racionální model pro Ukrajinu.“
Analytik však varoval, že jestli Západ rezignuje na své hodnoty a dá ruce pryč od Ukrajiny, přijme tím agresivní ruskou politiku.
„A tím Západ ztratí velký kredit důvěry, který má nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku a Gruzii. Ztratíme hodně své měkké síly. Navíc nelze očekávat, že se Rusko spokojí s tou teoretickou situací, že by Ukrajina byla obětovaná. Rusko by šlo dál. S jídlem roste chuť a dá se předpokládat, že Rusko v agresi vůči Západu bude pokračovat,“ konstatoval David Stulík.
S tím ale nesouhlasí politolog Drulák. „Hranicí v této situaci je hranice NATO. Kdyby Rusko ohrožovalo členský stát NATO, jsou na místě všechny prostředky včetně vojenských. Ale nic nenasvědčuje, že by k tomuto Rusko bylo připraveno, to jsou nepodložené spekulace.“
Poslechněte si celou debatu, ptá se Karolína Koubová.
