Deportace ukrajinských dětí do Ruska. ‚Bohužel je potřeba počítat s tím, že tam zůstanou,‘ říká analytik

Před osmi měsíci začala ruská invaze na Ukrajinu a od té doby byly do Ruska deportovány podle odhadů tisíce dětí, mnoho z nich bylo mohlo být adoptováno ruskými rodinami, jak upozornil mimo jiné iROZHLAS.cz. „Bohužel je potřeba počítat s tím, že tyto děti v Rusku zůstanou,“ říká analytik Michal Lebduška. „Bude opravdu těžké je dostat zpět. Není to otázka nejbližší doby a v tento moment si nedovedu představit, jak by bylo možné to fyzicky udělat.“

Tento článek je více než rok starý.

Praha/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinské ženy a děti na cestě do bezpečí

Ukrajinské ženy a děti na cestě do bezpečí | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Hlavním cílem je bezpochyby poškodit Ukrajinu i její budoucí rozvoj,“ hodnotí deportace a adopce ukrajinských dětí Lebduška, který se v Asociaci pro mezinárodní otázky věnuje zejména moderním dějinám středovýchodní Evropy se zaměřením na Ukrajinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

Upozorňuje ale na to, že v těchto pojmech to ale jednotliví Rusové nemusí chápat:

„Dovedu si představit, že Rusové to skutečně vnímají reálně jako pomoc dětem. Je velmi těžké to hodnotit, protože my nevíme, jaké motivace a cíle Rusko má, jestli je to skutečně systematické, nebo jestli se to týká náhodně vybraných dětí, které z pohledu Rusů potřebují pomoc.“

Lidé, kteří deportované ukrajinské děti adoptují, možná nemusí mít dostatek informací, soudí Lebduška. „Dostat se k informacím může být skutečně těžké, situace podél frontové linie je nepřehledná. Je otázkou, co lidé, kteří si ty děti vezmou k sobě, vědí.“

Zda bude za deportace a adopce ukrajinských dětí někdo potrestán, záleží podle Lebdušky hlavně na tom, jak se budou vyvíjet boje a co bude s ruským režimem.

Rusové už prohráli

Michal Lebduška, analytik | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Ještě letos v březnu, pár týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, předkládal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh dohody, ve kterém měla být jeho země neutrální. Teď už ale Kyjev o neutralitě nemluví, naopak na konci září podala vláda přihlášku do Severoatlantické aliance.

„Když Rusové začali zcela evidentně ztrácet a prohrávat, Ukrajina ucítila příležitost,“ říká Lebduška v pořadu Osobnost Plus. „Oficiální narativ ,vyhrát válku‘ teď znamená osvobodit celé území včetně Krymu. Získat kontrolu nad celým územím tak, jak to bylo v roce 1991 a před rokem 2014.“

Moskva po mobilizaci? Všichni rozumní chlapi už utekli, odpovídá Tatiana

Číst článek

Odhodlání Ukrajinců vyhrát válku je přitom podle Lebdušky obrovské: „Ze svého pohledu bojují o holé přežití. Minimálně ve střednědobém horizontu je možné osvobození poměrně velkých částí území. Nejsem si toho tak úplně jist u Krymu, kde to bude složitější.“

„Dá se říct, že Rusové s těmi cíli, s jakými do války vstupovali, už de facto prohráli,“ dodává analytik.

I proto už se o tom, že by Ukrajina mohla být neutrální zemí, v Kyjevě nemluví. Lebduška  připomíná, že země o členství v NATO neusilovala mnoho let:

„Když nastoupil prezident Viktor Janukovyč, který odmítl aspirace svého předchůdce Viktora Juščenka. Ten totiž chtěl vstoupit do NATO, což ale tehdy bylo u Ukrajinců velmi nepopulární. Takže z hlediska nálad společnosti pak bylo docela logické tuto myšlenku opustit.“

OVĚŘOVNA: Další falešná fotka. Prezident Zelenskyj nevydává knihu ‚Můj boj‘, špatná je i gramatika

Číst článek

„Následně byla Ukrajina neutrální, neaspirovala na členství v NATO – a stejně byla Ruskem napadena. Od toho momentu je jasné, že neutralita v tomto smyslu není žádnou zárukou bezpečnosti.“

Zelenskyj už nemá o Rusku iluze

Za osm měsíců se podle analytika Lebdušky změnil i samotný prezident Zelenskyj: „Vyrostl v nesporného lídra Ukrajiny. Tendence, které vidíme v jeho veřejných projevech, tak ty byly vidět už dřív. Velmi dobře dokáže oslovovat lidi, to samozřejmě souvisí s tím, že byl dřív herec.“

„Je vidět, že jakkoliv mohl dřív mít nějaké iluze o Rusku – a měl tam i velké vazby, protože jako herec působil i na ruském trhu – tak ty evidentně padly. Je to vidět i na rétorice kolem možného vyjednávání s Vladimirem Putinem, které už zcela odmítá,“ shrnuje analytik.

Zelenskyj totiž do politiky vstupoval s tím, že chce s Putinem jednat. „Když v roce 2019 dělal předvolební kampaň, měl ji mimo jinou postavenou na tom, že si sedne k rozhovorům s Putinem a vyřeší, ukončí válku na Donbase,“ uzavírá Lebduška.

Poslechněte si celý rozhovor.

Barbora Tachecí, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme